ISLAND 2021

Pěšky jihem a jihozápadem


7.-18.9.2021

Den první, 7.9.2021, Praha - Hella

A JE TO TADY!!! KONEČNĚ JSME SE PO 1,5 ROCE PLÁNOVÁNÍ DOČKALI...

A DOSTALI SE NA VYSNĚNÝ ISLAND.


Moje cesta začala vlastně už 6.9. Jelikož bylo potřeba být ve 4 ráno na Hlavním nádraží, přesunula jsem se na jednu "noc" k Adélce a dalším spolucestujícím (Honza, Maruška, Vojta - abych časem nezapomněla a vy byli v obraze, o kom tu píšu... 😂). Říkat tomu noc je dost nadsazený, protože spát se šlo ve 24 a vstávalo se ve 3... Ale aspoň jsme si mohli myslet, že jsme spali...😜

Vlak Regio Jet jel sice včas, ale to byla asi veškerá pozitiva, která měl. Sedačky nepohodlné, nabíječka pomalá a občerstvení raději zcela nefunkční... (prý nefunguje EET, funguje jen v business třídě 💁... o tom si myslíme svoje...). Do Vídně jsme tedy dorazili značně hladoví, unavení, přesto plní očekávání krásných zážitků...




Úžasný Regio Jet
Co je někde navíc, vejde se k někomu jinému 

Odlet z Vídně




Bezproblémové odbavení, výborné jídlo i včasný odlet do Keflavíku vylepšily rozporuplný dojem dnešního cestování. Letadlo plné Čechů a Slováků absolvovalo klidný let a nabídlo krásné výhledy před hladkým přistáním... 🛬👍


Úžasný klidný let 



A ty výhledy!!!


A to počasí... prostě luxus - sluníčko, které jsem ani nečekala, že tu vůbec uvidím... A hurá, i tady se občas ukáže...

JSME TEDY TADY!!! KONEČNĚ...

Půjčujeme auto. Octávie došly!!! Máme tedy za stejnou cenu Suzuki, která umí i brodit 😂. Dobře to Honza zařídil, kluk šikovná... 👍


 Vítají nás už na letišti 😁


Doufám, že to nebude jediný papuchalk, kterého tu uvidíme.


Už abychom byli na cestách...



Kontrola dokladů, testů a očkování. Jsou jediní v Evropě, kteří to aspoň kontrolují, když už to chtějí.


Tyto věci nás udrží při životě následujících 11 dní.



Ještě vyzvednout auto...


Naše SŮ...




Vše dobře naložit...


...zapózovat a můžeme vyrazit.


Sochy ukazující světové strany.


Strážci pořádku na letišti.

Obří spermie a šikmá věž nakloněnější než v Pisse... - islandské umění na letišti.



VYRÁŽÍME S NAŠÍ "SŮ" ZA NÁDHERAMI ISLANDU... HURÁÁÁÁÁ...

Dokupujeme pár drobností a jedeme do Helly, odkud se zítra vydáme na první výpravu. Snad to nebude PEKLO 🔥🙃


Cesta do kempu v Helle

Vše potřebné máme...



Kemp v Helle


Trek Laugavegur




Den druhý, 8.9.2021, Hella - Landmannalaugar - Álftavatn
Trek Laugavegur (Cesta horkých pramenů), 21 km, převýšení 700 m

HURÁ, MŮJ SPACÁK, KARIMATKA I STAN FUNGUJÍ!!!!

Probouzím se a je mi nádherné teplo. Asi ze spacáku ani nevylezu 😂. Ale musím... Čeká nás autobus, který nás odveze na trek do Duhových hor, konkrétně na Landmannalaugar.

Batohy zabalené na 5 dní nejsou nejlehčí, ale aspoň máme parádní počasí...


Jsme na začátku...


NEKECALI, JE TO FAKT NÁDHERA. Jedna barva střídá druhou a všudypřítomný smrad síry cítím ještě dlouho - i tam, kde už není. Ale i tak je to paráda...

Počasí se tu mění každou minutu. Když začne mrholit, oblékáme nepromokavé oblečení, abychom ho za dalších 5 minut odkládali kvůli hroznému horku... A tak to jde celý den. Připadám si tu jak ve zkušební kabince v obchodě s oblečením...




Fotky Duhových hor (v přírodní rezervaci Fjallabak na okraji lávového pole Laugahraun) popis nepotřebují... Stačí se kochat 👍


Brandsgil
















Jsem tam taky 🤣

Opět stavíme stan až za tmy... - možná proto jsme zatím neplatili žádný kemp 👍😂

Každopádně, den byl nádherný, ale ten závěr!!! Nemám kartáček na zuby!!! Asi jsem ho nechala v předchozím kempu na umyvadle... Aspoň, že mi zbyla pasta a prsty... Dále se mi rozbil zip na stanu - SUPER - to tu neopravím...😭 Sláva spínacím špendlíkům...

Večeři si vařím ve stanu, ale protože nejde zapnout, nevím co dřív!!! Míchat, aby se nepřipálila? Hlídat stan, který plápolá ve větru, aby nechytil od vařiče??? ŠKODA, ŽE NEJSEM CHOBOTNICE...





