LOFOTY

4. 8. - 21. 8. 2025

REKAPITULACE

- Kilometry a převýšení počítat nebudu, nevypínala jsem hodinky při přejezdech 😂.

- Nádherné místo k vidění.

- Škoda, že mi nevydrželo lepší počasí.

- Strašně milí lidé na cestě.

- Velice snadný autostop.

- Příště bych cestu volila spíš jako road trip - dá se lépe uniknout špatnému počasí.

- Uvítala bych lepší značení tras.

- Některé úseky jsou opravdu nebezpečné.

- Výhledy jsou neopakovatelné.

- Nikdy mě tak nebolely kolena - hodně strmé výstupy i sestupy.

- Nakonec jsem si i zvykla chodit v bažinách 😂.

- Trekové hole pomáhají do kopců i z kopců a neskutečně rozčilují v bažinách a na skalách...

- Celkové náklady - 10 000 letenka, 8 000 náklady na místě

NELITUJI, ŽE JSEM TUTO CESTU PODNIKLA, BUDU MÍT SPOUSTU KRÁSNÝCH VZPOMÍNEK.

RÁDA BYCH SE SEM VRÁTILA, ALE TENTOKRÁT V ZIMĚ.

Středa 20. 8. chata u Sørvågen - Bodø

Mám za sebou dost studenou noc. Přece jen ten stan nad hlavou je taky určitá ochrana před zimou... Byla jsem hodně vděčná za teplý spacák a karimatku 😍.

Každopádně až na promáčené ponožky mi všechno aspoň uschnulo. Je to znát i na váze batohu. Včera měl minimálně o 3 kg víc!!!

Nezbývá než se pobalit a vyrazit na trajekt. Chtěla bych jet tím dlouhým, abych alespoň zahlédla ostrovy Væroy a Rost. Naštěstí moc neprší, jen tak trochu mrholí. Ale pořád fouká ten ledový vítr. Lituju lidi, kteří sem jedou teprve nyní. Nebo jsou tu jen na tento týden... Já měla hezky aspoň ten první týden! 😊

Trajekt jsem bez problémů stihla a k mému potěšení je i zadarmo!!! Tak to je opravdu milé zjištění 💕.

Væroy

Rost

Zajímalo by mě, jestli ty budky jsou na pozorování ptáků - bylo jich tu fakt hodně...💁

V Bodø mám zamluvený hostel, takže poslední noc strávím pěkně v teplé posteli 😍.

Ještě, že jsem všechno usušila, tady žádnou sušárnu nemají!!!! Nedokážu si představit, že by všechny věci byly 3 dny mokré v batohu 😫😱. To by byl teprve hnus...

Procházím si městečko, protože zítra má pro změnu dost pršet. Chtěla jsem se podívat na ten největší vodní vír na světě, ale je odtud 10 km a autobus tam jezdí jen 4x denně. Takže dneska už to nestíhám a zítra to raději riskovat nebudu...

Městečko je to pěkné, ale celkem malé... Mají tu nějaký sportovní svátek - nejspíš významný fotbalový zápas - všude chodí samí fanoušci 😂 ve žlutých dresech...

Na zádech nese smrkové větve 💁

Je to orel???

Krásné gesto...👍

Památník obětem 2.světové války

Dokážou krásně zdobit domy...

Všude bylo žluto 😂

Dost slavili, tak asi vyhráli 😂

Že má hostel kuchyňku a společenskou místnost jsem zjistila až ráno 😩, takže večeři jsem si vařila v koupelně, když všichni byli pryč 🙈.

To mi večer zůstalo utajeno 😢

Je se mnou na pokoji jedna Češka - Kateřina - moc milá holka, která také hodně cestuje sama. Dlouho jsme si povídaly, byla strašně fajn. Chce jet do Nepálu dobrovolničit do nemocnice - končí medicínu... Jsem v šoku - říkala, že pokud chceš někde dobrovolně pracovat, tak za to musíš zaplatit!!!! 😱🙉 O tom jsem tedy dodnes neměla ani tušení!!! V Africe to je třeba 2000 dolarů za měsíc!!! Přijde mi to na hlavu postavený...

Každopádně je na našem ženském pokoji také jeden kluk!!! Zajímavé... Hlavně, že volíš, jestli chceš ženský nebo mužský pokoj!!! Aleje v pohodě. Je to Američan a šel PCT v roce 2019. Potkala jsem tu celkem dost lidí, pro které je PCT pojem a dva, co ji šli také. Je milé si s nimi o cestě povídat a vracet se tam zpátky... ❤

Teď se ale budu muset vrátit zpátky do pracovní reality... 😢 Konec "letního" toulání a konec této cesty... Děkuji, že jste dočetli až sem. Zase na podzim na přečtenou 😀👍

Definitivně dosloužily 😢. Svá nejlepší léta mají za sebou a proto zůstávají v Norsku...

Úterý 19. 8. Camp Moskenes - Reinebringen - chata u Sørvågen

Ráno jsem si připadala jak na vodní posteli!!! 😱 Naprosto šílenou noc, kdy mě budily prudké poryvy větru a deště, vystřídalo mokré ráno. Vítr sice ustal, ale přeháňky se ještě objevovaly. Nejhorší bylo, že napršelo tolik vody, že můj stan stál prakticky v takovém malém brouzdališti 😲. Všechno se mi tedy promáčelo od země!!! A to pořádně! Vlastně jsem zůstala suchá jen já a spacák - ten zachránila karimatka 👍. Aspoň nějaké pozitivum...

Nejhorší je, že mám na ždímání celý batoh! 

Další špatnou zprávou je, že sušičky se neplatí na místě, ale kupuje se žeton na recepci a ta je ještě zavřená... Ach jo 😢, tohle neusuším ani za týden!

Rozložím všechno kde se dá, ale stejně, ten batoh je prostě mokrý...

Dopoledne má být celkem slušně, zkusím tedy vyrazit na Reinebringen. Vede na něj 1 600 schodů (prý - já je nepočítala), takže to si moje kolena užijou 🙉.

Nezbývá mi tedy nic jiného, než zabalit všechno mokré do stejně mokrého batohu. Snad to tu jednu noc, co mi tu zbývá, vydržím ✊. Spacák je suchý, karimatka celkem taky, stan jsem taky trochu usušila, takže se uvidí...

Počasí se trochu umoudřilo 💕

Výstup na Reinebringen byl doslova očistec. Ty schody mě zničily!!! Nebo spíš moje kolena... Bylo jich opravdu hodně a ještě ke všemu byly i dost vysoké... Takže záhul...

Ty mi daly 😜

Škoda, že nebylo vidět dál... Ale aspoň něco 😂

Už se "vylepšuje" počasí...

Ale dala jsem to, ani mi cestou moc nepršelo. Začalo se zatahovat, až když jsem byla nahoře - KLASIKA 😂. Ale výhled jsem ještě jen tak tak stihla. Chtěla jsem to tu vidět, je to nejproslulejší vyhlídka Lofot... Byla krásná, ale s tou na Floye se podle mě vůbec nemůže rovnat... I když můj názor zkresluje možná to, že jsem si vyhlldku na Floye mnohem víc užila 💖.

Začalo strašně foukat a zatahovat se. Okamžitě jsem přehodnotila své plány a poslední výstup zbaběle vzdala 😢. Možná toho budu litovat, ale třeba se jednou vrátím na ten nejvyšší bod Lofot, který je "nedaleko" odtud (asi 10 hodin chůze).

Vracím se tedy po schodech zase zpět, místo abych pokračovala dál... Kolena mě opravdu bolí, počasí jak na houpačce, to za to nestojí...

