TOUR DE MONT BLANC

TOUR DE MONT BLANC

(1. 7. - 11. 7. 2022)

Není to ještě ani týden, co jsem se vrátila ze snad nejkrásnější dovolené v životě - z Karibiku - a už si plním další ze svých snů - obejít Mont Blanc. Neláká mě vylézt na něj a sestoupit. To je moc velká dřina pro jednorázovou odměnu 🤣. Ne, já si ho hezky vychutnám ze všech jeho stran.

Abych toho dosáhla, budu muset projít Francií, Švýcarskem a Itálií. Ujít asi 160 km a nastoupat zhruba 9000 výškových metrů 😱🙊. Ale to dám... 💪

Jelikož je lepší, když je na to víc lidí, sháněla jsem nějaké parťáky. Nakonec se mi přes Hedvábnou stezku ozvala Lenka a jsem za ni strašně ráda. Je to moc prima holka, myslím, že máme v mnohém i podobné myšlení a sny...

Slovo dalo slovo a my s prvním dnem letních prázdnin vyrazily.

2. 7.

Le Fouilly, Les Houches, Francie - Les Contamines-Montjoie - Notre Dame de la Gorge, Francie (13,9 km, nastoupáno 889 m, sestoupáno 937 m, stopem cca 7 km)

Máme s Lenkou sraz ve 13 hodin na Lužinách. A já zase nic nestíhám 🤦‍♀️. Už je to takový můj folklor, to už se asi neodnaučím 😢.

Nakonec mám sbaleno, ale jsem zvědavá, kdo ten batoh bude nosit. Váží snad tunu!!! 🙄 Ještě, že nemám doma váhu, to by mě asi položilo dřív, než samotné výšlapy na hory.

Cesta je dlouhá, jedeme přes Německo, Rakousko, Lichtenštejnsko, Švýcarsko a Francii. Doslova takový malý road trip 🙀😸.

Ale pozor, ne pohodlně po placených dálnicích a mýtném, ale po okreskách, soutěskách a sedlech 🙃😂... Jsme totiž škrti a nechceme platit jejich nekřesťanské poplatky!!!

Cesta nám tak s přestávkami trvá asi 16 hodin!!! Masakr, jsem úplně hotová. Po příjezdu do Les Houches dáváme tedy ještě dvouhodinový spánek. Budíček v 9 hodin 😉. Sice nic moc, ale aspoň něco. Asi budeme dneska nemožný...

Převlečeme se a vyrážíme. Nebo se o to aspoň snažíme. Oběma nám začaly stávkovat trekové hole a nejdou rozložit... Paráda. Jsem zvědavá, jak budu stavět stan 🤷‍♀️. Nakonec nám s tím pomůže obsluha u kabinové lanovky. No to mě podrž - paní cukla sem, cukla tam, žádná velká síla a vše hotovo. Připadám si hodně neschopně, ale třeba je to únavou 😆...

Start v Les Houches

Cesta je skvělá. Nahoru člověk padá na hubu vedrem a prudkým stoupáním, dolů zase extrémně prudkým klesáním... 🙄 To si nevybereš, rovná cesta tu neexistuje 🤣...

První vyšší hory v dohledu 👍

Tak to jsme my - já a Lenka 🤣

Col de Voza - naše (a všech na treku 😆) první obědové místečko 👏

Padám doslova. Při jednom klesání se mi podvrtnul kotník a můj těžký batoh mě doslova srazil na kolena. 😫 Nejen že je mám odřené jak malý děcko, navíc jsou naražený a sedřela jsem z nich mé krásné karibské opálení 😭. To néééé.

Nádhera, to se to teď půjde... 😫

Musím si rychle zajistit pojištění (jedna z mnoha věcí, co jsem do odjezdu už nestihla...)!!!

Výhledy jsou ale nádherný, počasí luxusní - ještě jsme neviděly mrak, lidí tak akorát a jsou všichni moc milí... Když jsem si ošetřovala kolena, všichni se ptali, jestli jsem vpořádku 🙊.

Nejsou tu jen hory, ale i krásné vodopádky, potůčky...

Při sestupu jsme trochu špatně odbočily a ocitly se mírně jinde 😱. No nic, bereme stopa a necháme se po silnici vrátit na trasu. Byla to strašně moc milá Francouzska. Nikdy jsem neviděla čistější auto 🙄...

