PERU 26.6. - 21.7.2026

ZHODNOCENÍ VÝLETU:

Zajímavá země, ale žít bych tu nemohla - moc prachu, studená voda ve sprchách.

Levné a celkem chutné pouliční jídlo - ale záměrně jsem se vyhýbala masu - vzhledem k tomu, že jsem viděla, jak to maso na tržištích prodávají... 

Trek nádherný, ale na mě moc organizovaný.

Teď už vím, že tuto výšku zvládnu, takže příště jedině na vlastní pěst.

Jídlo na treku nic moc, není nad mou stravu - a hlavně v dobu, kdy chci já.

Parta na treku skvělá, jen jsem občas nechápala, proč tolik spěchají (někteří) do naší cílové stanice.

Nevýhodou jsou strašně velké vzdálenosti mezi jednotlivými místy - člověk tráví v dopravě opravdu hodně času.

Každé místo bylo naprosto jiné - a všechna nádherná.

Náklady - odhad 70 000 za 25 dní - odhad (hodně jsme se přemísťovaly, nakoupila jsem hodně dárků).

Země je bezpečná i pro samotné holky, není potřeba se obávat, jak někteří s oblibou varují...

Mrzí mě, že mě trochu potrápilo zdraví a já si některá místa nemohla užít na 100 procent.

Mohu jen doporučit, rozhodně stojí za to tuto zemi navštívit.

20.7.

Lima - návrat domů

V noci všechno klaplo, naštěstí i náš let do Limy...

Nechaly jsme si polovinu dne na prohlídku města, ale vzhledem ke zdejší dopravě je to i tak málo. Takže jsme se nechaly dovézt na hlavní náměstí - to bylo pro změnu zavřené, protože tam byla nějaká demonstrace nebo něco podobnýho... Že já  mám na tyhle akce ale kliku...

Všude zahalené ženy 😱

Korálkový ráj 💓 - skoro jako v Jabonci 😂

Dáváme si kafíčko za odměnu a na skok zase jedeme ještě kouknout na pobřeží Pacifiku. To je zase výlet na hodinu...

A oceán nic moc, hodně zakalený, ale není zas až tak studený - na to, že je teď zima.

Každopádně to byl výlet šup sem, šup tam, žádnou rybku jsme si dát nestihly, ale lepší než sedět na letišti.

Výlet končí a hurá domů...

Neděle 19.7.

Machu Picchu

Ty rána jsou čím dál drsnější... Tak nějak jsme se ještě nezastavily...

Ke vstupu na Machu Picchu vyjíždíme tím nejdražším autobusem, co existuje... Opravdu to bude výlet za všechny prachy. 

U vstupu mi chtějí vzít moje hůlky!!! No to se posr... Máme okruh s výstupem na La Montañu!!! To tam mam lézt po čtyřech nebo co? 😩 Ani náhodou, složila jsem si je do batohu... 👍

A dobře jsem udělala!!! 

Výstup byl po schodech!!! Paráda!!! Ale naše poslední třítisícová hora v Peru! Jediná, za kterou se platí, abyste mohli dřít nahoru i dolů... Holt, časy se mění... 🙈

Jsem ráda, že jsem to tu viděla, je to nádherný kus historie, ale ty lidi a to divadlo. To už je na mě trochu moc... Asi bych se už nevrátila...

Nakonec jsme se rozhodly, že i zpátky pojedeme předraženým vlakem a pak taxíkem... Ono už je to vlastně jedno a tohle bude nejpohodlnější varianta. Je ale jasný, že domluvené ubytování v Cusco už nestihneme... Naštěstí paní je moc ochotná a můžeme si v noci jen vyzvednout svoje uskladněné věci. ❤

Byla to fakt dlouhá cesta, ale ještě delší nás čeká...

Nejdražší autobus na naší cestě 🙈

Ananasová bábovka

Pinacolada na rozloučenou 😋

To jsem na nás v tom letadle zvědavá 🙈

Je po všech zážitcích, tak hurá domů za dalším dobrodružstvím. 👏

Sobota 18.7.

Cusco - přejezd do Aguas Calientes

Vyrážíme na nákupy a malou prohlídku vyhlídky na Cusco, co jsme si nechaly nakonec. Měl tam být i pupek světa, ale my objevily jen Ježíše, ale to nevadí, i tak to za to stálo... 👌

Miluji zdejší tržiště 💖

Jídlo bylo naprosto boží, kam se hrabou restaurace 💗😋

Pracovat je náročný 😂

Taky lahůdka 💗

Ty schody byly výživný... 😝

Jink naštěstí funguje platební karta Evě a my nejsme odkázaný jen na platby kartou...

Vyrážíme taxíkem do Ollaytamba, odkud jsme si nakonec objednaly noční vlak na Machu Picchu. Je to sice ta nejdražší varianta, ale ty ostatní jsou hrozně časově a žaludečně náročný...

Vzaly jsme si jen nejdůležitější věci, ostatní jsme si nechaly u naší ubytovatelky, protože se tam chceme na poslední noc vrátit. 💕

Udělaly jsme dobře. Cesta vlakem je jeden velký cirkus!!! Ach ti Korejci a podobní šikmoocí... 🙉 Oni snad nikdy necestovali vlakem... Reagovali stejně na každé drcnutí, jako když jdou děti poprvé na horskou dráhu!!! Trochu přehnaný, ale budiž jim to přáno...

Tomu říkám bordel... 😱

Ono tedy bylo cirkusové celé městečko Machipicchu Pueblo, neboli Aguas Calientes. 🙈

Aspoň tady je klid... 👍

Ještě že ubytování máme zase v klidném patře, vstáváme pro změnu po 5. hodině... Asi abychom nevyšly ze cviku...

Důležitě ale je, že jsme to zvládly a jsme tu... 👏

Pátek 17.7.

Přesun do Cusca

Já bych ho spíš nazvala černý pátek!!!! 🙈

Ta cesta busem byla naprosto příšerná, celou noc tam hučel větrák a bylo v něm příšerné vedro, takže jsem se vůbec nevyspala... Myslela jsem, že budu dělat na blogu, když jsem konečně na signálu, ale to fakt nešlo... 🙅

Už při příjezdu do Limy mě rozbolela hlava tak, že opět musel zasáhnout růžový kamarád... Ze mě se tu stává pomalu ale jistě feťák! 👺

A ten přejezd na letiště!!! Zrovna dnes mají oslavy nezávislosti, takže polovina města je uzavřená!!!

Pomáhají nám najít místo, odkud nás může taxi odvézt na letiště 🙈

V taxiku je vedro, a ještě skoro nejede. Po tak krásné noci člověk po ničem jiném netouží...

To jsme ale ještě netušily, co nás čeká na letišti!!! 🙉

Jen co jsme se rozloučily s galapážskou skupinou, tak jsme zjistily, že náš let je zrušen!!! Prostě, co víc si přát... 👌

To ale ještě není všechno...

Jdeme si s ostatními přebukovat let, a tam nás čeká největší šok!!! My ten let prý vůbec neměly objednaný!!! 🙀

Skvělé... My ale odletět potřebujeme!!! Pozítří máme lístky na Machu Picchu!!! 💁

Bohužel, jak jsem byla dlouho mimo signál, tak jsem si nevšimla, že se mi platba za tuto letenku vrátila!!! 

Koupily jsme tedy letenky, které byly 5x dražší než obvykle... Ještě že byly na konci roku odměny...  🙊

Aspoň jsme se tu celkem levně najedly...