Chvíli jsem zvažovala odjet trajektem do Bodo a být tam dva dny, ale nakonec jsem se rozhodla jít na takovou spíš procházku kolem jezera k vodopádu a přespat na nedaleké chatě-bivaku. Mám všechno vlhké, v noci má pršet a foukat, tak se snad lépe vyspím...

Moskenes - tím zítra pojedu 👍

Ty domečky mají nádherný ❤

K obědu jsem ochutnala krevetový salát a byl naprosto skvělý!!! 😋

To by mě zajímalo, kdo by na tomhle stanoval nebo se v této zimě koupal 🙈

Všechno jsem v chatce vybalila a bylo to hrozně vlhké od batohu. Myslím, že jsem udělala dobře, když jsem to vzdala a rozhodla se spát tady... 👍

Z venku vypadá dobře 👍

Tak tohle všechno jsem měla s sebou 😂

Poslední výhledy...

A nemám to tak daleko zpátky k trajektu, což je dobře. Zítra se přesouvám do Bodo, které si chci projít, a mám tam objednané spaní v hostelu, takže to už bude pohoda. Dnes tedy strávím poslední noc na Lofotech.

Pondělí 18. 8. Camp Moskenes - návštěva vesnice Å - Camp Moskenes

Rozhodla jsem se zůstat celý den v kempu. Ta předpověď je tak strašná, že vůbec nemá smysl někam chodit.

Takže vlastně hrozně nudný den 😢.

Celé dopoledne trávím v suchu v kuchyňce a pozoruji všechny stránky s počasím, jak se to má vyvinout... Přece jen bych se ráda ještě někam podívala. Uvidíme, jak bude vypadat zítřejší ráno...

Po poledni se počasí trochu vylepšuje, tak se jdu alespoň podívat do poslední lofotské vesnice Å, kde jsem vlastně měla končit. Je to asi 5,5 km po silnici, bez nějakého převýšení, bez batohu... Vlastně taková úplně pohodová procházka 😍.

Vesnice je moc hezká, vysloveně turisticky zaměřená.

Mají tu rybářské muzeum. Nahlédla jsem do něj, ale lístek jsem si nekupovala. Tak nějak ho nikdo nechtěl 😂. Stejně to tam dost smrdělo... Mám ryby ráda, ale tohle by pro mě teda nebylo...

Všude spousta mrtvých ryb 🙉🙈

Odpoledně jsem strávila ve velice útulné kavárničce. Měla jsem strašný hlad a stejně nebylo kam spěchat... A tam to tak krásně vonělo 💖. Přímo tam si totiž všechny ty dobroty pečou...

To byla dobrota 😋💕

Bylo tu dost narváno, já přišla ještě včas 👍

Jezero u vesnice

Kolo uprostřed moře??? 🙉🙈

Pěkné značky tu mají 😂

Po návratu jsem zjistila, že stan stále stojí, což se nedalo říct o všech stanech v kempu. 😳🙀 Jeden byl naprosto zničený - a zrovna to byl stan dvou kluků z Čech!!! Domluvili se na recepci, že přespí v jednom malém domečku, který se normálně nepronajímá... Naštěstí už zítra odjíždějí, takže jim to dovolenou nezkazí...

Večerní čas opět trávím v kuchyňce.

Tohle jídlo miluju 😍💖

Venku totiž asi nastal konec světa. Je obrovský vichr a do toho prší - nebo spíš leje 😱😱😱. Co víc si přát o letních prázdninách!!!

Jsem opravdu hrozně zvědavá na tu noc, jestli vůbec bude možné spát!!!

Tohle jsem si nepředstavovala ani v nejhorších snech 🙈

Neděle 17. 8. Selfjord - Camp Moskenes

Nesnáším, pokud někam musím dojít na čas!!! A dneska to znamená, že buď se dostanu na loď v 11:40 nebo budu čekat do 18:10!!! Úžasné vyhlídky... A to mi to může ujet třeba o 10 minut!!!

Vstávám v 5, abych kolem 6. hodiny vyšla. Sice to má být cesta na 4 hodiny, ale je to bažinama - jak jinak...

Úplně v 6 jsem to nestihla, takže jsem ztratila rezervu hned na začátku. Dochozí čas v 10 hodin navigace hned po kilometru přehodnotila na 11:30!!! No to mám tedy co dělat... 😟

Jediné dnešní výhledy 😢

Ale tady prostě zrychlit nejde. Peru se s vodou, bahnem, hůlkama... - mám co dělat je z těch bažin vytahovat. Dokonce se mi jednou i rozpůlila, jak byla zakousnutá!!! 🙉

Je to strašný... To jdete, chcete udělat rychlý krok, abyste hodně nezapadli a hůlka vás hezky přidrží na místě, takže buď zajedete hluboko do bahna nebo vás to strhne do jiného bahna a nebo si dokonale zabruslíte... Třikrát jsem se sklouzla až do sedu!!! 🙈 Úžasný zážitek... A ještě lepší je, když do toho začne lejt a foukat protivítr... Přesně jako dneska, když jsem tak pospíchala... 😩🙈

Výhledy se nekonají, jsem jen jak robot... Takovéhle treky mě nebaví. Lezu na kopce, abych něco viděla, ne abych je jen přešla... Horší je, že zítra má být zase ještě horší počasí než dneska... To je naprd... Nikomu bych tento vícedenní hike nikdy nedoporučila. Pouze jako road trip. To počasí se mění tak radikálně a nepředvídatelně... Žádné předpovědi nesedí...😢

Už jen kousek...

Trajekt jsem s vyplazeným jazykem stihla. Aspoň že tak 👍. Takže do Reine se dostanu včas.

Jsem v přístavu 👍

Jsem ráda, že je krytý... A plný Čechů!!!

Reine

Po příjezdu jsem hned zavítala na hot dog a hranolky s tím, že si rozmyslím, jak půjdu dál. Dost se zase rozpršelo.

Káva a kokosová koule 😋

Jsem z té cesty úplně zmáčená - to už ani moje pláštěnky neberou... Mikinu mám úplně mokrou - poprvé se do mě za celou tu dobu dala strašná zima. 😵

Udělala jsem si tedy radost za ta všechna utrpení a jednu mikinu jsem si koupila. Konečně se začínám zahřívat 👍.

Zahřívám se kávou v nové teplé a suché mikině 😍

V občerstvení jsem nakonec strávila asi 3 hodiny. Úplně jsem přehodnotila své plány. Na Reinebingen půjdu, až bude (snad) lepší počasí. Dneska to nemá smysl, nic bych neviděla a to by mě mrzelo.

Jdu tedy do kempu Moskenes. Dám si horkou sprchu, teplou večeři a uvidím, co zítra, když má být tak hnusně... ZASE!!! 😢

Sobota 16. 8. Lofoten Beach Camp - Selfjord

Byla jsem naprosto nadšená, že jsem tuto noc strávila v kempu. Takové vody, co spadlo, to byla naprostá šílenost.. 😳😲

Rozhodla jsem se, že z kempu odejdu suchá, se suchými věcmi.

Takže jsem všechno narychlo pobalila - stan byl opět na ždímání, i když ho hodně vysušil vítr... - a odebrala se do umýváren, kde je obrovská lavice a krásně teplo. Nechala jsem tu boty přes noc a jsou nádherně suché... Operace USUŠIT A JÍT mohla začít. 👍

V klidu jsem vše mokré vyndala, umyla se v teplé vodě a přebalila si celý batoh. Zjistila jsem, že mám vlastně mokré jen pláštěnky a stan. Tak to je pohoda...

Všechno dosušuji, když si vařím v kuchyňce snídani. Jde to snadno, protože zrovna neprší a fouká vítr. Tohle počasí bych opravdu jako léto nenazvala...

Na takhle úžasné pláži jsem spala... 💖

Plán je dojít na pláž Kvalvika a pak se uvidí. 