Nacházíme i krásné místo na stan - u vody, piknikového stolečku, na krásné travičce... 👍 Jen se trochu bojím, že zítra je neděle a my spíme hned vedle kostela... Doufám, že nebude každou hodinu budíček... Ale za celý večer kostel ani necekl, tak snad to bude ok.

Vaříme první teplé jídlo, kafíčko, děláme drobnou hygienu a už se těšíme do postele. Jsem zvědavá, jestli z ní ráno dokážu vůbec vstát 🤷‍♀️🤷‍♀️.

3. 7.

Les Contamines-Montjoie, Notre Dame de la Gorge, Francie - kousek před refugiem Les Mottets, Francie (17,3 km, nastoupáno 1584 m, sestoupáno 931 m)

Noc byla naprosto v klidu. Ráno mě mile překvapilo, že mě vlastně nic moc nebolí 👍😂. To je super, bála jsem se, že se nebudu moct ani hnout!!!

Děláme si v klidu snídani, balíme stany, doplňujeme vodu a vyrážíme.

Vše, co potřebuji k životu v horách 👍

Myslím, že každý druhý člověk na trati je Čech. No co, aspoň si trochu pokecáme... 🤗

Cesta ubíhá rychle. Sice je stále do kopce, ale ten není tak prudký jako včera. Volíme pohodové tempo, takže stíhám...

Jsou tady všude nádherné výhledy, to se ani nedá popsat. Jen jsem zvědavá, kdy už konečně spatříme ten Mont Blanc. Sice je to cesta kolem něj, ale zatím nám zůstává utajen 🤷‍♀️🙄.

To nahoře jsem já 😆.

Jde se nám tak dobře, že pokračujeme asi o 4 km dál, než byl původní plán. To se nám bude na konci hodit 👍.

Cestou poprvé (možná i naposledy???) přecházíme přes ledovec. V tom vedru je to celkem příjemná změna...

Stejně je tu vedro...

Čas oběda 😋😍

Také se nám ukazují první zvířátka - krávy a boubelatí marmoti - svišti 🤣👏.

Svišť 😍

Místo na stan jsme našly jen tak šikmý, že nevím,jestli v tom stanu zůstanu celou noc, nebo z něj síťkou vyjedu... Připadám si jak sádlo, které se rozehřívá na pánvičce a neustále někam jezdí... 😱

Tady to vypadá rovně, ale zdání klame 😫...

Výhled ze stanu

Ale spíme u horského potůčku, tak jsme se odhodlaly i k osvěžující koupeli. Byla natolik osvěžující, že jsem to vzala opravdu hopem. Ale pot jsem smyla, to je důležitý 🤣. Musím si zvykat, že už nejsem v Karibiku. 😭

V Karibiku jsme taky neměli moc dat v telefonech, ale aspoň tam byl signál. Tady je všude úplné 💩. Data bych měla, ale signál nikde. To jsem zvědavá, kdy se mi tyhle stránky podaří zveřejnit 🤷‍♀️.

No nic, jdu se klouzat (spát). 😂

4. 7.

kousek před refugiem Les Mottets, Francie - sjezdovka Maison Vieile u Courmayeuru, Itálie (18,2 km, nastoupáno 1141 m, sestoupáno 1098 m)

To byla nejstrašnější noc v mém životě 😫. Celou noc jsem neuvěřitelně klouzala. Nevěděla jsem, zda se držet karimatky a jezdit rovnou s ní, nebo jezdit jenom spacákem po karimatce a snažit se zachytit nohou o kámen, který jsem pod nohama objevila. 🤷‍♀️ Ani jedno řešení nestálo za nic. Do toho celou noc pršelo, takže taky žádná dobrá vyhlídka. Asi budu balit mokrý stan 😭. Aspoň že je mi teplo, když už nic jiného.

Když jsme se rozhodly vstát, bylo už po dešti. Aspoň, že tak. Stan ale stejně balím trošku mokrý. Naštěstí nic jiného mokrého není.👏

Včera se mi šlo nádherně, snad to vydrží i dneska. Do kopce to jde. Sice dnes už pomaleji, ale pořád dobrý. Z kopce mě hrozně bolí puchýř na malíčku a palce, které narážejí na nové boty. Zatím mě moc nepřesvědčily 😢. Snad si je tu dobře prošlápnu a pak budou mé nožky vždy jako v bavlnce 🤗.

Počasí se dneska honí 😱.

Na cestě si zažijeme také první bouřku. Ještě, že nejsme na vrcholcích, ale v údolí. Naše nepromokavé oblečení funguje 👍.