Jejich cena se ale zvyšovala každou minutu, protože lety byly kvůli zrušenému letadlu plné a každý chtěl letět v daný den!!!

Hlavně, že jsme tu!!!

Do Cusca jsme dorazily později než jsme chtěly, takže nákupy byly bohužel méně v klidu. A nekoupila jsem všechno, co jsem si přála... 😢

Třešničkou z celým dnem bylo, že bankomaty přestaly akceptovat mou Revolutku...

Prostě den jako malovaný... 😵

Aspoň, že ubytování máme krásné a paní je moc ochotná...

První kočka!!! 💖 Jinak všude jen psi...

Luxus po tom všem utrpení... 💕

Čtvrtek 16.7.

kemp Inoahuain (4100 m) - Llamac

Poslední ráno na treku... Samozřejmě, že podle Anchela je rozhodně nutný vstávat v 5 hodin!!! 😩 A tentokrát jsme ho ani nepřesvědčili o zbytečnosti...💁

Myslím, že už ho tato práce moc nebaví. Hlavně chce mít vždycky co nejdřív za sebou své povinnosti a víc ho nezajímá. Vždyť on nám k těm horám vlastně ani nic neřekl - žádnou zajímavost a tak... A to je podle mě škoda.

Jen jsme se pobalili, tak vyrazil plnou parou k cíli. No tak to se posr... 😣 Máme to asi 14 km z kopce a po rovině, máme tam být na oběd, takže na toto tempo mu ser... 👎Jdeme si s Bětkou a Hankou svým tempem.

Ostatní metelili až do poloviny trasy, kde na nás laskavě také počkali. To už Bětka ale nevydržela a řekla mu, že to už přehání, a že to není nutný... Koukal, jak kdyby mu uletěly včely... 👏

Ráda bych ji bývala podpořila, ale bohužel neumím španělsky... Ale řekla mu to dobře. Musím ji moc pochválit. 💖Možná jsme mu tuto nevoli měly naznačit už trochu dřív...

Tyhle prašný cesty byly za trest 🙈

A to je konec... 😓. Na jednu stranu jsme šťastní, na druhou smutní... 

Každopádně nechal od této doby jít první Mayu, takže tempo se trochu uklidnilo, i když Maya už taky spěchala do cíle... Ale začaly se dělat kochací pauzy a my si tak lépe užili poslední chvilky v těchto nádherných horách. 💘

Výborný oběd na závěr 😋

Cesta mikrobusem zpět byla zajímavá a dlouhá... Něco mu v těch nekonečných zatáčkách v horách odpadlo od podvozku 🙏 (asi) - tak to prý přivázal (Jirka to sledoval)  my pokračovali domů... 

Mě už tady asi nic nepřekvapí... 🙉

Cestou byli vidět plameňáci 💗

Dali jsme vynikající večeři na rozloučenou a už hurá na noční autobus do Limy, kde se rozdělíme. 

My jedeme zpět do Cusca a na Machu Picchu, ostatní pokračují ještě na Galapágy.

Poslední společná večeře - jsme unaveni, ale šťastni 💓. Rozhodně to za to stálo...

Za okny byl ohňostroj a sláva... - asi na naši počest 😂

Středa 15.7.

kemp pod sedlem Tapush (4700 m) - kemp Inoahuain (4100 m)

Tak je mi konečně líp a já si můžu naplno užít závěr tohoto treku 🥰. Nečeká nás nic hrozného, takže jdeme opravdu na pohodu 👍. Převýšení je pouhých 350 m, budeme spíš klesat.

Rozhodla jsem se jít hodně pomalu, protože ráno je ten vzduch opravdu studený a já se pak zbytečně rozkašlu...

Má taktika byla správná a já si ten závěr moc užila. 💗 Zítra nás už čeká jen sestup 13 km do vesnice a pak hurá zpátky do Huarazu a na poslední část treku.

Už ráno slibovalo nádherný den 💖

💩 kam se podíváš 😅

Spíme dnes v nádherném kempu a je hodně znát, že jsme o 600 m níž. Užila jsem si dokonce procházku kolem jezera a poslední západ slunce.

Kamarádi vedle stanu... 😨😲

Věrný průvodce na treku 💗

Nádherné rozloučení s horami 💖💕

Akorát to jídlo bych řekla, že je čím dál horší. 😫 Přijde mi, že už opravdu vaří jen ze zbytků a že smíchají, co jim přijde pod ruku 😪. Škoda...

Já mám rýži ráda, ale tohle?! 😩

Naše  poslední noc ve stanu... A zítra budu na signálu, takže už můžu všechno zavěsit 👍

Úterý 14.7.

kemp Cutatambo (4220 m) - kemp pod sedlem Tapush (4700 m)

Naštěstí mi přes noc zabrala náplast na záda, kterou mi dala Hanka, takže mě už tolik nebolí... Aspoň něco. Dneska nás totiž čeká dlouhý a náročný den - ještě náročnější, než jsme původně čekali 🙀. Délka totiž je přes 20 km a převýšení přes 1000 m!!! 🙉

První část byla pohodově z kopce až k vesničce. Tady jsme si naivně mysleli, že si ji prohlédneme, něco třeba koupíme a dáme kafíčko... To ale byla naivní představa 😪. Došli jsme jen k prvnímu baráku, kde jsme si koupili kolu, případně pivo a banán a už nás hnali zpátky na trasu!!! Tohle vědět, tak dolů ani nejdu...

Dneska se mi ale paradoxně jde docela dobře, antibiotika zabrala. To je přesně den, jak jsem si představovala. Žádný být honem honem na oběd na místě a pak se válet zbůhdarma ve stanu, ale hezky chodit v klidu celý den 👍.

Co mě ale odrovnalo, byl oběd uprostřed trasy!!! 🙈 Normálně nám dali rizoto a pak nás hned nahnali na trasu... Tak tohle fakt nedávám... Zlaté moje instantní polívky. 

Od té doby jsem nemohla skoro dýchat a furt jsem se rozmýšlela, jestli rizoto neposlat zpátky na světlo... 🙈 Ale nějak jsem to nakonec ustála...

Jak jsme sešli, tak to zase kvetlo jinak 😍

Dost se nad námi stahovala mračna, ale sněžilo, až když jsme byli ve stanech 👏

Dokonce jsem dneska zvládla očistu v řece, takže jsem na sebe dost pyšná 💪.

Zítra nás čeká dalších 13 km a už nás zase honí tak, abychom byli na oběd v kempu, že to je prý krásný kemp. Ach jo, to je taková škoda... 😪

Jako je to tu nádherný, jsem moc ráda, že mě Bětka vzala s sebou, ale sama za sebe bych si to užila asi líp. Nejsem asi typ na až tak hodně organizované treky... Ale je to těžký, do takové výšky bych se asi sama nikdy neodvážila, vůbec jsem nevěděla, co to se mnou udělá. 🤷‍♀️ Prostě něco za něco...

Zase je to i dobrá zkušenost, protože vím, že už toto asi nechci... Myslím, že jsem to odnesla zdravotně jen kvůli tomu zbytečně brzkému vycházení, abychom do oběda byli na místě... 😪 A to mě a tom celém mrzí nejvíc...

Ale průvodci se snaží být milí, to zase jo... A výhledy byly překrásný...