Na první část jsem se rozhodla stopovat. Nemá smysl chodit po silnici. Prakticky hned mi zastavily tři Němky. Když jsem na silnici, kde auta jezdí, tak stopování není problém. 

S Němkami jsme často zastavovaly...

Tenhle člověk si na kole vezl další kolo 😳🙈

Přes tento most mě dovezly na místo 😍

Protože jsem rychle chytila auto a bylo slušné počasí, rozhodla jsem se cestou vystoupat na Ryten, odkud je na Kvalviku krásný výhled. To asi možná je, ale když je krásně... To dneska opravdu není. Sice tolik neprší, ale mraky se honí a nějaká kapka taky spadne... Naštěstí se mi nahoře otevřel výhled alespoň na to, abych si to mohla vyfotit. To byla celkem klika. 😍💓

Je to jak v průvodu 😱

Tyhle cesty jsou super 👍

Aspoň, že jsem ji viděla 😍

Ale jen chvilku 😢

Pláž byla nádherná. Aby ne, chodí sem jen turisti, protože po silnici není přístupná. A jen zocelení turisti. Boty už zdaleka suché nemám, to mi vydrželo asi 2 km. Je tu šíleně bahna a taky vody - aby ne po tom včerejším dešti... 🙈

K pláži se sestupuje po schodech - nikdy předtím jsem schody neměla tak ráda... 🙉🙈

Nemohu se na ni vynadívat 💕

Původně jsem myslela, že tu přespím, ale jsem tu moc brzo. A ta chajda, kde jsem chtěla spát mě nejen že moc neuchvátila, ale v daný moment byla i plná...

Už je plno... Ale stejně nic moc...

Jdu tedy dál. Cesta je čím dál horší. Po hlubokém mokrém písku a velkých kamenech. Občas jsou i natažené řetězy, aby to bylo vůbec schůdné. Nejhorší je, že ty boty obalené pískem na těch kamenech hrozně kloužou. Zase jsme posunuli schůdnost cest... 😱🙊

Byla jsem ráda, že tady mi ti Italové taky pomohli 👍

A zase změna počasí...

Pískem jsem tu ještě nešla... Taky paráda 🙈

Další přístřešek 💁

Asi spíš chlívek 😃

A z venku takový pěkný...

Tomu říkám výzdoba domu 😂👍

Jak jsem se vzdalovala od oceánu, tak se písek pomalu změnil opět v bahno a vodou zaplavenou cestu... Ale já už se ničemu nedivím.

Chtěla jsem si trochu nadejít zítřejší trasu, abych stihla trajekt do Reine, ale nevím, nevím... Jede snad jen kolem 11. hodiny. To mám teda co dělat. Znamená to vyjít asi kolem 6. hodiny... 🙀

Spát jsem chtěla na jedné chatě cestou - byla krásná, ale je potřeba ji mít zamluvenou... Škoda... 😢

Takže spím pod břízkama a doufám, že se mi podaří vyjít zítra hodně brzy, aby mi neujela loď.

Ani signál tu pořádně není... Takže fotky až zítra v Reine - pokud se tam tedy dostanu... Potřebovala bych - došly mi vlhčené ubrousky a hlavně mi krutě dochází plyn v kartuši!!!😲😩

Pátek 15. 8. parkoviště před Nusfjordem - Lofoten Beach Camp

Dnešní předpověď počasí se bohužel naplnila do puntíku 😢. Od rána ještě nepřestalo pršet a intenzita deště bohužel stále stoupá... Aby toho nebylo málo, tak se má zase přidat i silný vítr... Já fakt nevím, co horšího by ještě mohlo přijít... Sněhová vichřice 🙈.

Nejvíc mě mrzí, že se dostávám do té nejkrásnější části Lofot... 

Nusfjord bylo krásné rybářské městečko, ale jen jsem ho proběhla, protože v dešti to nemá tu správnou atmosféru 😬. 

Prošla jsem si ho zadarmo, protože jsem tvrdila, že tudy pouze prochází můj trek 😂. Jinak se sem vstup platí...

Ach to počasí...

Nusfjord je typický svými žlutými domky...

Dnešní cesta náročná nebyla, ale byla hrozně zaplavená. Pořád jsem si hlídala cestu, abych zase někam nesešla... Opravdu nechápu to jejich značení. Když člověk potřebuje ukázat směr, tak nic... Když je trasa přehledná a jasná, tak je značka na každém kroku 💁. Možná je ale přehledná právě proto, že tam jsou značky a lidi zbloudile nevychodili několik různých variant cest...

Tady jsou řetězy a přitom je to mnohem bezpečnější než včera... - ale ať jsou raději všude 😍 

Takže jsem to dneska zvládla, ale jsem úplně promáčená. Na to už moje pláštěnky nestačí. 😢 20 mm deště je opravdu hodně...

Dvě třetiny cesty vedou po silnici - paráda... Rozhodla jsem se, že zkusím stopovat... To by ale muselo být koho... Projela asi tři auta a světe div se, to třetí mi zastavilo!!! 💖. Byli to nějací Italové a vzali mě ke kempu, kam jsem chtěla. 

Bohužel ten kemp nebral stany a musela bych si zaplatit stání za karavan, což je třikrát tolik. Bylo fajn, že ti Italové mě napřed nechali si to zjistit... A ještě víc fajn bylo, že na recepci pracovala Slovenka, která mi doporučila kemp za 3 km.

Italové mě dovezli až tam... Aspoň trocha štěstíčka ❤ .

Kemp je nádherný, na surfařské pláži. Já mám ale dojem, že do rána budu mít moře až ve stanu...

Nejprve jsem si dala horkou sprchu, pak jsem v sušičce usušila všechny mokré věci - samozřejmě, že i stan 😁. To už ale teď není poznat, protože leje a leje... a začíná i foukat... Jo, holt jsem za polárním kruhem... 

Jedno vím jistě - na sever už jen na road trip 😂. Tohle počasí pro mě není...

Jo ještě jsem si vzpomněla - málem jsem dneska ztratila trekové hole!!! Už jsem snad senilní, nebo já nevím... Když jsem sušila ten stan, tak jsem si uvědomila, že nemám hole!!! Lekla jsem se, že jsem je nechala u těch Italů v autě - ale já si to vždycky kontroluju..., ptala jsem se na recepci a nic!!! Ve sprchovací místnosti nic!!! Poslední možnost byla kuchyňka, kam jsem se šla podívat... A byly tam!!! HURÁ!!! Protože bez nich bych svůj stan vůbec nepostavila!!! 🙉🙈 To už by byla opravdu poslední kapka... 

Jinak vytahovat trekové hole po cestě z 20 cm hlubokého bahna je také úžasný zážitek... Myslela jsem, že nic nepřekoná bojovat s nimi ve sněhu... Ale tohle je ještě o level výš...

Jdu se zkusit vyspat. Ještě že tu je ta sušička. Zítra před odchodem rozhodně všechno vysuším... Sice by mělo být lépe než dnes, ale tady člověk nikdy neví...

Čtvrtek 14. 8. Haukland Beach - parkoviště před Nusfjordem

Je to naprosto neuvěřitelný, ale já tu powerbanku našla 😀. A dokonce funguje... Takže úkol dne je vlastně splněn... Aspoň trochu štěstí se na mě usmálo 👍.

Teď už jen dojet do Napp a vyrazit směrem do Nusfjordu. 

Rozloučení s pláží - aspoň ráno jsem si ji mohla vychutnat 😍

Toho přístřešku jsem si večer vůbec nevšimla 😳

Tady spím 😁

Tentokrát bylo stopování už větší oříšek... Nedošlo mi, že spím u slepé silnice, takže většina lidí se z téhle cesty vrací až odpoledne a ráno jede teprve tam 😢. A já šla ještě fakt brzo... Takže celou tu sedmikiometrovou cestu k hlavní jsem si musela odšlapat po krajnici. Všichni jezdili jen směrem tam. Já za celou cestu potkala ve svém směru asi 5 aut a ty mi tedy nezastavily... 😢 Na hlavní už to byla pohoda.