Den třetí, 9.9.2021,  Álftavatn - Botnar/Emstrur
Trek Laugavegur (Cesta horkých pramenů), 15 km, převýšení 500 m


Aspoň, že jsem se po tom strašném večeru dobře vyspala. Venku fouká, ze spacáku se mi tedy vůbec nechce...

Balíme, vyrážíme. Dnes nás čeká odpočinkovější den. Celý téměř rovinka a málo kilometrů...



Výhled z kempu Álftavatn

Ranní pohoda - v horách je dobré nosit výrazné barvy...

Hurá do světa... Cesta pokračuje z kempu tudy.



Ten mech je tak měkoučký, že k zalehnutí přímo vybízí 🤣

Dokonce v něm rostou houby...


Na oběd mám ale polévku a výborný chleba... 😋



Naštěstí nemusíme brodit... Prozatím...





Cesta je sice pohodová, ale nenabízí zas až tak moc různých pohledů... Nejdřív je všechno úplně zelené, potom je to jak na poušti z hlíny. Jediné zpestření nám přinášejí brody...TAM BY ZAS ALE ČLOVĚK CHCÍPNUL!!! Tak ledová voda, že když člověk projde 5 m po kolena, tak necítí nohy... Ale nakonec bych řekla, že to bylo fajn  🤣



Krajina se moc nemění...



...😂😂 ani já - jedno oblečení na celý trek, MERINO FAKT FUNGUJE 😂😂  - nebo mám Covid 19 a necítím to... 😏



Romantika v sopečné poušti 💓


Ale všechno tu kvete 🙈🤣







Dokonale sehraný tým... 👍


Tady už ale brodit budeme 🥶





Večer poprvé platíme kemp... - taky poprvé stavíme stan za světla... 😂

V klidu povečeříme a vypijeme v párty stanu jedinou zásobu citrusového ferneta na celou dovolenou. Konečně je taky trochu času se večer pobavit, aniž bychom při tom mrzli...




Čajovo, fernetovo, kávový dýchánek...


Dobrého "turka" nic nenahradí 😋

JEN TEN SIGNÁL A ELEKTŘINA NIKDE!!!! Jsem opravdu zvědavá, zda se mi podaří tyto stránky zprovoznit dříve než na letišti v Keflavíku!!!

Už se těším na zítřek, má to být zase pohoda plná brodů 🙈😁👍




Den čtvrtý, 10.9.2021, Botnar/Emstrur - Thorsmork (Þórsmörk)
Trek Laugavegur (Cesta horkých pramenů), 16 km, převýšení 500 m



Probudili jsme se do mlhavého rána. Škoda, včera bylo táááák nádherně. Maruška si dokonce dokázala na ledovém Islandu trošku připálit obličej 🙈. To dneska ale opravdu nehrozí.

Vyrážíme... Čeká nás druhý pohodový den. Musíme šetřit síly na závěr treku 🙃, to bude teprve výzva!!! A je to už zítra. 




Celou cestu se nám střídá mrholení s oblačností... Ale zatím aspoň cestou něco vidíme, není to čistá mlha nebo šílený déšť. Snad to vydrží aspoň takto. Celkově už jsme si na ten zdejší blázinec v počasí zvykli...





Všudypřítomná merino vlna...

Chvílemi se nadšení nedá schovat 🙃

Mlha přede mnou, mlha za mnou...

Dostáváme se do nižších poloh, jsou tady i rostliny a cestou procházíme jediným vysokým islandským lesem... (Thorův les). OMG!!!! Je plný obrovských zdravých kozáků... TO SNAD NE!!!!

Neodolám, musím jich vzít pár s sebou k večeři. Do kuskusu se budou hodit. 😋 Nejraději bych je vzala všechny, trhá mi srdce je tu nechat, ale nejde to 😭. Usušit bych je do konce pobytu nezvládla (na to je tu stále dost vlhko 😓) a tolik bychom jich opravdu nesnědli... Za každým stromem sedí aspoň jeden!!!


V nižších polohách se probouzí život.

Ten čmelák se tedy moc nehýbal 🤭



Thorův les


Takovéhle kousky jsme tu museli nechat!!! Néééé 😭



No comment...


Jen pár úlovků k večeři 😋


Kromě nádherných hub jsme museli překonat zatím nejhlubším brod. Nedalo se nic dělat, bylo potřeba jít až do spodního prádla!!! Ale zvládli jsme to levou zadní. Na nás si nepřijdou 👍



Je potřeba se dostat na druhou stranu... 🙈🥶



Ale dali jsme to 👍


Kdy naposledy jste měli na sobě dvě bundy, čepici a holý zadek??? 😂 No, my právě teď...


Večer, nebo spíš už ve 4, jsme na místě, kde budeme nocovat. Musíme se psychicky připravit na zítřejší závěr treku... Ale to už je vlastně oficiálně trek č. 2!!!





Osycháme v párty stanu, skupujeme veškeré čokolády, co mají, dopřáváme si brambůrky, výborné "MOJE 😂" houby, čaj a snažíme se chytit aspoň trochu signálu. Nakonec se rozhodneme ve stanu postavit naše stany. Budeme tak přes noc pěkně v suchu. Stejně jsme v celém kempu úplně SAMI 🤭

Pozn.: Já mám smůlu, můj stan je kolíky, takže spím "pod širákem"... ale taky v suchu...