Pondělí 13.7.

kemp Cuyopampa (4560m) - kemp Cutatambo (4220 m)

No tak to je pech!!! Sice noc byla trochu klidnější, ale k tomu všemu mě vzaly ještě záda. Teď už tu jsem za úplného kripla 😫🙈. Nejhorší je ten pocit, že mě vůbec nebolí nohy, nevadí mi už výška a nakonec mě limituje zdraví!!! To je taková škoda... 🥲

Ráno byla pěkná kosa... Pak nemám být nastydlá... Já prostě pořád nechápu, proč nemůžeme jít o hodinu později 🤷‍♀️. Přitom v agentuře říkali, že budeme chodit v 8 a chodíme v 6.30... 😫 Stejně myslím, že jsem nastydla z toho...

Ale ostatní jsou skvělí, snaží se mi pomoct co to jde...

Celou cestu si jdu na pohodu, jen teda znova mrznu 🥶. I tak jsme před 13. hodinou v cíli!!! Ale ty výhledy jsou fakt luxusní 💗. Aspoň, že se nedřeme nadarmo.

Škoda, že ta zima nejde vyfotit 😳

Ty vrcholy za to stojí 💖

Najdeš lišku? 💚😆

Západ jak v plamenech 😍

Je mi ale mizerně, takže podléhám a beru antibiotika. Snad se mi tím uleví, protože mě úplně bolí průdušky 😪. Vynechám i odpolední procházku k dalšímu jezeru... A to je co říct 🤭. Zkusím to trochu vyležet... 👍

Zítra nás čeká oběd ve vesnici, tak možná bude i signál 😃. Ale to ještě uvidíme... Hlavně, aby bylo už líp a já si mohla užít ten závěr...

Nejhorší je, že po tom obědě budeme muset nastoupat 800 m! Na to jsem taky zvědavá... Možná, že jim ten oběd zase hned vrátím 🙈.

Neděle 12.7.

kemp Cuñog (4350 m) - kemp Cuyopampa (4560m)

To byla noc!!! 😫 Celou noc jsem chrchlala, prostě hrůza... 

Taky jsem ráno, když jsme vyšli, vůbec nemohla chytit dech... To je pech, zrovna tady a teď jsem takhle nastydlá 😪🙈. Jsem zvědavá, jestli se to ještě nezhorší... To už bych fakt nedala... 😫

Nakonec jsem se trochu rozešla, ale jsem definitivně sjetá - paralen, bylinky na výškovku, magnezium, ibalgin, coca tea... 🙈

Na jednu část cesty - asi 1 km - jsem využila i emergency koníčka 👍. Chtěla jsem to zkusit a myslím, že dneska byl pro to nejvhodnější den...

Taky jsem tak jela, ale nemám fotku 😢

Velký pomocník 💖

Sestup byl horší než výstup 🙀

Posádka po sestupu 😂

Moc dobrý oběd 😋

Nakonec to bylo celkem dobrý, jsme i hodně brzo v kempu. To mi tady trochu nesedí, ty volný odpoledne, ale ono to asi z bezpečnostních důvodů nejde jinak 🤷‍♀️.

Rozhodli jsme se ještě projít k vodopádům, byla to moc fajn procházka 👍. Aspoň, že to počasí nám zatím přeje... 

Doufám, že zítra už bude líp... Nejsem ani schopná si v řece dát koupel, takže ubrousky to dnes jistí... Doufám, že mi ty 4 dny ještě vydrží...

Zítra nás opouští část skupiny, která chtěla jít jen 8 dní, takže zůstáváme jen česká výprava. Asi nás opouští i dosavadní průvodce, což mě moc mrzí, protože Anchel byl moc milý... A hlavně nás už znal, věděl jaké máme tempo atd. Uvidíme...

A taky s námi nepojede emergency koník, takže to bude výživný... Já jen doufám, že to udýchám 🙉. Vzhledem k tomu, že zítřejší výstup vidíme z kempu, tak to bude fakt masakr 🙀.

Sobota 11.7.

kemp Huayhuash (4350 m) - kemp Cuñog (4350 m)

Ráno je opět příšerná zima, ale ono to vlastně ani tolik nevadí, mám dobré oblečení, jen mi strašně mrznou ty ruce. 🥶 Už nevím, co na ně navlíknout... 😫 Zítra ještě zkusím teplé ponožky 🙀🙉

Každopádně den byl konečně jako malovaný. Ne moc těžký terén a nádherné počasí. 🥰 Jen ten vítr když zafouká, tak je dost studený...

Tohle miluju 💖

Tady jsme se i pobavili s místními 😂

Tomáš to vzal do svých rukou 😍

Bětka zas do nohou 😂

To nejlepší ale přišlo na konci cesty - opravdu jsou tu termální bazény 😍. No tak to je fakt zázrak... Ještě že jdeme desetidenní trek, protože jinak bychom se tomuto místu vyhnuli...

Vybrali jsme si nádherné místo, kde byl už postaven stan a dnes mi ani Flavia nestihla ukrást můj oblíbený spacák... Včera, když jsem došla s Hančou poslední, protože jsme se před koncem chvíli kochaly na sluníčku, tak se potvora ani nepřiznala, když jsem se ptala, kdo nemá svůj spacák...

Zbyl tam na mě takový slabší, ve kterém bych určitě umrzla 😫. A ona jen koukala a mlčela... Naštěstí se nade mnou slitoval jeden Uruguayec a spacák si se mnou vyměnil... Takže jsem neumrzla 👍. Ta rýma, co mám, mi fakt stačí. Budu si na tu potvoru dávat pozor...

Ale chudák Bětka se nad ní dnes slitovala a svůj spacák jí věnovala... Vzala si ten horší, že se s ním přikryje ve svém osobním spacáku... Já to sice dělám stejně, ale do tohoto spacáku se mi nevejde ten můj... 😪 Bohužel... Tak snad jsem Bětce nepřipravila bezesnou noc 😪. Ona je prostě občas moc velký dobrák...

Ale horké prameny jsme si dokonale užili. No neprohřejte si kosti v 38 stupních, ve výšce 4350 m!!! To je pohádka 🥰.

Dokonce u toho byl i mycí bazén, kde jsme si umyli vlasy... Tak tomu říkám odměna za polovinu naší trasy 💪. Už taky bylo na čase si je umýt - stály mi tak, jak jsem je učesala!!!

Zcela zasloužené 💗

Po koupeli české kafíčko 😋

Jenže ta těžší polovina treku nás teprve čeká... Teď budou dva brutální dny, kdy jdeme přes výšku 5000 m a dost velké a strmé převýšení. Když zvládneme toto, tak už všechno 💪...

Pátek 10.7.

kemp Carhuacocha (4140 m) - kemp Huayhuash (4350 m)

Tentokrát vstáváme už v 5 hodin!!! 🙀 Čeká nás totiž větší a náročnější výstup, takže chtějí vyrazit brzy. To zase budu mrznout 🥶🙈. Ty moje ruce snad už nikdy nebudou teplé... Hlavně, že jsem vloni tvrdila, že už nikdy v létě nepojedu do zimy... A rok se s rokem sešel a já jedu tam, kde je ráno jinovatka a od 16 hodin musí být člověk ve spacáku, aby se zahřál!!! 🙀

Jo, a noc byla příšerná, protože jsme jezdily jak na autodráze!!! To se ale dalo čekat. 👀

Povzbuzující počasí 😢

Co teda se mi povedlo - nezapomněla jsem si vzít s sebou termosku 🥰. A to mě tu drží doslova při životě.💖

Co je ale fakt blbý, rozjela se mi rýma!!! A stoupejte nahoru, když vám neslouží nos ani fyzička... To je dobrej morál...