I tak jsem se do Napp dostala v 10 hodin, takže cestu bych měla pohodově zvládnout.

Musela jsem se přesunout podvodním tunelem 

Napp

Jdu prakticky celou dobu kolem pobřeží. Počasí mi přeje, je sice pod mrakem, ale neprší ani nefouká...

Moc stabilní nebyla 😂

Ta už byla lepší...👍

Ve vodě tu byla spousta slávek 😳

V jednom místě jsem ale špatně odbočila. Šla jsem sice po vyšlapané cestě (ne od ovcí 😁), ale asi mě mělo varovat to jedno lano, které mě jistilo (v mých rukách) přes takovou nepříjemnou průrvu!!! Po prudkém svahu jsem pak doslova po zadku sklouzala dolů. Takže jsem jak dobytek, ale tohle by moje kolena a boty nedaly.

No jo, myslela jsem, že nejhorší mám za sebou. OMYL!!!😩🙈 To nejhorší bylo přede mnou. Byla jsem tak 100 m od napojení se na mou původní trasu. Jenže to mělo háček - vysápat se asi 4 m nahoru po skále. Sice je členitá, ale já nejsem žádný horolezec!!!

Zkusila jsem kousek, slezla a začala váhat - lézt, vrátit se??? I cesta zpátky přes průrvu a tak nebyla žádná oddychovka...

No nic, rozhodla jsem se to ještě jednou zkusit. Ale tentokrát jsem se tedy hodně bála chybného kroku nebo chytu!!! 🙉  Jsem tu sama, není tu signál, nikdo tudy nejde (asi ví proč), mám na zádech těžký batoh, žádné jištění, kolena co nefungujou moc dobře, trekové hole na zápěstí a vidina, že pokud se dostanu výš, už nebude pro mě návratu zpět... Fakt jsem se strašně bála...

Tohle jsem raději sesunula po zadku 👍

To je ten úsek!!!

Od toho vystouplého kamene jsem se musela vyškrábat nahoru!!! 😱🙈

Tentokrát to dopadlo dobře, ale do tohohle už nikdy nejdu. Už ani krok mimo trasu!!! Ještě teď je mi z toho úzko - co všechno se mohlo stát!!!🙈

Jsem z toho jak dobytek a trochu jsem si roztrhala kalhoty proti dešti - lezla jsem po kolenou, klouzala se po zadku... Ale to mi fakt vůbec nevadí...

Aspoň že mi přeje počasí. Zbytek trasy už je pohodový, z cesty už ani krok!!! 

Dokonce mi dneska nevadí ani to bláto. Zlaté bláto proti skalám.

Tak, a teď ještě najít místo na spaní. Začíná krápat a já jsem u silnice do Nusfjordu. A ve městě žádné spaní není... Kdyby tak bylo v lese. Bohužel, les je tu ve svahu!

A zítra má být ten hodně deštivý den 😢. 

Zahlédla jsem malý plácek za parkovištěm - sice na štěrku, ale to ni nevadí. Hlavně, když budu mít kde spát. Zítra bych ráda spala v kempu, tak uvidíme...

Jak bezdomovec 🙉🙈

Dneska jsem úplně vyčerpaná - ne fyzicky, ale spíš psychicky z té cesty.

Zase jsou kolem mého stanu ovce, mohla bych je skoro pohladit!!! No doufám, že mi v noci nevlezou až do postele... 

Středa 13. 8. hostel Furu - Haukland Beach

Prožila jsem nádherný den, který mi bohužel odpoledne zase zkazilo počasí... 😢Hrozně mě mrzí, že procházím tak nádherná místa a vůbec si je nemůžu naplno užít.

Ráno jsem se pohodlně dostala k vikingskému muzeu. Dokonce jsem si stopla Čecha, takže jsme si i příjemně pokecali. Co nebylo dobré zjištění - počasí má být stále špatné, možná i horší... Ach jo... Proč??? 🙉🙈

Vikingské muzeum jsem si ale užila naplno - to ještě bylo krásně. A byla to pecka 😻💓

Vyzkoušela jsem plavbu vikingskou lodí, házet sekerou, střílet z luku a dokonce jsem ochutnala vikingskou polévku, chleba a sýr. A musím uznat, že všechno bylo naprosto vynikající...  

Myslím, že to je největší keltský dům na světě 💁💗

Nebylo jisté, jestli spí, ale když jsem měla keltskou polévku, tak už tu nebylo 😂

Dům byl vevnitř nádherně dobově upravený

Tady spával náčelník - ten tu naštěstí už nebyl 🙊

Jak v Karibiku - na plachty 😂

Házení sekerou 👍

Střelba z luku 👍👍

Byl tu i kostel, ale ten Vikingům asi nepatřil 😂

Můžu do boje 😂

Vikingská polévka - masitý vývar (z čuníka??? 😂) a hodně zeleniny

Nakonec jsem neodolala a udělala jsem dobře, bylo to úžasný 😋💖 

Taky nic nezbylo...

To asi Vikingové taky nepoužívali 😂

Měli tu i nějaké vykopávky...

Jen mě trošku mrzí, že tyhle krásné zážitky tu nemám s kým prožívat... 😢 Určitě by to bylo veselejší... Tady obzvlášť.

Rozhodla jsem se, že než přejdu na další ostrůvek, tak se ještě podívám k nejkrásnější pláži Lofot - Haukland Beach.

Jen to teplo tu chybí 😢

Tady jsem naposledy měla powerbanku 😢 

Mám ale obrovskou ztrátu. Při nastupování do auta mi asi z batohu vypadla Vaškova powerbanka. Já jsem prostě klikař... Možná ji cestou zpátky zítra objevím, ale dost pochybuju... Bylo to na hodně frekventovaném místě... 😢😢😢

Chtěla jsem vystoupat na jeden z vrcholků v okolí, ale samozřejmě se zatáhlo a hlavně začalo strašně foukat... 💨🙈 Ten vítr je tu asi to nejhorší. A za dva dny má být snad úplně největší... No, možná jsem si nemusela kupovat letenku zpátky do Čech... 😜

Má i nějak strašně pršet, asi 20 mm, což už je dost velký deštík, tak se asi budu muset někde ubytovat... To můj stan nedá... Ten má rád teplo, stejně jako já... 💁

Každopádně na úplný vrchol Mannenu jsem nedošla, nemělo to cenu, byl v mracích. Ale nějaké výhledy jsem přece jen měla... Byla jsem kousíček pod vrcholem. 

Aspoň že se nebrodím blátem 👍

Myslela jsem, že ještě dneska dostopuju do Napp. Pak jsem ale zahlédla, že hodně lidí kempuje právě tady na pláži. Pecka... Stan na nejkrásnější pláži Lofot... Do Napp dostopuju zítra, aspoň dnes už nemusím řešit, kde budu spát. 💓 Jestli teda budu spát... Protože je zase vítr!!! 😞

Tomu říkám místečko 💗

Nejhorší je, že ubytování v mém okolí je buď plné, nebo strašně drahé.

Vůbec si tu neuvědomujou, že sem jezdí taky normální lidi...

Jen co jsem postavila stan - prší a fouká... Hlavně že jsem na tak nádherné pláži. Vyloženě si ji užívám. Jsem zvědavá, co mi naservíruje zítřek.

Jo, a ještě ke všemu je tu strašně slabý signál.

Ale je to zadarmo... Tak co furt řeším... 😂

Úterý 12. 8. chata Kvilebu - hostel Furu

Zažila jsem konečně nádherné slunečné lofotské ráno 😍💕. To se to úplně jinak vstává... A ještě jsem spala v suchu a teple...