A je po dešti 😂.

Za chvilku se bouřka přežene, odkládáme svršky a vaříme si obídek. 😋 Dnes je na řadě hrášková polévka, mňam...

Je krásně, vše osychá a můžeme v klidu pokračovat.

Ale jinak trasa je to nádherná, plná krásných výhledů a rozmanitých hor. To se vůbec nedá popsat, to musí člověk vidět. Prostě to za tu námahu rozhodně stojí.

Louky jsou plné barev 😍

To jsou panorámata 😂👍

Večer se rozhodneme stanovat na sjezdovce. Už máme dost, nohy nás bolí, máme hlad. Sníh není, takže můžeme zakotvit tady, žádní lyžaři nás určitě obtěžovat nebudou. A ještě ke všemu máme ujito skoro o den víc, než byl původní plán. Jsme prostě dobrý 😁.

Večerní káva s mým tasmánským čertem 😋👍

Luxusní večeře 😋

Snad mi v noci dobře zregenerujou nohy a já se budu moct těšit na další den. A možná i svítání, tady by bylo jako na dlani 😁.

Nevím, kdy se ozvu dál, v celých horách není absolutně signál... Tady je asi kvůli těm sjezdovkám 😁👍.

5. 7.

sjezdovka Maison Vieile u Courmayeuru, Itálie - v lese za refugem Walter Bonatti, Itálie (17,9 km, nastoupáno 1343 m, sestoupáno 1189 m)

Celou noc se nám nad hlavami honily bouřky a chvílemi i silné deště. 💦⛈Ve stanu bylo ale příjemně. Hlavně aby to tak nebylo celý den!!! 🙀

Máme štěstí. Vstáváme do jasné oblohy, pozorujeme východ slunce nad horami a sluníčko nám rychlostí blesku vysušuje vše, co v noci navlhlo. 👍

Západ slunce pozorovaný ze stanu.

Všechno tu kvete, i když trochu jinak než u nás 👍

Sjezdovka Maison Vieile - tak na ní jsme spaly 😆.

Poprvé od začátku treku začínáme klesáním. Nevím, jestli mám jásat nebo se děsit, zda to zvládne můj puchýř na malíčku. Zvládl naprosto dokonale...

Ve městě si dávám vytouženou zmrzlinu a Lenka presso a croasaint. V carrefouru si kupuji pancettu, parmazán a nektarinky. To bude luxusní česnečka a kuskus 😋.

Pravá italská - pistáciová a višňová 😋

Courmayeur

Konec lenošení, jdeme stoupat. Teď to bude drsný (kdy vlastně nebylo 🙄), ale za tu nádheru to stojí.

Rifugio Bertone - oběd - česnečka s pancettou a parmezánem 😋

Když vystoupáme, tak dnes pro změnu hned neklesáme, ale snad poprvé směřuje naše trasa také po vrstevnici. A co nevidíme!!! Konečně se před námi objevil v celé své kráse!!! MONT BLANC 👏😱😍.

A ještě jsme cestou potkali lišku!!! 🦊

Na konci dnešní naší cesty se dozvídáme, že se u refugia (ani nikde jinde v Itálii pod 2500 m n. m. nesmí volně stanovat - my mysleli, že hranice je 2000 m n. m.😱), takže pokračujeme ještě kousek dál a tam to zkusíme na černo v lese. Jestli to takhle půjde dál, tak budeme zpátky u auta za 3 dny!!! 🙀 Už takhle máme dost náskok... Ale ten dokážeme určitě využít 😆.

Máme štěstí, asi za půl hodinky nacházíme volný plácek za stromy i s výhledem na Mont Blanc. Snad nás tu nikdo nevyhmátne, to by bylo drahý!!!🙊 Ale podle uleželé trávy tu nejsme schované první. 😉 Po nás přicházejí ještě další dva batůžkáři, kteří tu také budou nocovat...

Tak snad to vyjde... A dokonce tu je signál!!! (Další dva dny určitě nebude nic, protože budu mimo data procházet Švýcarsko... Info tedy doplním, až zase budeme ve Francii...😉)

6. 7.

v lese za refugem Walter Bonatti, Itálie - kemp La Fouly, Švýcarsko (17,2 km, nastoupáno 814 m, sestoupáno 1299 m)

Ráno, po noci strávené v chráněných kytkách 🙄, vstáváme celkem brzy. Nikdo nás nenačapal, takže super 👍. Jen jsem zase celou noc sjížděla z karimatky - tentokrát do strany! A to se ta plocha zdála být absolutně rovná 🙈. Já už teda nevím...