Jsem na tom ale pořád líp než Bětka, která se pere s nějakou střevní virózou 🙀. To bych tedy opravdu nechtěla... Zlatá rýma. 

Dnešní výstup mi dal zabrat, ale opět to za ty výhledy stálo.

Nakonec nás dohnaly kroupy - aspoň člověk není promáčený 😂

Jen nám nepřálo počasí, protože sluníčko se moc neukázalo. 😪 A to je škoda, protože pak rychle prochládáme a není možný moc zevlovat a kochat se. I když tady teda na to moc nejsou, ale my si vždycky prosadíme svou 👍. Na nás si prostě nepřijdou 😆.

Vím, že se snaží, ale mít jídlo uprostřed cesty je moje smrt 😖

... Asi taky jedla uprostřed cesty 😂

Tak to jsem si taky nedala... 😠

Jak je celý den lezavo, tak dneska proběhla jen ubrousková sprcha 👍. Zítra bychom měli stanovat u nějakého termálního pramene 🥰. Už se strašně těším, protože dneska se fakt nemůžu vůbec zahřát. Jen jsem zvědavá, jestli z té teplé vody budu vůbec schopná vylézt ven 😁🙈. Necháme se překvapit...

Čtvrtek 9.7.

kemp Janoa (4230 m) - kemp Carhuacocha (4140 m)

To jsou podmínky 🙀

Moc jsem se tedy nevyspala. Bylo mi vedro a ještě ke všemu se mi asi spouští rýma 😫. Jen to ne... Už takhle funím do kopců jako lokomotiva...😪

Dokonce mi k ránu přišlo, že vůbec nemůžu dýchat 🙈. Ale asi jsem stále přežraná a hlavně přespalá...

Dneska ráno jsem konečně našla svoje kafíčko a hned den lépe začal 🥰. Bylo jen usmažené vajíčko, takže naprosto ideální... Cítím se naprosto skvěle, to jsem ani nečekala...

Jen nechápu, proč nás stále ženou jak nadmutý kozy... 🤷‍♀️ Pořád chtějí být do 13 hodin v kempu!!! 

Tak jsme to trochu bojkotovaly a dávaly si více pauz na kochání 🥰. Cesta totiž byla pozvolnější, i když na kilometry delší. A stálo to za to!!!

To je kýč 💗

Došly jsme si v úplným klídku a bylo nám naprosto skvěle!!! Konečně žádná výškovka 🥰. Takhle by se mi to líbilo 👍.

S chutí jsme si dali vynikající lehký oběd a světe div se, vlezly jsme do jezera a daly i koupel 💪. To bych do sebe nikdy neřekla, ale prostě mám dneska skvělý den!! 

Taky jsem si s Bětkou nahlásila, že k večeři chci jenom polívku. 

Před svačinkou jsme daly ještě menší procházku, protože pořád jen ležet je fakt na palici...

Konečně tedy den podle mých představ. 👍

Jen ten stan není úplně podle mých představ. Je dosti silně nakloněn 😫 a obávám se, že to bude mít velký vliv na kvalitu dnešního spánku. Už jsem si tento stav několikrát zažila a není to nic úžasného... 😫. Ale neležím na své karimatce šustivce klouzavce, tak to třeba zvládnu! 😁 Ona mi stejně nepřidá ani ta rýma - bohužel se spustila 😫🙈.

Já s Bety si dáváme jen polívky, ale aspoň si ty večeře fotím 😆

Hrozně mě mrzí, že tu není signál 🥲 a prozatím si píšu blog jen sama pro sebe...

Středa 8.7.

kemp Cuartelwain (4180 m) - kemp Janoa (4230 m)

Čekal nás první výstup s naší výpravou. Bylo potřeba překonat převýšení 600 m. 

Vzbudili nás v 5.30, v 6.00 byla snídaně a v 6.40 hurá nahoru.

Musím říct, že jsem moc ráda, že nám většinu věcí vezou oslíci. Myslím, že to pro nás budou ti nejlepší kamarádi. 😍

Zato ta snídaně mě vůbec nenadchla 😫. Rýžovou kaši fakt nedávám, zlaté moje instantní vločkové kaše!!! To je jiná lahůdka. 😋 Dala jsem tedy do sebe aspoň housku s marmeládou... Marmeládu mají fakt dobrou... 👍

Zato počasí nám přichystalo terén jedna báseň 🙈. V noci pršelo, což by nevadilo, protože my stany balit nemusíme, ale na naše sedlo nasněžilo!!! Cesta je plná bahna, jak kdybych se vrátila na Lofoty 🙀🙈. A to nechceš...

Pěkné podmínky 🙀

Prý dost neobvyklé počasí 🤭🥶🙈

To chceš 🤣

Jestli to tak půjde dál, tak tu umrznu 🥶

Nejde se mi tak špatně, ale v nohách tu nadmořskou výšku cítím... Zato prsty na rukou mi mrznou až hrůza!!! Hlavně že každý rok tvrdím, že do zimy už nepojedu 🙈!!!

Ale dali jsme to. Za ty výhledy to opravdu stálo.

To ze mě zbylo 😃

Řekla bych, že jsme to dali zbytečně moc brzy. My byli ve 12.30 v dnešním kempu!!! Nevím, jestli se báli, že budeme hodně pomalí, nebo že odpoledne bude horší počasí - sem tam poprchávalo 😫 - ale fakt nevím, co budeme do zítra dělat...

Vypadá to, že budeme jenom jíst 🤣.

Neustále si nás hlídají 🙉

Co nás však doběhlo, byla výškovka. Všechny nás v kempu brutálně rozbolela hlava. No doufám, že to tak nebude každý den!!! 🙈 Musel zasáhnout růžový kamarád a odpolední spánek...

Možná i proto jsme vyrazili tak brzy 🤷‍♀️.

Psi spí hned, jak můžou 🙀

Jsem tedy zvědavá na zítřek, jak dopadneme, když nás čeká stejné převýšení, ale o trochu delší trasa... 🤷‍♀️😁

Protože 10 dní bych to takto řešit nechtěla...

Kemp je na hodně optimistickém místě 😯🙈

Večeře mě úplně odrovnala. Já tolik jídla fakt nedávám... Snědla jsem tedy jen polívku. S tím musím něco udělat 😫.

Úterý 7.7.

Přejezd na desetidenní trek na Huayhuasch - kemp Cuartelwain (4180 m)

Dneska vlastně není moc co psát. Celý den byl ve znamení balení a transportu na začátek treku. Vše máme připravené, stačí zajít do agentury, kde necháme nepotřebné věci a můžeme vyrazit 👍.

Musím říct, že už se doopravdy těším... Dokonce jsem získala mapku, kde je celý trek vidět. Vypadá trochu náročně, ale je nádherný...

Tak jdeme na to 😆💪

Česká chybí... 😪

Tak to jsme my - plní odhodlání, nadějí, sil i očekávání 💗

Než se nadějeme, máme naložené batohy v autě 🙈. Ani se mě nezeptali, jestli z něj něco nechci k sobě 😫. Samozřejmě, že mi tam trochu rozmáčkli jedno ovoce, ale ještě jsem ho stačila vyndat...