Ráno jsem se chtěla vyplížit z chatky ven - najíst se, umýt se - tak abych ostatní nevzbudila. No jo, ale já nemohla za žádnou cenu otevřít dveře 😵. Nechápala jsem, co se s nima stalo... Zas tak málo síly nemám...

Opírala jsem se do nich plnou vahou, lomcovala jimi a jen jsem si představovala, jak povolí a já vyletím plnou parou vpřed na hubu 😂. Ale nepovolily...

Samozřejmě, že jsem celou touhle svojí akcí vzbudila všechny okolo. Jeden klučina se mi pokoušel pomoct, ale taky marně...

Vylezl tedy oknem a vida... Nějaký blbec nás zamknul zvenku!!! No to bych se mohla ulomcovat... Asi se někdo naštval, že ostatní se v chatě zavřeli závlačkou a ten dotyčný se nemohl do chaty dostat. Pamatuju, že někdo večer dveřma lomcoval, ale tohle by mě ani ve snu nenapadlo... Stejně by se do chaty nevešel... Takže pěkná divočina hned po ránu... Ještě, že se to jedno okno dalo otevřít, protože to druhé otevřít nebylo možné. 🙉  

Prostě se tu nenudím... 

Snídani si dávám tak, jaksi ji představuji... Na sluníčku, s kafíčkem... 😎. Prostě pohoda...

No není to nádhera? ❤

Ten nesmí chybět... 😍

Dnes potřebuji dojít do Leknes a pak přejet do Fura, kde mám rezervovanou postel. Nutně potřebuji sprchu, usušit ponožky a něco přeprat. Přijde mi, že už na mě smrdí snad úplně všechno... 

Ty boty smrdí naprosto příšerně... Ale nemají šanci uschnout... Takže se v nich ty nohy pěkně zapařují, pomalu schnou, a když jsou sušší, tak je znovu namočím v močálu a všechno jede nanovo - HNUS 😫🙊.

Myslela jsem si, že horší cesty než včera snad přijít už nemohou... Omyl. Dneska se bahno zvedlo ještě o jeden levl... Už si začínám vybírat místo, kde je ho nejmíň, ne abych ho obešla - to nelze... 

Vypadá to suše, ale věřte, že j to celé podmáčené - všude!!!

Potkala jsem holku, co šla PCT ve stejném roce jako já.... A obě jsme se shodly, že tady tento trek je mnohem horší 😁 - ve všem - počasí, cesty, žádný trail magic, trail angel, hikerbox... Tam to byla vlastně taková dlouhá procházka... 😍

Aspoň, že je krásně a já se mohu kochat a chlácholit výhledy. A také tím, že boty poletí za 9 dní do popelnice 😍. Akorát, jak má člověk pořád mokrý nohy, tak cítím otlaky a bojím se puchýřů 😢. To by mi tak ještě scházelo. Stačí, že je to tu takový nápor na kolena, že už mi začínají natékat... Holt, nic pro skoro důchodce 😝...

Ty ovce už neví, kam vlézt...

To jsem taky já 😂

Tady jsem původně chtěla spát, ale večer už bych byla bez šance...

Je úžasná 😍

Je krásně tak je to tu jak na Václaváku... To ještě netuší, jaké bahno je tam dole čeká 😁 

Leknes mě vůbec neuchvátilo. Vlastně tam nic není, jen benzínka a pár obchodů... Tak jsem se aspoň odměnila prvním obědem - hambugrem s hranolkama 😀.

Trochu se zhoršilo počasí 🙈

První koupené jídlo 😂

Původně jsem myslela, že budu k hostelu stopovat, ale nakonec jsem využila autobus za benzínkou. Jel akorát za 30 minut, takže nebudu pokoušet štěstí, jestli mi někdo zastaví. Tenhle jede přímo a další by jel až za 6,5 hodiny...

Nejsou ale zrovna nejlevnější... Za 20 minut jízdy chtějí 160 Kč!!!

Každopádně hostel je super. Mám pokoj s dvěma Němkama, dvěma Vietnamkama a nějakým klukem - úplná pohoda, připadám si jak v chatce na táboře 😂. Něco jsem si přeprala (pračka byla už zamluvená 😢) a dala si to do sušárny. Tak snad zítra půjdu v suchém... Ale má pršet, tak možná jen k silnici 😀...

Dala jsem si pořádnou sprchu, umyla vlasy - konečně se cítím znovu jako člověk. 😍

Okno s ponožkama - vlevo nahoře - je moje 😁

Můj pokoj...

Má postel - povleč si sám 😂

Společenská místnost

Společenská místnost 2

Restaurace

Sušárna

Možné aktivity 💕

Grilovací plocha

Na zdejším jezeře se jezdí na kajaku

Sauna s výhledem na jezero

No není to tu nádhera... 😀💖

Zítra chci do Vikingského muzea - je to zdejší velká rarita - tak aspoň na stopu budu vypadat trochu líp 😉. V nejhorším tam jede ten autobus 😂...

Pondělí 11. 8. plocha za Dalstuva - chata Kvilebu

Jen tohle mi chybělo včera k chatě 😩

Přesně ve 3:30 mi spadl stan na hlavu!!! Upřímně - čekala jsem to mnohem dřív. No co, nemá smysl to nějak opravovat. Dojdu těch pár kilometrů do té chaty, kam jsem měla namířeno včera. Snad nebude plná... Tam všechno usuším, najím se a konečně něco naspím. Vždyť od včerejšího oběda jsem ještě nejedla!!! 😠 

Celkem se mi to daří balit - vlastně jsem ani moc věcí nevyndavala... A dobře jsem udělala. Ještě že tu je vlastně pořád vidět.

Beru si voděodolné ponožky, aby to nebyl pro nohy takový šok, ale myslím, že půjde o suchý pocit tak na pět minut... Kdyby aspoň ty boty tolik nesmrděly!!! To je fakt hnus 😫🙈. Už se těším, jak je na konci vyhodím... Zase jak jsou roztrhané, tak by mohly rychleji trochu schnout 😃.

K chatě-přístřešku se dostávám celkem brzo. A nikdo tu není. HURÁ 👏. Škoda, že jsem se kvůli bloudění sem nedostala už včera. To by bylo úplně o něčem jiném...

Ani dneska to nevypadá na krásný den... 😖

Tomu říkám luxus 😍

Jak bych ji včera uvítala...

Rozloženo, jdu spát 😍👍

Všechno mokré rozkládám a jdu hned spát.

Paráda, jsem aspoň vyspalá, ještě se najíst. Dělám si k snídani včerejší večeři. Potřebuju se pořádně najíst. A kafíčko. A teplý čaj. 😋😍 Hned je ten den veselejší.

V chatce jsem strávila asi 5 hodin. Není kam spěchat, dneska popojdu jen k další chatě, kde přespím... Tady se moc jinde stanovat nedá, jsou to bažiny. Už se ani nesnažím nepromáčet boty - to možné prostě není... Jen se snažím vyhnout bahnu.

U další chaty jsem byla za chvilku. Je znát, když má člověk klid se vybavit na cestu... To se hned jinak jde.

Aspoň, že ustal ten vítr...

Ty ovce jsou neskutečný...

Skoro jak v Hobitíně 😍

V chatě už jsou tři kluci. No, nevadí, ještě se vejdu... Mohla bych jít k další, je jen 5 km, ale ta bude v době mého příchodu určitě už plná a já bych spala venku ve stanu. To dneska nechci... Tady mám taky vlastně poslední místo... Tak proč to pokoušet...