TAKŽE ZÍTRA JDEME NA TO!!!


PS: Snad se mi podaří konečně dostat na dostatečný signál a všechny příspěvky i s fotkami zveřejnit. Ráda bych, aby to bylo dřív, než se vrátíme do Čech!!!!





Den pátý, 11.9.2021, Thorsmork (Þórsmörk) - Skogar 
Trek Fimmvörðuháls (Fimmvorduhals), 25 km, převýšení 1 100 m

A je to tady!!! Nejdrsnější část treku se přiblížila na minuty. Po zdárně vychytané noci ve velkém párty stanu se v 6.30 začínáme balit. Celý den má pršet, tak panují velké obavy... 

Maruška raději hned po ránu dává lékořicový úplatek zdejším horským trollům (mj. dává jim ho pro jistotu každý den již od našeho příjezdu). A ejhle!!! Ono to funguje!!! Vyrážíme za vlídného počasí bez deště. 

Po dvou kilometrech cesty odkládáme veškeré teplejší vrstvy (pro nás už svlíkací klasika...). Aby ne. Čeká nás 7 km do kopce mezi ledovci. 🥶


Přístřešek nad našimi stany... Naše ubytování tu bylo vlastně 2 v 1 😁


Tam vzadu je náš cíl... Asi je lepší, že není moc vidět...😏

kamenné řečiště Krossá - dokonce ani brodit nemusíme 👍




        Zpočátku se šlape báječně. Trollové jsou asi spokojení s denní dávkou 😁. Nahoře se však počasí hodně rychle mění. Silný vítr, všudypřítomný jemný déšť, který nakonec lezavě promáčí všechno nepromokavé... 

        Začínáme být unaveni a hlavně se dostavuje i hlad!!! Tady však není vhodná doba na jídlo ani odpočinek. Někteří jsou prakticky na pokraji svých sil a nejraději by vraždili... Já jsem kupodivu v pohodě 🤣 - není mi zima, ani necítím únavu. ASI JSEM MAGOR, ale přesně tyhle výzvy mě baví!!!!

První výšlap nabízí nádherné výhledy...

...na kaňon Strákagil...


...druhý už ne, počasí se rychle mění... 🥶

...ale nálada zatím moc ne 👍

Doposud mi připadalo nejhorší brodění... Ale přejít přes kousky ledovce mezi ledovci Mýrdalsjökull a Eyjafjallajökull bez nesmeků je opravdu výzva!!! Nakonec to všichni bez úrazu zvládáme. Počasí je ale stále ledovější... (max. 2°C, prudký vítr, déšť... = LAHŮDKA - NÉÉÉ, teče mi do bot z kalhot!!!) 🥶🥶🥶



Drsnou změnu počasí, u některých i nálady, není nutné popisovat... 🥶💨🌨








Ještě že jednu obětavou paní napadlo postavit si za ledovcem horskou chatu (emergency shelter - nouzové přístřeší - Baldvinsskáli) pro zoufalce jako jsme my 🙈👍. S velkou vděčností přijímáme vytopenou místnost plnou cestovatelů. Můžeme si tu trochu usušit naprosto mokré nepromokavé bundy, pláštěnky, kalhoty... Jen boty a ponožky zůstanou asi až do konce pobytu na Islandu absolutně mokré (určitě však smradlavé 😫)... HNUS 🥴 Nemám totiž nejmenší ponětí, kde bych tohle mohla někdy usušit!!! 

Také jsme snědli všechno, co jsme jen mohli. V teple se jí nejlépe...



S ubývajícím jídlem rychle stoupá nálada 👍




Po hodinové pauze vyrážíme dál. Co to??? Najednou vystupujeme z mraku nad ledovcem, všude krásně, sluníčko, i když dost fouká... Tento trek mi připadá, že jsem vyšla na podzim, prošla zimou a končím na jaře... Jen to léto nikde... 😏




Ta změna počasí je neuvěřitelná... 

Kde nic, tu nic... a ejhle... záchod uprostřed divočiny. Bohužel zamčený - asi má po sezóně...


Žádné brody, žádný led, sníh, vítr 😱 Nemohu uvěřit, že jsem jen pár kilometrů pod ledovcem. Dokonce i promáčené boty přestávají čvachtat... Že by???


Jdeme naprosto pohodovou cestou kolem kaskády vodopádů na řece Skógá. ROMANTIKA... Až by člověk řekl, že naprostý KÝČ 😂... 



Popisovat tu nádheru není třeba, stačí se jen kochat 💁


















Na konci kaskád je nejvyšší islandský vodopád Skógafoss. Přímo u něj je kemp. Přicházíme ale až za tmy, proto si ho necháme na dopoledne. Rychle stavíme stany a někteří řeknou jen DOBROU NOC a rychle zcela umoření zalezou do teplých spacáků. 

No co, jdu si dát báječnou teplou sprchu, udělám si večeři a po třech dnech bez signálu konečně vložím pár fotek na Instagram. Jdu spát.