Přejezd je zdlouhavý, ale stavěli jsme cestou na jídlo. Trochu si na této dovolené připadám jako na výkrmu. Na to nejsem zvyklá... Ani mi to při tom chození moc nevyhovuje... S lehčím žaludkem se chodí rozhodně líp - není nad mé polívky do hrnečku a instantní kaše... 😋

Z autobusu už jsou vidět 🥰

Zastávka na oběd

Předkrm - brambory v sýrové omáčce - skoro to chutnalo jak svíčková 🤷‍♀️🤭

Pěkně vypečená rybka 🙀🙈

Poslední možnost signálu 🤣

Kontrola vstupu do NP

Souznění s přírodou hned od začátku 😍

Po příjezdu jsme jim ani nemohli pomoct stavět stany... 🙉 Fakt nevím, co tu budu celé odpoledne dělat!!!

Bude vlastně lepší, když budu chodit strááááášně pomalu 👍. Což v téhle výšce opravdu není problém 🤭.

Tak to jsme my 😁💪

K večeři byla vynikající polívka, řízek, brambory a rýže. Fakt si tu přijdu jak na výkrmu 🙀. 

Jídelní stan

Odpolední svačinka... 🙈

Dokonce spím ve dvou spacácích 🤣. Mám svůj a ten od nich... To bude paráda. 💗 Ráno mě asi nedostanou ze spacáku... Bude to krušný, protože se vstává už v 5.30 🙈. To bude panečku jinovatka!!! Ale to dáme 💪. Tak hurá do pelechu... 🥰

Škoda jen, že tu není ten signál a nemůžete sledovat mou cestu v reálu... 😪

Pondělí 6.7.

Laguna 69

Prožily jsme další nádherný den. Tedy až na vstávání ve 4.30 a tu šílenou dopravu...

Vydaly jsme se totiž na jednu z nejkrásnějších lagun v okolí. Protože jich tu je hodně, tak už je ani nepojmenovávali a dávali jim rovnou jen čísla 😃. Tahle je tedy 69.

Je znát, že trek probíhal ve výšce 4100-4600 m n. m. To se člověk mnohem rychleji unaví...Nohy jsou těžký, dýchám jak lokomotiva a přitom mi přijde, že stojím pořád na místě 🥵🙉

  

Ale co,zvládly jsme to krásně, dokonce nám zbyl i čas se asi 30 minut kochat tou nádherou.

Laguna Llananuco

Neskutečná krása 🥰

Cestou jsme tentokrát potkaly nejen krávy,ale taky jednu mega veverku. Bohužel jsem ji nestihla vyfotit 😪. Byla fakt rychlá...

Zato zase ty kytky, co tu kvetou, jsou opravdu nádherný 💗

Pampelišky, co nemají stonek 😆

Kytky tu rostou i na stromech 🙈

Na zpáteční cestě jsme se snažily domluvit s průvodcem, že bychom rády, kdyby nám po cestě na 10 minut zastavil - zajížďka to nebyla ani metr, šlo jen o počkání - a my se mohly podívat na památník československých horolezců, které tu v roce 1970 zasypala kamenná lavina...

Nejprve vše slíbil, ale pak že to vůbec nejde...😪😫

  

Myslím ale, že vůbec nevěděl, co chceme, protože neuměl kváknout anglicky... Hlavně že máme mít průvodce hovořícího španělsky a anglicky!!!

No nic, tak někdy příště. Možná někam napíšu, že by to místo mohli zapojit do programu tohoto výletu!!! 🤷‍♀️

Cesta domů byla očistec!!! Jeli jsme nějakou jinou cestou než tam - samozřejmě horší a delší. Naše průměrná rychlost byla asi 10 km za hod.!!!🙀 To snad Vašík i rychleji běhá!!!

Díky tomu jsme my dvě (ostatní dnes byli jinde) nestihly schůzku v agentuře, se kterou zítra vyrážíme na desetidenní trek. Naštěstí nám ostatní vše řekli a zajistili 👍.

Tohle ale nejspíš bude až do 16.7. poslední zpráva, protože budeme celou cestu mimo signál 😫 Psát sice budu, ale zavěsím vše až po ukončení naší hlavní túry 🥰.

Už se moc těšíme, tak nám držte palce, ať všechno vyjde 💪💗.

Neděle 5.7.

Laguna Paron

Zase musíme ráno vstávat 🙈. Hromadně jsme se totiž domluvili, že bychom zavítali do vyšší nadmořské výšky, aby se zbytek posádky trochu rychleji aklimatizoval 💪.

Zvolili jsme tedy jezero Paron, které není náročné na výšlapy, ale je pro změnu jediné v Huarazu, kde se jezdí na kajacích 💗. A zároveň se nachází ve výšce nad 4000 m n. m.

Výletové autobusy jsou tu trochu modernější než v Cuscu, ale zato i stísněnější... 🙀 Pomalu není kam dát kolena... Vůbec si nedokážu představit, jak se do nich složí někdo vysoký... A to se nejede pár minut, ale třeba mezi 2-3 hodinami!!!

Cesta je tedy celkem dlouhá, aspoň, že stavíme na snídani - pro změnu si dávám bulku s avokádem 🥰😋. A také si objednáváme rovnou pro cestu zpátky oběd. Tentokrát to vyhrála rybička a těším se na ni hned, jak dosednu zpátky do autobusu...

Trochu mi ty výlety občas připadají, že jezdím od žrádla k žrádlu... 😃 Zatím to s náročným trekem nemá nic společného... 😪 Už se fakt těším na chození...

Ale jezero Paron bylo opravdu nádherné. To ještě umocnilo tu chuť vyrazit do hor. 🥰

Šťastná sedmička 💗

Užili jsme si nádherné výhledy, to byl opravdu skvost. 🥰

A hlavně jsme se projely na kajaku 😍. Šlo nám to naprosto skvěle... Akorát jsme nepádlovaly jako na kajaku, ale jako na kánoi. Ne, že bychom to neuměly, ale ono nám při správném pádlování  strašně cákalo na kalhoty 🙉. Takže si o nás možná mysleli, že jsme úplný telata 🙈. Ale to nám vůbec nevadilo 😃. Užily jsme si to náramně.

Rybička k obědu byla naprostý skvost. Jsem úplně nadšená, že jsem ji mohla ochutnat... 😋

Cesta domů byla už zdlouhavá, průvodce nebyl žádná hitparáda, ale prostě nemůže být všechno růžový...

 

Já si to tu užívám i tak... Mám teplou postel, dobré jídlo, kopce už mě moc nezmáhají, výškovou nemoc jsem už z velké části snad zvládla... takže velká spokojenost 🥰. 

Drsnější aklimatizací si teď prochází zbytek skupiny, což jim fakt nezávidím... Dávají si tedy zítra volnější den a my vyrážíme na Lagunu 69. 💪 Takže zase odjezd v 5 ráno 🙀🙈...

Sobota 4.7.

Huaraz

Což o to, autobus byl nádherný. Ale ta baba, co seděla přímo za mnou tak neskutečně chrápala, že jsem vůbec nemohla usnout. 😫 A to je už co říct, protože já usnu téměř kdykoliv. Měla jsem sto chutí do ní nějak dloubat, nebo ji vzbudit, že je hlučná... Mlaskání totiž vůbec nepomohlo... To je fakt pech!!! 🙈

Už jsme komplet sestava 👍

Cestou na hostel nás trošku provází Tomáš, který tu s Bětkou a Hankou už byl. V hostelu nás hned neubytují, ale nechají nám v něm aspoň batohy. 👍

Dáváme tedy kafíčko, procházíme tržiště, kupujeme vynikající jahody a borůvky. 😋

Tu slečnu bohužel neznám, ale nechtěla uhnout 😆

Tady to aspoň krásně vonělo 💗

Zatím asi nejvíc chaotické místo, kde jsme byly 🙈

Kupujeme v lékárně na výškovou nemoc 🤷‍♀️

Zašli jsme na chvilku i do divadla 🤭

Když nás ubytovali, tak jsme se rozhodli, že popojedeme místním autobusem a uděláme malý výšlap k jezeru Willcacocha. Bětka a spol. se potřebují aklimatizovat a nám aby neopadla fyzička 😃💪.