Moje místečko 💖

"západ" slunce, co vlastně nezapadne 😂

Kámen jako střevíček 😍

To se neokouká... 💓

Zítra dojdu do Leknes a potřebuji dostopovat na sever, kde jsem si zaplatila jednu postel.Ráda bych se podívala do zdejšího vyhlášeného vikingského muzea. Doufám, že mi to vyjde, v nejhorším je to asi 15 km po silnici 😆.

Potřebovala jsem nějaké ubytování, dala bych si teplou sprchu a už mi docházejí powerbanky!!!

Celkem se na ten zítřek těším - budu vyspalá na další bažiny 😁. Ale mám celkem jistotu, že budu spát v teple a suchu... Tak mi držte palce, ať se tam dostanu... 

Neděle 10. 8. jezero Stor Kongsvatnet - plocha za Dalstuva

V tomto je i přejezd autem - asi 20 km - zase jsem nevypla hodinky 😂

Tady se mi asi cestou hodinky vypnuly 😂

Den začal absolutně nádherně. Krásně jsem se v lesíku vyspala, dala si snídani, kafíčko..., nebyl žádný problém vstát hodně brzo, abych stihla hřebínek Simitinden přejít ještě dopoledne, kdy má být hezčí počasí - alespoň podle předpovědi. 😉

Byla to krásná a kupodivu nenáročná trasa. Než jsem se dostala pod vrchol... Tady to všechno začalo... Několikrát jsem ztratila cestu 😩!!!

A nebyla to žádná sranda... Všude jen skály, borůvčí a mech... A všechno dostatečně mokrý, v prudkém svahu!!!

Neměla jsem chvílema moc dobrý pocit. Hlavně taky proto, že tudy nikdo nešel... Naštěstí jsem to zvládla ve zdraví a dokonce na vrcholu objevila svoji trasu - i když z druhé strany😱😍. Dokonce i počasí mi celkem přálo.

Výhledy jsou tu prostě božský 💖

Tak tam jdu 😳

Dost často vidím tohle 😩🙈

Cestou dolů jsem potkala dva Čechy - bohužel jdou v protisměru 😢. Varovali mě před velkým bahnem na cestě... No potěš, to se mám na co těšit.

Sbohem suché botičky... Ode dneška už jen v mokru 😢. Aspoň, že počasí nebylo tak strašný, jak ukazovala předpověď.

Tomu říkám cestička 🙈

Po suchých botách ani památky... Tak ať aspoň nejsou plné bahna...

Aspoň, že brody zatím jde přejít po kamenech 👍 

Došla jsem na konec ostrova celkem brzy a nechtělo se mi ještě končit. Šla jsem tedy na stop, abych se nechala převézt na další ostrov - Vestvågøa - kde bude moje trasa pokračovat.

A jedeme dál...

Během asi 5 minut mi zastavil moc milý Nor Ole. Vzal mě až k začátku treku a neustále se ujišťoval, jestli tam opravdu chci 😃. Asi věděl, co říká... Raději mi dal i telefonní číslo, abych se ozvala, kdybych byla v nesnázích 👍. Myslela jsem, že ujdu tak 3-5 km a najdu něco na spaní. CHYBA!!!

Je to tu hrozně podmáčené - mokré boty už neřeším... Ale není kde rozložit stan!!! 

Co je ale horší, začal foukat obrovský vítr!!! Podle předpovědi až 68 km za hodinu!!! Úplně mě chvílemi strhával z cesty, občas jsem musela i zastavit, abych neupadla!!! To jsem ještě nezažila... A nebylo vlastně návratu... Za mnou nebylo kde spát a přede mnou taky ne. Já v tomto větru prostě stan postavit nemůžu!!! 😩😲 

Začalo to malebně 💖

Čím dál lepší... Tady stan opravdu nepostavím 🙉

Škoda, že na fotkách není vidět, jak fouká...

Ale výhledy mi počasí občas dopřálo 😍

Budu muset dojít na nějakou bivakovací chatu... Ale ta je ještě dost daleko.

V půl deváté to vzdávám a zalézám mezi břízky, kde sice fouká o trochu míň, ale stejně dost silně... Potřebuji si ale chvilku odpočinout...

A ještě ke všemu je to ve svahu... Takže to bude noc na nic. 

No nic zalézám do spacáku, jídlo ani nevařím, to v tomhle nemá cenu. Střídá se silný vítr s nárazy deště. Jezdím jak na tobogánu a snažím se alespoň chvílemi spát!!!

Jsem zvědavá, do kolika hodin vydrží stan a nebo já...

Foto jsem ani nestihla udělat!!! 😢

Asi jsem zatím nezažila těžší den na treku! A to už jsem jich pár prošla 😁.

Uvidíme, zítra dám odpočinkový a sušící den...

Sobota 9. 8. vyhlídka pod Lille Kongstinder - jezero Stor Kongsvatnet

Jak se tak říká, tohle byl opravdu DEN BLBEC 😢. Začalo to hned ráno. Spala jsem sice na krásné vyhlídce, do stanu mi nepršelo, ale byl úplně strašný vítr... a ten to všechno začal!!!

Výhled vypadá tak nevinně... Ale zdání klame!!!

Měla jsem v plánu uvařit si nějak v tom větru snídani, ale nebylo mi přáno. V momentě, kdy jsem držela vařič, ne něm plný esuš vody tak, aby mi to nepodpálilo stan a nebo se nevylilo, tak v ten moment mi spadl stan doslova na hlavu 😩🙈. 

Takže vaření jsem vzdala, to se v téhle vichřici fakt nedá...

Co bylo ale horší, ten stan mi nespadl na hlavu proto, že se vylomil, on se rovnou roztrhl!!! A na to nejblbějším místě, kde snad mohl - tam kam vkládám trekovou hůl, aby vůbec šel postavit... No to je teda ráno!!! Jsem zvědavá, jestli to půjde spravit.

To fakt chceš takovouhle díru ve stanu...

Všechno jsem tedy sbalila - naštěstí v tu dobu nepršelo. A pro změnu jsem zjistila, že na tento kopec jsem vůbec nemusela lézt, protože tudy vůbec má trasa nevede... Nééééé, co to je... A nejde tudy ani pokračovat, protože cesta na vrcholu končí... Co jsem si včera večer vyšlápla, to si dneska taky slezu... A nebyla to zrovna jednoduchá cesta. Už cestou nahoru jsem si říkala, že jsem ráda, že to nelezu dolů. No tak na to došlo... Pro změnu začalo do toho pršet... Co asi se ještě může dneska stát??? 😢  

Jdu opatrně, klouže to a je to podmáčené... Jsem ráda, že semi stále daří udržet boty v suchu.

Déšť se zmírňuje a vítr dole taky. Jen se není kde nasnídat 😢. To mi zrovna síly nedodá...

Zrovna když jsem se blížila k městečku Kabelvåg, tak jsem si říkala, že už se snad vše obrací k lepšímu, já se najím a vyrazím do kopců.

Dokonce jsem si koupila i vstup do největší norské katedrály. I když to vyšlo na naše asi na 100 Kč, tak to tu hodnotu nemělo...

Hernu jsem v kostele ještě neviděla...

Bible z 16. století

Nevím, proč tu jsou jména norských králů???

Viděla jsem spoustu krásnějších katedrál - a zadarmo... V Norsku se fakt platí za všechno...

Aby se dnešní den blbec završil, tak Vašek poslal zprávu, že se nám rozbila KIA... To je fakt neuvěřitelný 🙉. Takže máme oba úplně stejný den - den na 💩.

Zkusila jsem ve městě spravit stan a trochu se najíst... 

Snad vydrží - jinak nemám v čem spát 😫🙈

Je ale pořád hrozný vítr... Vůbec mě do teď nenapadlo sledovat větrnou předpověď!!! Ale musím si dát na to bacha...