Ráno nás čeká vyřešit dopravu do Helly, kde máme auto, abychom se posunuli dál a probádali další část překrásného Islandu. 😉



Den šestý, 12.9.2021, Skógar - Vík - Diamantová pláž - Hella
Road trip, asi 500 km

Probouzíme se do deštivého rána. Škoda, že nevydrželo včerejší nádherné počasí... Ale co, asi nemůžeme chtít všechno.

Honza s Maruškou jsou úspěšní na stopu, takže v 11 máme naši SŮ v kempu ve Skógaru. To je paráda sednout si do suchého a vyhřátého auta!!!! Všechno máme totiž absolutně mokré. Rozpršelo se mnohem víc a nejsou dobré vyhlídky na celý den. Ba naopak... Co tedy podnikneme??? Vyhrává ROAD TRIP 🚘. Jak se později ukázalo, byla to nejlepší volba.

Ještě rychle zaběhneme k nejvyššímu islandskému vodopádu a HURÁ na cestu.




První zastávku máme v jedné přímořské jeskyni nedaleko pobřeží Dyrholaey. Hnízdí tu rackové a je krásně porostlá. Navíc v dálce vidíme skalní útvary, kde se točily nějaké scény ze Hry o trůny. Prý... - neviděla jsem 🤣🙈







Zastavujeme ve Víku (nejjižnější obci na Islandu) dokoupit potřebné i dobré 😁 jídlo a pokračujeme na vyhlášenou černou pláž Reynisfjara. Je zařazena mezi 25 nejkrásnějších pláží na světě. Lemuje ji skála se schody obrů. Vypadá tu tak majestátně... Pláž je ale zrádná, vyžádala si už pár lidských životů, protože se tu vyskytují nebezpečné plíživé vlny!!! Naštěstí nás nezastihly, i když vidět ji z bezpečné vzdálenosti bych brala 🤔



Viking ve Víku



Obrovy schody


Tam na skalách se prý točily scény v seriálu Hry o trůny 💁


Ve zdejší kavárně plánujeme další trasu. Vyrazíme k Diamantové pláži a ledovcovému jezeru Jökulsárlón. Je to sice 200 km, ale v dnešním počasí asi nejlepší volba. Prší totiž stále silněji. Pořád si říkám, jaké jsme měli na treku štěstí na počasí!!!

Pláž i jezero jsou nádherné.  JE TU VE VODĚ SPOUSTA TULEŇŮ... 😍 Trochu utichá i déšť, takže se můžeme pořádně podívat. Noooo, nechtěla bych se potápět s Titanikem. Ten severní Atlantik studí už od pohledu 🥶










Vzhledem k počasí jsme se rozhodli přespat opět v Helle. Je tam jistota teplé místnosti s veškerým zázemím. A děláme dobře. Déšť se mění ve vichřici, ve které bychom stan stejně nepostavili!!! 

Když všichni odejdou do svých obytných vozů, uleháme na pár hodin v této místnosti. Jinak to nejde, počasí je prostě šílené... A má trvat zítra do 11 hodin!!!

Ale je tu signál, wifi, stůl a teplo, tak konečně mohu vše poslat a zveřejnit. HURÁÁÁÁÁ. 🤣👍




Den sedmý, 13.9.2021, Hella - Selfoss
Road trip po Zlatém okruhu

Noc byla opravdu zajímavá... Takže naše rozhodnutí SPÍME V HELLE!!!  se rozhodně vyplatilo. To, co se v noci honilo za okny mi stačilo jen slyšet. Když chtěl člověk na záchod, skoro neudržel dveře od místnosti. Honza jakmile vystoupil z auta, ulétly mu z nosu brýle 😱. Ještě že je Vojta našel... - byly cca 20 m od auta!!! 

Prudký vítr doprovázel ještě prudší déšť. "Spali" jsme tedy na karimatkách ve vyhřívané budově. Já si ustlala jen na stole a využila čas k tomu, abych konečně zprovoznila svůj blog... Povedlo se. Konečně jsem mohla poslat do světa zprávy jak se tady máme. 


Pohled z ranního okna, když se vichřice trochu zmírnila...

 Po snídani děláme důkladnou inventuru věcí a jídla, dosušujeme drobnosti a vyrážíme na druhý road trip. Tentokrát po takzvaném Zlatém okruhu. Déšť a vítr se stále střídá s mírně polojasnou oblohou. Ale už se aspoň dá vystoupit z auta.

První zastávku děláme u zatopeného kráteru. Poprvé po nás chtějí zaplatit nějaké vstupné!!!! Za díru v zemi plnou vody??? Absurdní... To mohli vybírat spíš za jiné zajímavosti...  Ale budiž, tak se plácneme přes kapsu. Dáváme  80 Kč a jdeme se kochat.