Utajené ležení

Každopádně hned po ránu vidíme Mont Blanc v celé své kráse... Nikde ani mráček 👍🤣.

Ráno s Mont Blancem 😍

Mont Blanc v celé své kráse 👏

Dnes nás nejprve čeká dlouhé klesání, pak obrovské stoupání a opět klesání. Celkem náročný den, ale který doposud nebyl, že??? 🙊

Za někoho dřou jiní...

Bavíme se tím, jak potkáváme stále stejné lidi... I když nám třeba na půl dne zmizí z očí, najednou se zase někde objeví... Vymýšlíme, odkud asi dotyčný je, co dělá, jaký je jeho příběh... Docela zábava, ale ještě by to chtělo sebrat odvahu a zeptat se, jak je to doopravdy 😂🤷‍♀️. No, asi spíš zůstaneme u spekulací 🤣.

Téměř na vrcholu...

Pohoda na vrcholu a rovněž hranicích Itálie a Švýcarska

Jeden z pohledů z vrcholu - italská strana

Na nejvyšším bodě dne přecházíme hranice Itálie a Švýcarska. Kdybychom nekoukaly do mapy, tak to vlastně ani nepoznáme... Taky tu aspoň mohli zapíchnout obě vlaječky, aby nám jako dali vědět, kde jsme 🤷‍♀️.

Hranice Itálie a Švýcarska 🤷‍♀️

Mont Blanc dále už nevidíme 🙈. To určitě bude až zase na závěr v Chamonix jako odměna, že jsme došly až tam 😸...

Nádherně žluté Švýcarsko 🤗

Ve Švýcarsku spíme poprvé v kempu - pod ledovcem - nádhera. Je to balzám dát si teplou sprchu, umýt si vlasy a nabít všechny spotřebiče 😆.

Také jsme navštívily místní supermarket. Za odměnu máme po večeři lahvinku červeného a brie. 😋

La Fouly

Zasloužená odměna 😋

Hodujeme v místní kuchyňce a rozpoznáváme ostatní z cesty. Je to těžký, když jsou teď všichni umytí a převlečení 🙃...

Dokonce máme přístup na wi-fi, takže nemusím čekat na data do Francie 👍. Uvidíme ale, co zítra...

7. 7.

kemp La Fouly, Švýcarsko - kemp Champex-Lac, Švýcarsko (15,2 km, nastoupáno 599 m, sestoupáno 704 m)

Vstáváme na pohodu - jako ostatně každý den 😂. Jsme většinou mezi posledními, co vyrážejí z kempu, ale to vůbec nevadí. Často je cestou předeženeme, protože oni asi chodí na delší obědy... Naše obědy a svačinky moc času nezaberou... 🙃

Kuk 😆

Čeká nás celkem jednoduchá trasa. Vede většinou lesem a její součástí je naučná stezka o houbách, což je něco pro mě 😍, a spousta vyřezávaných zvířátek (co zde žijí) do pařezů stromů u cesty.

Já a kamzík 😆 - snad ho uvidíme i živého...

Cesta nám ubíhá dobře. Už několik dní se míjíme se stále stejnými lidmi a skupinkami, tak se bavíme tím, že vymýšlíme jejich příběhy 🙈. Jediný háček je, že se vlastně nikdy nedozvíme pravdu 🙄, ale to nevadí...

Trochu chybí ty výhledy...

Dokonce nějaké houby i nacházíme. Nasbírám si pár lišek na oživení večeře 👍. Nikdo to tu nesbírá, tak jich je dost... To bude dobrota 😋.

Někdo má na zahradě stromy, někdo medvěda...

Další výzdoba zahrádky... - to mi mozek nebere 🙈

Králíkárna... 🙊 - holt Švýcaři!!!

Kurník s muškáty??? 🙃🙈

Zvládly jsme to moc rychle!!! 😱 Ve tři odpoledne jsme v kempu... No potěš, co tu budeme dělat???!!! A další kemp je zase už moc daleko!!! Takže musíme zůstat. 🙊

Champex-Lac

No co, stavíme v klidu stany, nabíjíme všechno co máme (i moji nenabitelnou powerbanku 🤷‍♀️😫), jdeme do městečka na zmrzlinu, pro chipsy a víno. Uděláme si aspoň další pohodový večer 🍷👏.