Městečko je ale krásné... Jen nemám sílu si ho dostatečně vychutnat... 😢

Vyrážím sice dál, ale je to tak nějak na nic... Nevím, jestli bude stan držet, jestli se nezvrtne počasí... 

Místní škola

Útulna pro pocestný - proč jen jsem tohle nepotkala včera - to je naprosto boží 💖😍

Ta už asi daleko nedopuje 🙈

První vodopády na treku - nakonec kousek od něj spím...

Vzdávám to u jezera. Je tu nádherný plac v lesíku u vody. 

Zatím drží... Tak snad 🙏

Dnešní výhled z okna 💕

Na vrchol to mám sice asi 4 hodiny a je teprve půl páté, ale nechám to na zítra. I když možná dělám chybu, protože se utišil vítr a neprší... A zítra pršet teda má...

Ale já už bych to dneska asi nedala, zkusím to natáhnout trochu zítra... Vyrazím brzo ráno, snad nebude až tak moc hnusně.

Důležité je přejít tento vrcholek a pak budu muset dostopovat na další ostrůvek, kde trek pokračuje. Uvidím, zda se mi to podaří a pokud ano, jestli budu schopná to na dalším ostrůvku ještě něco dojít...

Snad už jsem si to vybrala dneska 😉🙊.

 

Pátek 8. 8. - Delp - vyhlídka pod Lille Kongstinder

Je tam ale asi 35 km jízda autem - nevypla jsem si hodinky 😢

Cílem dnešního dne je dostopovat do Solvayer, abych se zítra mohla vydat na trek už ve správném směru...

Počasí ráno nic moc, zase se pokouší o slovo déšť. Naštěstí jen lehký, takže to jde. Stopovat v pláštěnce ale není nic moc 😢.

Jak jsem se toho obávala, tak jsem měla obrovské štěstí ❤. Zastavila mi hned první Norka,na kterou jsem mávla. Byla hrozně milá a vzala mě až do cíle... Dostala jsem se tak do Svolvayeru ještě před polednem... Mám tedy spoustu času na město.

Doporučila mi výstup na Floyu. Tak jo, stejně ve městě toho až tak není.

Bylo to brutální, zvlášť s mým batohem. Nejprve spousta stromů a pak už jen jak kamzíci po kamenech. Naštěstí bylo sucho, kameny neklouzaly, tak to celkem šlo.

To je ta "lepší" cesta...

To je taky cesta...

Taky jsem tu slyšela spoustu češtiny a slovenštiny... Moc komunikativní ale nebyli, ani když jsem je pozdravila ahoj... 💁. No nic, vnucovat se nebudu...

Zato jsem potkala spoustu komunikativních cizinců. Někteří si mysleli, jestli jsem nahoře spala, jiní nemohli pochopit, že jdu pěšky přes celé Lofoty 💁😂. Bylo to celkem vtipný...

Dokonce si jedna fotografka fotila mou pláštěnku na mě a současně i batoh, protože jí přišla naprosto geniální a chtěla to pak někde zveřejnit... 😂 Že by zrovna tohle Norové neznali??? 🙉

Jak na Václaváku...

Tahle pláštěnka je uchvátila 🙈

Vyšlo mi nádherně i počasí, výhledy byly nezapomenutelné, vůbec se mi nechtělo dolů...

Tak a teď kam? Mapy, které jsem si koupila do telefonu mi doporučily navštívit ledový bar. Proč ne, v takovém baru jsem nikdy nebyla 😊. 

Byla to naprostá pecka 😍. 

Vybrala jsem si na doporučení nějaký s dvěma sladkými rumy a spritem 😋😍

A třešničkou na dortu bylo zjištění, že tu obsluhují Slováci, takže jsme si i perfektně pokecali... ❤ Byli úplně vyděšení z váhy mého batohu 😁🙈. Nechtěli věřit, že jej mám pořád na zádech. Mysleli, že si ho před každým výstupem někam odkládám 😁. Dostala jsem i ochutnávku nějakého norského alkoholu, ale to mě moc neuchvátilo - trochu jako něčím ředěná whiskey 😫. Prý je to ale dobré v koktejlech... Ty koktejly teda měli vynikající - v ceně vstupu jsem měla dva... 

Do tohohle muzea jsem nešla, ale prý tam mají Hitlerovy kresby trpaslíků,,, 🙊

Proč tu svítí, to nechápu... Asi mají přebytky...

Byl to naprosto báječný den, jediné to trochu pokazilo večerní hledání místa na spaní. Je o tu hodně kamenité a strašně podmáčené 😢. Místa se hledají fakt špatně...

Takže stan mámna úplně luxusní vyhlídce, ale úplně debilně postavený... - ve svahu, v měkké půdě, na malém prostoru - nelze vypnout...

A do toho začalo pršet a foukat.. Nejen, že se mi ten blbě vypnutý stan lepí skoro na nos, ale doufám, že vydrží ty poryvy větru nebo do něj nijak strašně nepoteče... Mají být přeháňky zase celou noc a možná i dopoledne 😢.

Šílený 😠

Potkala jsem tu dva Nory, kteří obdivovali mou placku z PCT, kterou nosím na památku a ocenili uznáním, že jsem to šla. Kdyby viděli, jak jsem dnes postavila stan, tak by si spíš ťukali na čelo...

Uvidíme, jaká noc mě tedy čeká... 

Čtvrtek 7. 8. - les za Sandslettou - Delp

Ráno to vypadalo, že dnešní přesun úplně vzdám... A budu mít ZERO day. Pršelo celkem vydatně, nemělo tedy smysl někam se hnát. Byla jsem ráda, že jsem v teplém a suchém spacáku 😍 . Bavila jsem se tím, že jsem pozorovala ovce, které se mi pásly hned vedle stanu... Jak byly překvapené, když jsem na  ně promluvila 😂. 

Pomalu mi vlezly až do obýváku 😜

Dost koukala, když jsem na ní promluvila... 😂

Z toho pelíšku se mi fakt nechtělo...

Po poledni se ale počasí celkem umoudřilo a já se rozhodla přece jen vyrazit na cestu... Uvidíme, snad toho nebudu litovat.

Tak tady jsem nocovala...

Ještě dosušit a jít...

Dnešní cíl výšlapu 💪

Krásně ale vydrželo asi hodinu!!! A jéje... Asi jsem udělala blbost 😢. Místo abych se celý den  válela v suchu ve spacáku, tak lezu v dešti na Matmoru...

Což o to, aspoň vyzkouším své vybavení do deště (stan a věci jsem naštěstí stihla zabalit suché, tak teď je hlavně v suchu udržet). 

A upřímně - to ležení už mi stejně lezlo krkem 🙉.

Tady jim to už asi nepřišlo úplně bezpečný... No já bych to jistila i jinde...

Vrcholovka pod vrcholem??? 🙈 Ale podepsala jsem ji 💖

Sice vypadám jak popelář, ale jsem v suchu a teple a můj batoh také 👏

Pláštěnka na boty je naprosto geniální - už 2 dny se mi podařilo udržet nohy v suchu - a to i v tom dnešním dešti!!! 😍👍

Když se dostávám k vrcholu, tak jsou mraky úplně všude. Takže vidím úplné 💩... To je přesně to, co jsem nechtěla - stoupat jen proto, abych to ušla... Chci něco za odměnu vidět 😫.

Ten nahoře mě asi vyslyšel... Když jsem se dostala nahoru, mraky se rozfoukaly, počasí se umoudřilo a já měla nádherné výhledy. Tomu říkám odměna. 😍💖.

Tohle nevidět by mě hodně mrzelo...

Vrchol Matmory

Vidíte vrchol Matmory??? Tak tam odtud jsem přišla 😆

Dole je můj cíl...

Cesta dolů je samozřejmě horší než cesta nahoru - to bahno!!! Jednou jsem se pěkně sklouzla - naštěstí bez úrazu, ale jsem jak prase 🙈. 