No co, tak jsem si ji aspoň pořádně prohlídla a obešla. Ne jako zbytek posádky, který to zhodnotil slovy: NA DRUHÝ STRANĚ TO BUDE STEJNÝ... a šel si sednout do auta. Sice to stejný bylo 🤣, ale aspoň z větší výšky a stranově obráceně. 😉


Pohled z parkoviště

Černé komando to balí 😁

Pohled z té druhé strany

Zašla jsem si i k vodě


Po této zkušenosti máme trochu obavu, aby se nakonec tento trip neprodražil... Ale zbytečně. Platilo se opravdu jen za tuto díru v zemi 🤣🤷‍♀️ 

Další zastávka měla být katedrála ve Skálholt. Co čert nechce, Honzu táhne navigace k rajčatové farmě s restaurací!!! A ještě tu probíhá nějaká estráda s koňmi. Celkem vtipná podívaná, kterou nestíhám pochopit 🤔



Tady si pěstují rajčata. Venku by jim totiž nerostla 😂


Tady smí parkovat jen tento jaguár 🙈

Jdeme se podívat do restaurace... Hmmm, tak na to naše vysypaná prasátka asi nestačí. Obracíme se zpět k autu, sedáme a otevíráme české tuňáky a pomazánky s chlebem. 🤑




Po vydatném obědě konečně nacházíme katedrálu. Za mě nic moc dům..., jiným se líbí. Mohla být pěkná uvnitř, ale je zamčeno...



No nevím, je mi líto, ale na Katedrálu sv. Víta to opravdu nemá... 🤷‍♀️




Vyrážíme k nejmohutnějšímu islandskému vodopádu Gullfoss. Je nádherný. Je tu ale celkem dost lidí... na to jaké je počasí... Do auta se vracíme celí mokří. Asi bychom nebyli ve své kůži, kdybychom alespoň jedenkrát za den nezmokli 😉 A když zrovna neprší, necháme se osvěžit aspoň vodopádem.











Dokonce na parkovišti potkáváme auto s pražskou SPZ. Holt, Pražáci jsou prostě všude...





Poslední "zlatou" zastávkou je Geysir. Musíme doplnit smrad, už dlouho jsme nesmrděli sírou... 🙃 Všechno tu bublá, páří a smrdí... 






K našemu překvapení zjišťujeme, že ten pravý Geysir se jako gejzír projevuje jen při erupci. 😭 Takže vidíme velké 💩




Ještě že pár kroků od něj je gejzír Strokur. Ten se činí každých asi 5 minut. Když ho chci natočit nebo vyfotit, tak se vždycky hrozně leknu. Taky by mohl před chrlením třeba chroptět nebo bublat...




Málem mi umrzla ruka, ale mám to 😁



Přichází zlatý hřeb dne - jedeme do termálních lázní Fontana. Tak to je BOMBA!!! Za asi 600 Kč za vstup na libovolnou dobu vegetujeme v bazénech o teplotách 32°C, 34°C, 40°C a smradlavém bazénu o teplotě 40°C. Tohle nám dělá opravdu dobře. Je možné navštívit několik saun a někteří blázni se mohou chodit chladit do jezera. Já jsem za ten týden zchlazená dost, tak se jen vyhřívám... 😂ZASLOUŽENÝ LUXUS... 🥰 




Zcela jiné výrazy obličejů než na ledovci 🤣



Náš výhled na jezero



To je pohádka 😍



A ty umývárny!!! Teplé vody kolik chceš, zdarma kvalitní mýdlo, šampon, kondicionér, tělové mléko, odstředivka na sušení plavek - tak nějak si představuji ISLAND 🤣👍





Pořádně se tedy po týdnu vydrbeme. Čistí a prohřátí jedeme do kempu v Selfossu, kde na nás už čeká vytopená místnost. Po vydatné večeři odcházíme spát - tentokrát už do svých stanů. 

Je docela vítr, jsem zvědavá, jestli svírací špendlíky udrží můj rozbitý zip 🤷‍♀️💨




Den osmý, 14.9.2021, Selfoss - národní park Þingvellir (Thingvellir) - Selfoss
7,5 km, převýšení 400 m

Celou noc bylo hodně větrno. Ale SUPER - svírací špendlíky vydržely a já se báječně vyspala 😴. Je to rozhodně lepší v částečně rozbitém stanu, než na stole ve společné kuchyni...

Dělám si již tradiční snídani - pytlíček ochucených vloček a pravý český turek ☕️😋.  Aspoň, že ten den může takhle báječně začít... a třeba i pokračovat. Dneska už konečně není v plánu jezdit tolik autem, ale více pěškovat. Jdeme sice jen na lehký malý okruh národním parkem, ale aspoň to 😁.

Počasí nám celkem přeje, jen sem tam je drobný deštík, ale nic zásadního. Za 2 minuty se to zase mění k lepšímu. Ideál pro výlet. 

Centrem parku je údolí Almannagjá. 





Nejzajímavější je viditelná propast mezi Evropou a Amerikou. Tak ti vlastně nevím, jestli jsme dneska byli v Evropě nebo v Americe 🤔💁??? Co my všechno nestihneme...



Je libo Amerika nebo Evropa???







Tak tohle ještě člověk neviděl... 😂

Prý hradní zřícenina. Asi jim ty hrady moc stavět nešly...


Alespoň toto připomíná zbytky hradu.

Tak s tímto cestuji...



Kolem vodopádu Öxarárfoss se vracíme zpět k autu. Pěkný výlet. Škoda, že jen trochu krátký...