Večeře s liškami i samotný večer byl moc fajn. Nejprve se bavíme vařením a pak u vínka a chipsů. Jen wi-fi fungovala pouze u recepce a byla strašně pomalá 😢. Odesílám tedy pouze pár fotek na Instagram, o blog se ani nepokouším. Zavěsím to na web, až to bude lepší...

Dělá se velká zima, jdeme spát...

8. 7.

kemp Champex-Lac, Švýcarsko - kempovací místo Le Peuty, Švýcarsko (15,1 km, nastoupáno 864 m, sestoupáno 1015 m)

Zase vyrážíme mezi posledními - ale už jsme si zvykly... 🤣

Dneska by to snad mohlo být trochu delší... Doufám, že na místě zas nebudeme ve tři... Moc kempů tu po cestě není, takže se to nedá libovolně posouvat...

Na druhou stranu jsme stále s těmi stejnými lidmi, což je moc fajn. Sice se mezi sebou nijak nebavíme (my se bavíme o nich 😆), ale smějeme se na sebe a zdravíme se (na cestách i několikrát 😁). A to je vlastně fajn...

Cesta je namáhavější, hlavně jeden stoupáček. Ale výhledy jsou tu nádherné. Kromě Mont Blancu zatím asi nejhezčí 👏. Dokonce se šlo i mělkým potůčkem!!! Jen to klesání tu je občas dost drsný... 🙀 Můj puchýř na malíčku (o tom jsem se zatím ani nezmínila, ale doprovází mě od prvního dne... - to je tak, když si někdo na trek vezme nové boty... 🙈) a kolena často trpí. 🙄

Někteří Švýcaři jsou hodně nacionální 😃.

Cesty vedou i potůčkem 👍.

Všude plno krav a úplně jiných lidí!!!! Kde všichni jsou??? Kam šli??? Že by už dneškem končili??? To néééé, to přestane být ta zábava... Za dva dny už další objekty k pozorování nenajdeme!!! No co, co se dá dělat...

Krávy kam se podíváš... Ještě, že si nás nevšímají.

Borůvek více než dost - mňamka 😋.

A ty výhledy!!! 😍

Přicházíme do posledního švýcarského kempu - zítra přejdeme hranice zpět do Francie - a koho nepotkáme... Jednoho kluka, se kterým se potkáváme od prvního dne... Víme jen, že je z Atlanty a cestuje po Evropě už několik měsíců. Milý zjištění, že nám všichni neutekli... 👍

Jdeme dál...

Výhledy jsou různé...

Zchladit nohy je moc příjemný...

Během chvilky přicházejí další a další (ne všichni - nedorazili žádní Češi???) z předchozího kempu. Nechápu... Vyrazily jsme poslední, nikoho jsme nepředběhly a stejně jsme do kempu dorazily jako téměř první... Jak my to děláme??? 🤷‍♀️🤷‍♀️🤷‍♀️

V tomto kempu není ani pořádná sprcha, natož wi-fi 🤭. A ve Švýcarsku jsem mimo EU, takže nemám vůbec nic 🙈. Snad tedy zítra ve Francii.

Večerní procházka do Trientu... - všude mrtvo!!!

Trient - tady to tedy žije 🙈.

Ledovec nad námi se západem slunce doslova hoří... Je to nádhera, co se jen tak nevidí...

Rychle se ochlazuje. Kupujeme si alespoň horkou čokoládu (spíš lepší kakao 😁) a jdeme si lehnout. Zítra nás po dlouhé době čeká náročný výstup... 🙊 Vlastně jako vždy, když přecházíme hranice...

9. 7.

Le Peuty, Švýcarsko - louka před sjezdovkami La Flégére, Francie (17,1 km, nastoupáno 1780 m, sestoupáno 1158 m)

Ráno vstáváme časněji než obvykle. Stany jsou hodně mokré, jsme v krytém údolí a dlouho sem nepůjde sluníčko 😢. Balíme je tedy mokré... Zase další kila do batohu navíc 🙈😫. Ještě že už jsme toho tolik snědly 😃.

První výstup nás čekal na hranice s Francií. Je náročný, ale musím říct, že už jsme tu zažily horší...

Nahoře jsme celkem brzo, dáváme si kafíčko a domácí koláček 😋.

Každý výstup stojí za to!!!