Chtěla jsem dojít do Delp, abych se odtud zítra vrátila do Svolvayeru a pokračovala už ve správném směru. Ae nenašla jsem tady tu autobusovou zastávku 💁. To bude ještě zajímavý... Možná to ještě spojím s prohlídkou Laukniky - musím se podívat, jestli je tam něco zajímavýho k vidění...

Teď musím najít hlavně místo na spaní... Jsem ve vesnici, všechno je tu soukromé... A je dost pozdě, protože jsem vycházela až odpoledne... Ještě, že je tu skoro pořád světlo...

Delp

Sáhla jsem do něj - tam bych umrzla 🙊

V trávě tu nerostou jen kozáci...

Nakonec se ale podařilo ✌. A ne jen tak ledajaké místo... Jsem přímo u zálivu oceánu 😍❤.

To je něco pro mě - spát při šumění vln 💕.

Středa 6. 8. - Svolvaer - les za Sandslettou

 

Jak předpověděli, tak se také stalo... Probudila jsem se do nádherného rána 😍💗. Bohužel vím, že se to má zítra změnit 😢. Proto půjdu podle trochu pozměněného plánu... Kdybych se totiž dneska snažila dostat na začátek treku a jít ve správném směru, strávila bych polovinu nádherného dne v autobusu.. A to nechci. Takže první dvě etapy půjdu v protisměru, pak sjedu zpátky do Svolvayeru autobusem a budu pokračovat už ve správném směru dál ✌👏. Jsem prostě geniální 😜...

Hlavně, že jsem se konečně vyspala... Aby ne, šla jsem spát o půlnoci a vstávala až v devět!!!

Krajina je od začátku naprosto úžasná... Přesně takhle jsem si ji představovala...

Ty zamechované kameny jsou boží 💗

Neskutečná nádhera ❤❤❤

S hodně těžkým srdcem jsem ho tam nechala... 😢 Ae mám tolik jídla, že nemůžu nabírat další...

Ani lištičky ne 😢

Jak namalovaný...

I tohle najdete u cesty 😝

Ale ty cesty... Asi si Norové myslí, že do hor lezou jen kamzíci... Občas to vyloženě připomíná kozí stezku!!! 🙊🙈

Tyhle cesty v mokřadech byly skvělý...

Tyhle taky šly...

Tyhle nebyly ani vidět a dost často sešel člověk na zcestí...

Naštěstí jsem nemusela brodit... Šlo přejít po kamenech...

Tohle byla výzva... A to tu teď měli pěkné počasí... Nedokážu si tu cestu představit, kdyby tu předtím týden pršelo 😲🙈

Nevypadá to, ale je to jak houba...

Výstup mi dává pořádně zabrat... Moc jsem toho letos nenachodila, zatím mám dost těžký batoh (ale statečně z něj ujídám 😋😁..., terén je řekněme dost nestandardní - kameny obroušené do hladka, bažiny, a hlavně žádné přívětivé traverzy, jen téměř kolmé cesty nahoru!!!

Ale dala jsem to... Jak jinak, že 😃.

Dneska už spát v kempu nechci - vlastně zatím nic nepotřebuji, takže jsem si jen nabrala vodu a šla dál za kemp... Našla jsem si krásné místečko u lesa. Jen ta voda tu zrovna není... Ale nevadí, mám jí dost z kempu...

Po důkladné očistě těla zkouším dnes své usušené jídlo... Konkrétně kuře na paprice s instantní rýží...

Super, vyšlo to!!! A nebylo to vůbec špatný... Jen tam příště dám malinko míň vody... Tak to mám radost, že to na zádech netahám zbytečně 👍.

Povedlo se 😋😍

No jo, už je to tady... První deštík... Zatím jsem v suchu ve svém pohodlném spacáku, ale obávám se, že zítra tomu bohužel už neuniknu...

Ale i tak bych chtěla vyjít brzy, abych se dostala ještě zpátky do toho Svolvayeru a na správný směr treku... Zatím potkávám lidi jen v protisměru... Ale všichni jsou hrozně milí...

Úterý 5. 8. - přesun na Lofoty

 

Noc na letišti docela utekla. Jen to spaní opravdu tu kvalitu nemělo 😢. Už se těším do svého spacáku a až si konečně narovnám záda...

Taky druhý let do Bodo proběhl naprosto hladce. A dokonce mi přiletěl i kufr, čehož jsem se obávala úplně nejvíc 😍🙉.

Už mě vítají 😜

A zase čekám... Tentokrát na trajekt do Svolvayeru - jezdí jen jeden za den a to ještě až v 18 hodin 😢. Chodit po městě se mi nechce, zatím mám těžký batoh a budu mít na to celý den cestou zpátky...

A tak sedím a sedím...

Ale dočkala jsem se 😍.

Cesta trajektem je příjemná a utíká celkem rychle.

Ta únava už je hodně vidět...

No konečně - JSEM TU!!!! Na mých vysněných Lofotech 💖...

Měla bych zítra pokračovat do Delp, kde je začátek treku, ale mám toho přesouvání už dost. Měním strategii... Do Delp dojdu v opačném směru a pak se naopak vrátím dolů do Svolvayeru 👍. Zítra ještě nemá pršet, tak toho alespoň využiju...

Teď hlavně potřebuji dojít do prvního kempu, vysprchovat se, najíst a hlavně se vyspat. Jsem už úplně hotová 🙊.

Povedlo se. Jen v kempu už na recepci nikdo nebyl, tak jsem musela absolvovat svůj první telefonát v angličtině 🙉🙈. Ale dala jsem to a mám kde spát...👏.

Je tu nádherně, hned jak jsem vstoupila na půdu Lofot, nevěděla jsem, co dřív fotit... To bude asi ten největší problém tady... A hlavně - je tu pořád světlo... 😃

Můj první sob 😍

Je 23 hodin... A stále světlo...

Pondělí 4. 8. - přesun do Norska

 

A je to tady. Poslední akce tohoto léta. Doufám, že bude stát opravdu za to...😍

Tentokrát jsem se opravdu překonala. Rozhodla jsem se totiž, že si zkusím dehydratovaná jídla s sebou na těch 17 dní navařit... A povedlo se... Ještě jsem je pořádně vysušila v sušičce a teď už nezbývá než čekat, jestli to bude taky k jídlu. 💁

Mám to prostě vymakaný... ✌

Dokonce jsem si k IPadu pořídila klávesnici, aby se mi lépe psalo. To by bylo skvělý, pokud by klávesnice měla na sobě namalovaný taky český znaky... 🙈 - to mi bohužel nějak uniklo... Aspoň zúročím těch 20 let v nakladatelství... Ruce mi totiž po klávesnici běhají docela automaticky... Takže to vypadá celkem vtipně, když píšu. Mačkám totiž anglické znaky, ale naskakují mi do textu ty české... Vlastně takové kouzlo. 😜

Let do Osla proběhl naprosto v klidu - samozřejmě už v Praze na tabuli byly teploty a počasí z cílových destinací. A jestlipak víte, které jediné místo ukazovalo déšť? Přesně - Oslo. Všude jinde bylo sluníčko a 30 stupňů. Já si prostě umím vybrat.

A tabule se nemýlila. Přistáli jsme do deště...

Horší je, že teď mě čeká asi 9 hodin na letišti, než mi to poletí do Bodo... No, aspoň se mezitím vyprší...

A myslím, že tu nečekám sama... Jsou tu dva kluci, kteří stoprocentně poletí na stejné místo... To se prostě pozná... Jsem zvědavá, jestli je někde na cestě potkám... Ale nejsou to Češi... 

Ale nepředbíhejme, jdu se raději zkusit prospat... 😍💤