Po návratu do kempu se rozhodneme navštívit islandskou kavárnu. Někteří si tento okamžik užívají plnými doušky... Je to tam krásné, kafe, čokoláda i dortíky dokonalé, ale mě asi víc baví ty delší treky... 🤷‍♀️ 






Moje čokoláda 😋

Honzy dortík


Marušky dortík


Adélky dortík

Kavárna s knihovnou - SUPER nápad, akorát ta islandština by asi neklapla 🤭


Po večeři se prakticky celý kemp schází v místní kuchyňce a všichni hrají společenské hry. Dnes tu panuje převaha Čechů... Co se dá dělat, musíme si dávat pozor na pusu 🤫

Už se těším na zítřek - čeká nás sice poslední trek, tentokrát ale asi 16 km... konečně 🤣👍


PS: Ještě jsem zapomněla... Včera jsem si koupila jednu super magnetku do sbírky 👍 To vystihuje vše 😆





PS2: Maruška si včera uřízla své navázané copy 😱!!! Celá kuchyňka se na ni dívala jak na šílence, co to dělá... Já se tedy nedivím, kdybych nevěděla o co jde, taky bych si ťukala na čelo 🙈





Den devátý, 15.9.2021, Selfoss - Gjaldskylda - jezero Kattartjornefri - Selfoss
15 km, převýšení 500 m

Vstáváme v klidném módu až kolem 8.30. Není kam spěchat, potřebujeme v Selfossu vydržet do 11 hodin. Jednak Honza má zápis do semestru a musí být na signálu a také jsme se rozhodli navštívit zdejší obchod s alkoholem a konečně ochutnat místní pivko 🍺

Před obchod se dostáváme o chviličku dřív než otevírají, takže vypadáme jako největší alkoholici v okolí. 🤦‍♀️Nejsme však sami 🤣. Na parkovišti stojí více aut, jejichž majitelé čekají na otevíračku jako supi na kořist... KONEČNĚ!!! Jedenáctá hodina udeřila a my spokojeně vstupujeme do zde zapovězeného obchodu. Výběr slušný, nejsem pivař, takže nakonec beru na zkoušku jedno jejich pivo, zázvorové pivo a osvědčenou piňakoládu 😋 No, je lepší mít svý jistý... ✌️



Bohatý výběr místních piv


Odborník na slovo vzatý...

Můj výběr

Balíčky s vínem na treky. Myslí na cestovatele se vším 👍🤣



V místní pekárně dokupuji ještě pár drobností na ochutnání 😋👍




Vynikající šnek

Nic moc tradiční cop - hutná kobliha 🤷‍♀️

Strašně sladký cukrový řez s vanilkovým krémem. Jeden stačí...


Vše potřebné máme a vyrážíme na poslední delší trek. Vede termální oblastí a takovou třešničkou na dortu je místní termální řeka. Spousta lidí se tu válí jak vyvržení vorvani. Klidně bych se přidala, ale nemám plavky a nedokážu si představit, že bych mokrá vylezla do té zimy venku. I když svítí sluníčko, koupací teplota tu rozhodně není. Aspoň si smočíme ťapky 🤣










Adélka s Honzou to otáčejí, já pokračuji s Maruškou a Vojtou na druhou část. Jdeme se podívat k místním jezerům. Cesta k nim je naprostá pohoda. Zato cesta zpátky!!! Že jsme to nechali na Vojtovi!!! Během několika set metrů jsme totiž sešli  na zcestí a dobrodružná cesta začala. Sice procházela nádhernou přírodou plnou ovcí a bublajících furmarol, ale každý krok byla sázka, jestli se podmáčenou půdou propadneme do vody nebo ne. 















Netrvá to dlouho a Maruška je po kotníky v bahně... Vojto, ty dobrodruhu, kudy nás to táhneš???!!! Kdyby Maruška mohla vraždit, tak bychom byli ve velkém ohrožení... Kdyby byla vdaná, asi by se schylovalo k rozvodu 😲 Bohužel, mám vybitý telefon a nemohu fotit 😭. 

Vše ale nakonec dobře dopadlo a odměnou nám bylo cappuccino a horká čokoláda v kavárně, kde už čekala Adélka s Honzou. 

Z výletu jsem si zase přivezla pár hub k večeři. Zjišťuji, že asi mnoho let dělám při hledání hub v Česku chybu... celých 46 let žiji totiž v domnění, že houby rostou tam, kde rostou stromy... VÁŽENÍ, OMYL!!! Tady rostou hřiby v trávě, stromy absolutně v nedohlednu!!! Takže příště jdeme na houby na louku... 


Nechápu, proč je nikdo nesbírá. Ani hledat je nemusí!!!! 🤷‍♀️

Večeře byla naprosto luxusní - mám kuskus, houby, olivy a sušená rajčata. Ostatní členové expedice jsou hamburgroví, tak se dnes s plnou vervou pouštějí do vaření burgrů z místních surovin. Prý vynikající... VŠICHNI JSOU TEDY MAXIMÁLNĚ SPOKOJENÍ.