Zasloužená odměna 😋

Cesta dolů je zase horší než nahoru - aspoň pro mě... Už jsme ve Francii, takže mám data, ale pro změnu nemáme jak telefony nabít... Powerbanky stávkují 😟!!! To jsem zvědavá, podle čeho půjdeme dál. Scházíme tedy do jednoho kempu, abychom vše nabily. Povedlo se jen částečně. Snad vydržíme aspoň do zítra...

Alpská nádhera

Rozhodly jsme se pokračovat dál, i když většina našich spolucestovatelů v tom kempu končí. My to potřebujeme trochu natáhnout, abychom v pondělí odjížděly úplně v klidu. To znamená, že už se s nimi nepotkáme 🥲. Ještě jsme od pár z nich zjistily odkud jsou a hurá zase dál... 👍

Chudák kůň... 😫

Čekal nás druhý stoupáček dne. A nebyl vůbec zadarmo!!! K jeho konci se muselo dokonce po železných žebřících a lanech. Jinde by už z toho byla ferrata, tady ne... Tady je to asi běžná cesta. No nevím, jsem na tyto cesty celkem zvyklá, ale to nemám na zádech 15 kg v batohu a nejsem nejištěná... Zvláštní pocit 🤷‍♀️. Po chvíli ale zjišťuju, že mě tato rozmanitost cesty vlastně baví... 🤗

Lahůdka na závěr 🙊

Vše jsme zvládly na jedničku. Odměnou nám bylo několik kamzíků, které jsme cestou potkaly. Je to až k nevíře. Vždy když si něco ten den přejeme, tak se to vlastně vyplní... 🤷‍♀️ Dnes jsme si přály vidět kamzíky, protože to jsou jediná zvířata, která jsme tu ještě neviděly. A ejhle... byli tu!!!

Už vlastně nevíme, co si ještě přát... Ale jo, ještě si přejeme vidět při západu slunce Mont Blanc zabarvený růžově 🤭😁.

Ledovec vedle Mont Blancu

Nádhera k nepopsání... Zrůžoví??? 😍

Možná se nám to podaří dnes večer, protože na spaní jsme si vybraly krásnou travnatou plochu s výhledem přímo na Mont Blanc.

Tak uvidíme, jestli to vyjde 😃🤷‍♀️.

9. 7.

louka před sjezdovkami La Flégére, Francie - u lesa před Les Houches, Francie (15,9 km, nastoupáno 955 m, sestoupáno 1456 m)

Je to tak! Mont Blanc nám včera opravdu zrůžověl!!! 😍 Tato tour je prostě tour splněných přání... 😃👏 Jinak si to nedokážu vysvětlit. Někdo tam nahoře nás má asi opravdu rád 🥰.

🥰🥰🥰

Ráno nás probudilo sluníčko - jak jinak 😆. Je to nádhera. Teplíčko, všechno krásně rychle schne...

Dnes máme v plánu dojít co nejblíže k Les Houches, ale přespat ještě v přírodě, abychom pak už šly maximálně 2 hodinky k autu a v klidu odjely domů. Přece jen cesta je dlouhá a Lenka musí v úterý do práce... - chudák 🥲.

Po včerejším výkonu obě cítíme trochu tuhé nohy a celkově nám to jde trochu hůř... Ale co, my to rozchodíme 🤪.

Nebe celý týden téměř bez mráčku...

Musíme si tu nádheru pořádně užít 😃.

Cetsou, všude, kde to jde, se snažím dobít telefon, abychom měly k dispozici alespoň nějakou mapu!!! Ta elektronika je nejslabším článkem tohoto treku!!! To je potřeba do příště vyřešit!!! Takhle to nejde...

Zvládly jsme poslední výstup tohoto treku nad 2500 m a už nás čeká jen sestup. Místy je to ale šílený!!! Řetězy, obrovské kameny mezi kterými se doslova ztrácí cesta... Snad nejhorší část celé tour!!! Možná to tak člověk trochu vnímá o to víc, že už všechno krásný končí 🥲.

Tudy taky vede cesta 🙈.

Poslední vrchol naší tour

Sestup k Les Houches doslova děs a hrůza!!! Takhle mě nebolely kolena celý týden!

I tady se na nás usmálo štěstí - asi 2 hodiny do konce cesty krásný malý plácek s výhledem na Mont Blanc a celé město! Tomu říkám rozloučení!!! Sice budu trochu klouzat - opět menší sklon, ale to dám 😃👍.