Byla jsem až překvapená, že mě ten výšlap vlastně vůbec nezmohl. Šli jsme velmi pomalým,poklidným tempem... Kdybychom takhle chodili v horách, tak jsem naprosto spokojená 💗.

Ten místní autobus byl cestou zpátky fakt výzva 🙀🙈. Byl plný, takže na sedačku jsme se s Evou už nevešly. Když jsem si chtěla sednout na zem do uličky mezi sedačky, tak se mi tam nevešla pr... 🙈, když jsem si chtěla stoupnout do uličky, nevešla se mi tam hlava 🙈. Tak jsem si klekla... Ale po chvíli jsem musela vstát, protože to nešlo vydržet a držela jsem se jak zalomený klacek.

A to si ještě výběrčí myslel, že můžu lovit v batohu peníze a platit 🤷‍♀️ Se asi zbláznil... Musel počkat, až někdo vystoupil a já si sedla.

To byla fakt výzva 🙈

Poprvé jsme si také zašly na večeři do restaurace. Dělají tu tak obrovské porce, že mi bohatě stačil kotel chřestové polévky. Byla naprosto vynikající. 😋

Vařit tedy umí...

Z Plzně asi není... 🤷‍♀️🤭

Dokonce jsme se domluvili, že zítra vyrazíme na kajaky na jezero... To bude super překlopit se do ledovcového jezera ve výšce 4200 m n. m. 🤭🙈 Ale zase to bude jiný zážitek...

Pátek 3.7.

Cuzco - přesun do Limy

Dneska mohu poprvé říct, že jsem se doopravdy vyspala. 👍

Nikam nejedeme, nic nás nehoní, je nám teplo... Prostě báječná noc.

Jenže nemůže být všechno růžové... Když jsem chtěla odbavit dnešní letenku do Limy, tak jsem s hrůzou zjistila, že se mi nenačítají žádné nové emaily!!! 🙀 

No nic, nezbývá, než poprosit děti, aby pomohly... Ještě že ta Adélka je tak šikovná, že mi vše vykomunikovala 💗. (Prý mám zahlcenou schránku!!! 🤷‍♀️) Nevím, jak bych na letišti prokazovala, že jsem zaplatila Kiwi letenku, ale nic nemám... I když by to možná dohledali podle čísla pasu 🤷‍♀️. Ale takhle líp, jistota je jistota...

Protože máme na pokoji rychlovarnou konvici, tak jsem si po týdnu uvařila konečně tu pravou kávu - výborného českého turka 😋🥰

A můžeme vyrazit do ulic Cuzca. Jen tak si bloumáme, pozorujeme čilý ruch města a prohlížíme si pozůstatky jednoho inckého chrámu - i s vyhlídkou na město...

Snažíme se nasát atmosféru města - je to něco neskutečného... Všude chaos, policajti, auta, prodejci, školáci... Prostě hrozně mile rušno... 😍

Škoda, že už musíme odletět... Ale můžeme se těšit n trek z Huarazu. 💗

Nápoj k nezaplacení 🥰

Churos

V Limě se setkáváme s Bětkou a jejími přáteli, se kterými vyrazíme na trek. Vypadají po letu naprosto vyčerpaně, ale všichni jsou moc sympatičtí. Škoda jen, že Maya neumí česky, to si asi moc nepokecáme 😪 - já zase neumím tak anglicky... (Pozn.: Jirka nám zase připomíná Menzla za mlada... 😃.)

Každopádně jsme se společně najedli a nakonec i odjeli nočním autobusem směr Huaraz...

Teda musím říct, že ten autobus je fakt luxus... 👍

Čtvrtek 2.7.

Vinicunca + Red Valley

Je to teda drsný vstávat zase takhle brzy... 🙈 Asi si odpočineme až cestou do Evropy 😆🤷‍♀️.

Když vidím to složení autobusu, tak si nejsem jistá, jestli jedeme na náročnější výstup 🤷‍♀️🙈. Jsou to fakt zajímavý existence... Vůbec bych u nich netipla, že se budou pohybovat po svých po rovině, natož do kopce. Ale třeba překvapí...

Cesta je dlouhá, stavíme v polovině na snídani. Teda tak výbornou polívku jsem si zrovna před cestou přála... Ta mi teda bodla. Nic nepodceňujeme a dáváme si i Coca tea 👍... Určitě se v té výšce bude hodit.

Už se nedivím, v jakém jedem složení. Někteří totiž k vrcholu duhové hory směřují na čtyřkolce, někteří využijí výjezd na mule... 🙉. My jdeme samozřejmě po svých 🤣, jak jinak...

Jdeme strašně pomaličku, ale stejně mi připadá, jako kdybych vypila lahev vína. Motá se mi trochu hlava, ale žaludek to zatím dává 👍. Dělám časté přestávky, takže na vrchol nakonec dojdu celkem fit - prostě jako po vydařeném flámu 😀.

Ti všichni běhali jak mravenci nahoru a dolů 🙀

Doběháno... 😁

Tohle sem fakt nepatří 🙈. Jak Matějská...

Vinicunca je naprosto nádherná, ale bez lidí a těch atrakcí by byla ještě lepší. Trochu mi tu vadí ty davy turistů, kteří svým vzezřením nemají v horách co dělat... Dokonce slyšíme i češtinu- a to dost jadrné nadávky, že to měla být rovina 😫. Jak si někdo může myslet, že do cca 5000 m n. m. se jde po rovině 🤷‍♀️. Hlavně, že mají dokonalý bílý outfit 🙈.

Na výhledu vaří maso, na každém kameni stojí lama pro focení... - prostě nic pro mě 😪. Já mám ráda ten klid na horách...

Možná proto mě více zaujalo Red Valley, kde jsme se najednou ocitly mimo davy turistů. To byla panečku nádherná podívaná 💗.

Jak mi bylo dobře nahoře, tak to na mě všechno dolehlo v autobusu... Příšerná bolest hlavy a trochu žaludek na vodě... 🤷‍♀️. Tak já nevím, co jsme udělaly špatně, ale Evě bylo úplně stejně... To už pomůže jen růžový přítel 🤣.

Naštěstí hodně mi pomohl oběd, a hlavně tři šálky horkého Coca tea 🥰. Asi se tu budu muset pohybovat úplně sjetá... Jinak to nevidím 😂.

Po takhle náročném dni jsme došly zpátky do toho našeho mrazáku 🥶 bez teplé sprchy a vyměkly jsme... Tohle další noc nedáme!!! Musíme spát v teple a hlavně potřebujeme teplou sprchu... Bůh ví, co nás čeká v Huarazu!!!

I když to máme zaplacené na další noc, měníme ubytování. A děláme dobře 😍. Přesun nám trval 20 minut - jsme v teple a máme teplou sprchu 🥰. A nemusíme vstávat!!! Zítra nás čeká jen procházka Cuzcem...