Po večeři probíhá již očekávaná degustace místních piv. Já degustuji jen to svoje - bez lepku, bez kalorií... - proto mi asi nepřijde špatné 🤣 Ale hodnocení ostatních piv je opravdu zajímavé: bez chuti, bez zápachu, zvětralé chc.... a podobně. No nevím, asi to není žádná hitparáda. Ještě že jsem vinař 😁



Hodnocení poroty od nejhoršího - Thule, Viking, Lager, Viking Lite, Boli, Gull 🤣🍺

Opět začíná pršet (možná bych spíš měla psát, kdy tu neprší 😏), tentokrát dost vydatně. No co, čeká nás poslední noc pod stanem, tak snad přežijeme... Pak už spíme v apartmánu v Reykjavíku 👍 

Musíme jít brzo spát, zítra v 9 vyrážíme za velrybami a večer na sopku...

 SNAD NÁM BUDE PŘÁT ŠTĚSTÍ A MY UVIDÍME VELRYBY A SOPKA ZROVNA BOUCHNE...🙏



Den desátý, 16.9.2021, Selfoss - Reykjavík
Velrybářská výprava a část města

Ačkoli v noci bylo hodně deštivo, bylo i celkem teplo. Naštěstí. Svírací špendlíky místo zipu sice fungují, ale stan se nedá pořádně vypnout, takže do něj trochu teče. Naštěstí vše odizoluje perfektní karimatka. Kdyby té nebylo, mohla bych v klidu říct, že jsem poslední noc ve stanu spala na vodní posteli...


Zde jsme poblíž zázemí strávili 3 noci...

Jídelna pro chudé cestovatele

Kuchyňka pro chudé cestovatele


V 6.30, kdy vstáváme, už ale naštěstí neprší. Všechno je sice totálně mokré (naštěstí oblečení jsme si nechali přes noc v autě), ale prostě NEPRŠÍ 🤣👍 Balíme vše a vyrážíme směr Reykjavík, kde už na náš čeká "velrybářská" loď. Naše loď se jmenuje ANDREA ✌️🙈 Určitě tedy dobré znamení...







ANDREA - to je dobré znamení 😀

Je to loterie. Uvidíme delfíny a velryby nebo jsme jen tak zbůhdarma posílili již tak silnou islandskou ekonomiku 🤔🤑???

ANDREA nás nezklamala!!! Nejprve jsme viděli několik skotačících delfínů - bohužel se to nedá moc vyfotit 😢 - a pak se nám předváděly dvě nádherné velryby - keporkakové. Bylo nám řečeno, že jsme měli obrovské štěstí... Aby ne, vždyť nás vezla ANDREA 😀



Když velryba upustí páru...


Velrybí obratle



Velrybí zuby


Po návratu na souš míříme do apartmánu, který bude po zbývající dvě noci naším útočištěm. SUCHO, TEPLO I BEZ SPACÁKU... - to bude velká změna po tom týdnu... 



Jsme tu... 👍




Ochutnáváme první vyhlášený párek v rohlíku. BOMBA. LAHŮDKA... 😋





Naše první cesta městem vede za kulturou - Muzeum penisů... 🤔 Hmmm, zajímavý národ... (i nápad)...





Čekala jsem spíš umění než preparáty 😳

Všude tu plavou penisy... 🙃

Nebo visí...


Vyrážíme do kavárny BABALÚ. Na doporučení si dávám čaj latte a myslím, že už nechci nikdy víc pít něco jiného. To je tak dobrý, že se to nedá ani popsat...

Kavárny tu mají opravdu krásně stylové... Přesně takové, jak by kavárny měly vypadat...





Čaj latte

Místní kavárenský povaleč



Následuje malá prohlídka části města a jdeme do apartmánu povečeřet. 



Kostel Hallgrimskirkja - hlavní dominanta města


Nádherné - stylové...

Změna trasy musí být vždy jasná!!!

Harpan - administrativní budova - prý skvost - no nevím...


Ocelová socha lodi - Sun Voyager


Podpora všech gayů, lesbiček...👍



Neodolám a kupuji si k večeři další PÁREK V ROHLÍKU 🤭 Aby ne, je to 50 m od bydliště a je tak vynikající, že si nemůžu pomoct 🙃

Chvilku po večeři se rozhodneme prozkoumat zdejší noční život a konfrontovat již vypitá plechovková piva s točenými. Ochutnám sice všechny, ale nejvíc mi chutná to růžové 😀, co vlastně asi není tak úplně pivo...





To červené mi fakt chutnalo 🙈



Po dvou kouscích je odzvoněna zvonem poslední objednávka, ale my už odcházíme. Už se těším na zítřejší část města a sopku 😉- odložili jsme ji o den kvůli počasí...

Byl to báječný den plný splněných přání...




Den jedenáctý, 17.9.2021, Reykjavík - sopka Fagradalsfjall
cca 6 km, převýšení cca 300 m

Vstáváme celkem pozdě, holt postel je postel. Ale abych byla upřímná, moc teplo 🥵. Je to moc malinký pokoj pro 5 lidí a já jsem zvyklá spát ve studené místnosti... Ovzduším mi mnohem víc vlastně vyhovoval stan... 🙈🤣

Původně jsme se chtěli jít podívat do jednoho městského parku, ale pro změnu trochu prší 🤦‍♀️, tak ho posouváme na zítřek 🤷‍♀️. Vyrážíme na plán číslo 2, což je návštěva Perlanu. Budovy, kde jsou dopodrobna popsány všechny přírodní zajímavosti Islandu. Člověk tu pocítí zemětřesení, projde ledovcovou jeskyní a vidí i polární záři. Vše hrozně zajímavě zpracované... Když se to vezme kolem a kolem, kdo nechce mrznout v islandském terénu, může letět do Perlanu a druhý den zpět... A vlastně uvidí všechno, co jsme tu viděli my a možná-určitě i něco navíc 😁 Ale já bych ty reálné zážitky stejně neměnila... 🤗




Sochy před vstupem symbolizující islandský tanec 😁


Tady jsme viděli onu pověstnou polární záři 👍

Reálný sníh, reálný led, reálná zima -15°C... 🥶


...reálně mrznoucí lidi...