Po krátkém relaxu jsme se ještě vydaly do večerních ulic a užily si zdejší atmosféru, která je báječná 💗. Nechápu, proč se všude píše, že Peru není moc bezpečné 🤷‍♀️. Tady to hlídají všude policajti, je jich tu snad víc, než stálých obyvatel... Takže se cítíme naprosto v pohodě 👍.

Na silnicích je to tu divočina ve dne, v noci 🙉

Vafle plněná párkem a sýrem - prý hot dog 😂. Tak snad to opravdu nebylo ze psa 🙈

Středa 1.7.

Posvátná místa Inků - Chinchero, Maras, Moray, Ollantaytambo, Pisaq

Sice jsme neumrzly, ale že by ta noc byla nějaká velká hitparáda, to se říct nedá... Ještě že s sebou máme ty spacáky, to je prostě jistota 👍. 

Jo, také to byl hostel se snídaní. Takže jsme si domluvily, že ráno jedeme brzo na výlet, takže bychom chtěly nějaký balíček do autobusu, kdyby to bylo možné... Tady ti ale slíbí úplně všechno, horší už je to splnit.🙈 Samozřejmě, že ráno nikde nic... No tak vyrážíme bez jídla na sraz výletníků... Když jsme na místě, tak nám vítězoslavně přijde zpráva, že máme na stole připravené balíčky 🤷‍♀️. Napsaly jsme mu, že je pozdě, že jsme si domlouvaly jiný čas, takže nám je schoval na večer... 🙉 (Večer tam teda ještě byly, ale nevím, jak myslel, že nám do autobusu připravil jogurt, ve vaničce marmeládu, máslo a housku... Jak jsme si to asi měly namazat nebo sníst ten jogurt bez příboru, to by mě fakt zajímalo...!!! 🙈

Jinak dneska nás čeká celodenní výlet po posvátných místech Inků. Všechna místa byla naprosto úžasná, to nemusím rozepisovat, fotky všechno vypoví. Byla to prostě neskutečná civilizace... 🙀

Kdo to je jsem nepochytila 😃

Chinchero

Náš průvodce nám dokonce zahrál 👍

Výrobna vlny - koupila jsem si tu svetr 🥰

Všechny měří tak 130-140 cm, nohu mají jak porcelánové panenky 🙉

S naší překladatelkou Soňou 💗

Maras - solné odpařovací nádrže 😍

Neskutečný... 🙀

Výrobna produktů ze soli - různé čokoládky, koření... Něco pro mě 😃

Moray - pokročilá zemědělská laboratoř 🙀

Ollantaytambo - původní incké opevnění - vesnice 💗

 Pisaq - vstupní brána do Posvátného údolí - incké zemědělské terasy a obytné stavby

Taky jsme u autobusu potkaly Češku Soňu, která nám překládala, protože uměla výborně španělsky. Je tu sama, tak taky ráda pokecá s někým zábavným...😆  

Po návratu jsem ani neměla sílu psát blog a Eva stejně chtěla jít hned spát, takže jej zavěšuji o den později... Ale aspoň, že ta možnost je, vypadá to, že na treku v Huarazu nebude vůbec signál 😯. Co je proti tomu teda jeden den... 😍

A hlavně, zítra vstáváme pro změnu ve 3.30 a vyrážíme na duhovou horu a do červeného údolí 🤭. A to bude velká výzva, protože je to ve výšce nad 5000 m n. m.!!! 🙀

Úterý 30.6.

Arequipa - přesun do Cuzca

Dneska nás čeká báječný den 🥰. Žádné stoupání, žádné klesání, prostě jen objevování krás a gastronomických zážitků v Arequipě... Co víc si po té dřině přát 👍.

Ráno jsem se vzbudila brzy, tak jsem se rozhodla, že odbavím letenky do Cuzca. A ejhle..., ony nikde!!! 🙀 No to je super, jsem zvědavá, jak to budu vyřizovat. Nakonec se to podařilo přes Chat, tak dobrý...

V Arequipě začínáme kávičkou, nádherný začátek dne 💗.

Prohlédly jsme si katedrálu a pak nádherný klášter Santa Catalina. To byly panečku barvičky!!! Byly jsme v něm úplně od otevření, takže tu bylo málo lidí... Dobrá vychytávka... 👍

Katedrála

Santa Catalina

Taky jsme se vydaly do tradiční výrobny vlny. Ty lamičky jsou fakt roztomilý 🥰. A nenažraný 🤣. Stejně jako my...

Další čas trávíme prohlídkou ulic a tradičních výrobků. Úplně nás uchvátilo největší tržiště, kde člověk sežene, na co pomyslí. 

Nadšení z práce 🤣

Sušené ryby a krevety 😯

Brambory stokrát jinak

Sýrová zmrzlina se skořicí 😋 

Ale už se to krátí a hurá na letiště a do Cuzca, kde už na nás čeká další dobrodružství. 💗

Let byl opravdu krátký a stejně jsme dostaly čokoládovou tyčinku!!! Další plusové body pro Peruánce...

Po příletu byl trochu haluz sehnat taxík, ale nakonec jsme chytly chlápka, co má cestovní agenturu a ukecal nás na jeden výlet s ním... Tak to jsem zvědavá, jestli to bude mít tu úroveň, co nasliboval 🤷‍♀️. To se dozvíme pozítří, zítra jedeme jinam...

Náš hostel je ještě větší bizár... A to tu budeme 3 noci!!! No potěš koště... Možná stejná výzva, jako bude Huaraz 🙉... Nezbývá nám, než se tomu všemu smát 🤣. Teda, pokud tu do rána neumrzneme 🥶🙈...

Pondělí 29.6.

Trek z Arequipy (Sangalle) do Colca Canyon - 2. den

Ráno se cítím celkem odpočatě, přece jen jsme konečně spaly déle, než 4 hodiny 😃. Výstup nahoru byl ale očistec!!! První tři kilometry naprosto v pohodě, pak ale začaly síly rychle ubývat... Holt, když někdo celý rok nic nedělá a pak si myslí, že to půjde samo, není se čemu divit 🙈

Jsem ráda, že jdu s čelovkou a nevidím ten kopec 🤣

Takhle bych to taky dala 🤭

Ale nakonec jsem to s vypětím všech sil dala - ono mi tedy stejně nic jiného nezbývalo. 🙉

Nejhorší bylo, že člověk stoupal nahoru vlastně na snídani... Těšil se a to, co dostal včera.... A pak přišlo tohle: 2 jako housky, 1 kostička másla, 1 osmina avokáda a míchaná vajíčka, co nejím 😫. Bylo to první jídlo, co mě opravdu zklamalo - až na výborné avokádo...

Podařilo se mi vyměnit vajíčka za druhý kousek avokáda 🥰👍

Teď už nás čekají jen výletové zastávky a návrat do Arequipy.

První byla na termálech. 👍 Tak tomu říkám nádhera... Takový relax jsme si doopravdy zasloužily. 😍 Dokonce jsme tu potkaly jeden český pár.