Aspoň tady jsme viděli ty slavné papuchalky 🤣




Po Perlanu se rychle naobědváme ze svých zbývajících zásob - dojídám poslední díl kuskusu, oliv, rajčat a tuňáka - a vyrážíme na sopku. Bohužel to nevypadá, že by měla zrovna bouchnout, ty intervaly mezi výbuchy jsou už delší 😢, tak snad něco uvidíme...

Balím s sebou párečky na opečení - co kdyby...




Ještě zastavujeme na místní zmrzlinu, prý jsou Islanďané velcí milovníci této dobroty... No, dobrá byla, ale ničím výjimečná... už jsem jedla hodně lepších. 🤷‍♀️




Slaný karamel a toblerone

Vyrážíme k sopce... WOW!!! 😳🌋 Tak to je pecka!!! Nevím, co fotit a točit dřív. Celé to naprosto překonalo mé očekávání. Všude se valí láva, zem se převaluje, kouří, hřeje... Kráter sice jen kouří, ale to vůbec nevadí. To se prostě nedá popsat, to chce vidět... Takže všichni hurá na Island, než jim to tu vychladne. 



Tak to je ona... 😳















To šedivý je mech v okolí - naprosto spálený 😳

Vrtulníků je nad kráterem více než hmyzu... To je vidět, že nejsme v chudé zemi 🤣

Cestou dolů dojde na párečky. 🙃 Nejen, že byly za 10 vteřin hotové, ale i báječně křupaly 😋 Upřímně - nikdy jsem nejedla lepší. 🤣



Tohle se nám už asi nikdy nepoštěstí...





Vracíme se zpět a pomalu mi dochází, že naše treky jsou u konce 😢. Zítra už jen nakoupíme pár suvenýrů, projdeme park a vydáme se na cestu domů. Už teď se mi stýská... Žít bych tu sice nechtěla, ale tak dva týdny bych tu ještě zvládla...

PS: Večer ještě vyrážíme na koblížky...😋 - dobrý, ale není to úplně můj šálek kávy - a já si procházím město... Naše ulice je celkem divočina 💃🕺🍺..., ale jinak je všude naprosto mrtvo 👻


Naše ulice - nejslavnější v Reykjavíku, je po ní pojmenován nejznámější trek

Náš domeček







Noční život... opravdu žijí jen kluby - a to dost...










Den dvanáctý, 18.9.2021, Reykjavík - Keflavík
Odjezd domů


Poslední den nadešel... 😢 - na mě MOC BRZY... Zbývá jen nakoupit suvenýry a hurá na letiště. Pro změnu prší, takže v obchodech je aspoň útulno.

Suvenýry mám, k obědu si kupuji poslední párek v rohlíku. Tolik párků jako tady nesním doma za půl roku!!! Ale nemůžu si pomoct...

Po suvenýrech se ještě podíváme do místního parku s barevnými domky a vyrážíme na letiště. Oběd (pro mě po párku oběd č. 2) proběhne v Taco bell. Taky dobrý, ale párek byl prostě párek 😋😃

Na letišti jsme včas, všechno jde hladce. 

Už dlouhou dobu chodím kdekoli to jde kolem jednoho obchodu (66°North), kde se mi líbí jeden batůžek. Nakonec neodolám a kupuji si ho. Udělala jsem si radost asi za 2000 Kč 😁 Už můžu s klidem odletět...

Let je klidný a prázdný. Myslím, že by každý mohl sedět zadkem na 2 sedačkách... Sleduji filmy, protože i když sedím u okýnka, jsou vidět pouze mraky 😢 Ale to není žádné překvapení... Ve Wroclawi (tam jsme se vrátili) si objednáváme bolta/ubra na autobusové nádraží, odkud jedeme Flixbusem do Prahy.

Vše klape. V Praze jsme v 7 ráno, totálně nevyspalí. Ale to nevadí, hlavně že:


 ISLAND STÁL ZA TO!!!



POUZE MOJE REKAPITULACE:

Chtěla bych tu žít? - NE (moc chladno a deštivo, jsem teplomilný jedinec...)

Chtěla bych tu být déle? - ANO, alespoň 3 "letní měsíce" - pokud tu něco takového existuje...

Vrátím se? - ANO, na sever a možná i "divoký" střed

Co bych změnila? - na mě až moc dní v Reykjavíku, více vícedenních treků mimo civilizaci

Nejhezčí zážitek? - nedokážu vybrat - úvodní trek, velryby, činná sopka, diamantové moře

Celkové hodnocení? - 4,5 z 5 bodů












Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

SRÍ LANKA únor 2024