I to se tu dá provozovat 🤭

Pak následoval oběd. Ten byl neuvěřitelný... Formou All you can eat. 🥰 Možná proto nám předtím dali tak mizernou snídani... Tohle to určitě vynahradilo. Ochutnala jsem prakticky všechno. A světe div se, jsem takový kanibal, že jsem ochutnala i to morče!!! 🙀🙈

To je ten domácí mazlíček... 🙉

Následoval výjezd do téměř 5000 m a výhled na jejich velikány. Tam teda byla pěkná kosa a vítr... 🥶 Jestli já to oblečení do Huarazu trochu nepodcenila. Nebo jestli jsem se spíš celkově nepřecenila 🙈 Nejen že budu fyzicky úplně hotová, ještě u toho budu mrznout!! Co si víc přát za ty peníze... 🙀

Nakonec jsme si prohlédly lamy, vikuně a alpaky - takoví mazlíčci a stejně je sežerou 😃 - na zdejší pampě a vyrazily zpět do Aequipy. Už se docela těším, až si trochu odpočinu. A třeba něco dobrého ochutnám... Eva to má stejně, takže to je dobré znamení.

Ubytování jsme objevily snadno, tak jsme ještě vyrazily na obhlídku městečka a hlavně zkusit vybrat z bankomatu ty jejich peníze. 🤷‍♀️ Máme smůlu, naše karta v bankomatu nefunguje... To jsem zvědavá,co tu budeme jíst... 😫 Naštěstí jsme narazily na otevřenou směnárnu, tak jsme si aspoň směnily pár dolarů. Hned byl svět veselejší... 😍

Dobří elektrikáři 👏

Všichni tu kšeftují s fotbalovými kartičkami 🙈

Den jsme zakončily ochutnávkou pár pouličních specialit. 😋 To byl panečku koncert na jazyku. Tak nevím, asi už bych měla začít cestovat za žrádlem, ne za horama... 🤭

Neděle 28.6.

Trek z Arequipy do Colca Canyon - 1. den

To byla noc!!! Celé 4 hodiny jsme spaly... To je po těch všech letech opravdu luxus... 👍🙈

No nic, chtěly jsme to tak, tak to máme...

Čekáme tedy ve 3 ráno před hotelem na odjezd do druhého největšího kaňonu na světě. Vybraly jsme si dvoudenní trek, abychom se trošku začaly aklimatizovat 🤭

Autobus přijel a zase nás někam vezou... Nevím, jak to ti Peruánci mají, ale je tady všude strašná zima 🥶. V letadle, v hostelu, v autobusu...

Naše první zastávka byla na snídani 😋. Zase sice zima v restauraci, ale jídlo naprosto luxusní😍

Tohle byla opravdu pecka 💗 Tak takhle bych si to tu představovala...👍

Další naše zastávka je u kondorů. Vidíme jich docela dost a s jedním umělým se necháváme také vyfotit. Chce za to peníze, což nás nenapadlo, proto odcházíme... Ale stejně za námi někoho pošle, takže nakonec platíme dolar - ani jsme se nezeptaly, kolik to má být... 🤣 Stejně si ten pták nic víc nezaslouží 🙈.

Rázem jsme na začátku našeho treku. Sice letos nemám takovou fyzičku, jako v předchozích letech, ale celkově mi ten den dal fakt zabrat 🥵. Najednou bylo příšerné vedro, ale pořád lepší než ta zima... Konečně jsem se taky zahřála 🤣. Takže za mě spokojenost... A za ty výhledy to rozhodně stálo 🥰.

Snad zítra nebudu už tak marná. Hlavně se musíme konečně vyspat, takhle to nejde...

Oběd byl moc dobrý, ale strašně velké porce. I když teda tu lamu jsem nejedla... Nechápu, jak to můžou takhle všechno sníst, vždyť jsou tak celkově malí... Je ale fakt, že tencí moc nejsou 😀. Já jsem zvyklá na treku jíst k obědu polévku do hrnečku 🙉.

A taky jsme viděli chov morčat! To asi tedy opravdu neochutnám... Oni ho vlastně jedí jen u slavnostních příležitostech a pak ho pečou šamanovi 🤷‍♀️.

Večer jsem byla opravdu už ráda, že nám přidělili bungalov a my mohly začít trochu relaxovat. 👍

Dokonce i já jsem využila bazén, i když voda měla pouhých cca 20 stupňů!!! 😜💪

Večeře ušla, ale tentokrát to tedy žádná hitparáda nebyla 😪 Na kyselo naložená zelenina, rýže, quinoa kuře. Stejně jsem neměla nijak velký hlad.

Drink po večeři 😜

Já se potřebuji hlavně vyspat!!! 

Chvilku jsme pokecaly s ostatními a hurá do postýlky. Vždyť zítra vstáváme zase ve 4, abychom došly 5 km na snídani 🙈. No, neber to!!!

26.6.-27.6.

Praha - Madrid - Lima - Arequipa

Tak jako každý rok okamžitě s posledním zvoněním ve škole balím krosnu a odjíždím na toulavou... A letos to není jen tak nějaká obyčejná cesta, naopak - jde o mýtické Peru... 🥰💗

Už půlroku je naprosto jasné, že o tak úplně low coast dovolenou nepůjde, ale pokud se tam chci podívat, jiná možnost prostě není...

Vyrážím s Evou, kterou jsem poznala asi před půl rokem a vypadá to, že naše představy se v mnohém shodují... Tak snad se budou shodovat i na konci cesty... 🤷‍♀️🙈

To, že před odjezdem nestíhám vůbec nic a nechávám tak doma spoustu restů, už ani psát nebudu... Kdo mě zná, tak ví, že ani jinak vycestovat neumím...

I dnes jsme se dostaly na letiště včas a první let nás odnese do Madridu, kde budeme trávit noc v letištní hale. Už asi ani nespočítám, na kolika letištích jsem zkusila nocleh a ranní očistu před dalším letem... Třeba se tento trénink spánku na podlaze a tak někdy bude hodit, kdo ví? 🤪

Udělaly jsme dobře, že jsme nebyly líné nafouknout si pod sebe karimatky, rozhodně to bylo pohodlnější, než spát na židli... 👍

Těšila jsem se na dlouhý let do Limy, protože je to velké letadlo, máme zajištěné jídlo, bude obrazovka a dostanu dečku a polštářek...

VELKÝ OMYL!!! 😫😫😫

Letadlo sice bylo větší, ale ne tak, jako do USA, dečka nikde, obrazovka nikde... No to je podraz!!! Alespoň, že to jídlo přinesli... A celkem bylo chutné.

Obrazovku zvládnu, ale dečka chybí. 😪

Klimatizace jede naplno a já začínám být zmrzlá jak 💩 na sněhu... No nic. Prostě jsem si řekla o deku a polštářek, sice nadvakrát, než to donesli, ale od té doby pohádka... 😍

Je mi teplo, vyspím se, protože po přistání v Limě začne fičák, abychom stihly důležitý spoj do Arequipy...

Jestli ne, tak jsme přesně tam, kde je stále tma...🙈

Povedlo se, jsme prostě hvězdy 👍. Dokonce klapla hladce i imigrační kontrola - takže oficiálně vítejme v PERU 👏💗

Let do Arequipy jsem prospala, byl krátký... Už by to ale pomalu chtělo změnu pohybu...

Naštěstí nebyl problém vzít Uber a dopravit se k hostelu. Trochu problém byl, že check in měl být do 16 a my přijely okolo 21!!! Absolvovala jsem tak svůj první telefon v angličtině.. Páni, já tedy rostu 🤪

Ještě že tu všichni umí anglicky tak jako já 🤭

Konečně máme postel a teplou vodu ve sprše... Čekají nás krásné 4 hodiny spánku, než ve 3 hodiny vyrážíme na první výlet do Colca Canyonu 🥰.