REKAPITULACE

Po trailu nachozeno - 1627,5 mil

Mimo trail - minimálně 100 mil

Termín - 5.5. - 14.8.

Počet nocí v posteli - nepočítala jsem, odhaduji tak 6

Náklady - odhad 150 000 (počítám vše - i pořízení celé výbavy)


Zhodnocení

Splnil se mi můj sen 😍. A i když mi byla letos zapovězena High Sierra kvůli množství sněhu, vím, že se do ní vrátím... Celou PCT bych přirovnala ke zmrzlinovému poháru se čtyřmi kopečky zmrzliny a ozdobený třešničkou navrchu. Tři kopečky jsem už snědla (z jednoho jsem tedy vyndala oříšky, které nemám ráda = přeskočený jižní Oregon kvůli komárům, které taky nemám ráda), čtvrtý kopeček jsem zatím jen ochutnala a je skvělý... Protože zmrzlinové poháry se dojídají, tak i já se vrátím dojíst čtvrtý kopeček a hlavně si vychutnat tu třešničku 😍🥰.

Byla jsem strašně ráda za lidi, co jsem na cestě potkala. Byli do jednoho naprosto skvělí. Jsem moc ráda, že jsme šly společně se Zuzkou, samotnou by mě možná dohnala depka... Takhle si člověk užil i hike i pokec a hlavně, kde to šlo, jsme si užily pohodu a atmosféru horských měst 😄

Vyšlo mi prostě vše dokonale a to dělá hrozně moc 🥰✌️.


Úhony na zdraví - žádné (škrábance od stromů a roští, nebo 5x spálený nos nepočítám 😄)

Úhony na věcech - značné


Elektronika


mobil rozbitý o kámen 😥 - snad jen ochranné sklo 🤷‍♀️


powerbanka opět poškrábaná a rozbitá o kámen - ale stále funguje 👍



Tyvek pod stan


protržený o hůlku



Stan


protržená síťka


natržené očko na přední vypínací kolík


zohýbané kolíky od kamenů



Batoh

(ten dopadl nejhůř 🙈)


rozlomené očko na trekové hůlky


prodřená látka


značně děravá síťka


děravé postranní kapsičky


potrhané švy


zátěží téměř utržené uši


ulomená přezka bederního pásu


Boty

(potřebovala jsem troje a pokud bych šla dál, tak by ještě jedny padly 😢. Chodím ráda v běžeckých botách a ty jsou na zdejší terén moc měkké a slabé 😫🤷‍♀️


tyto nebyly nové a vydržely se mnou od mexické hranice až do Tehachapi (asi 600 mil)

tyto vydržely z Tehachapi do Kennedy Meadows a přes celý Washington na Bridge of Gods (asi 600 mil)


tyto byly pořízeny v Portlandu, vydržely prochozené 2/3 Oregonu a došly se mnou do Dunsmuiru (asi 450 mil - zůstanou mi ještě jako houbařské 🤭)


Nepromokavý vak na doklady


má tak silný zip, že se mi natrhnul hned druhý den 😳, dokonání díla byla už jen otázka času 🙀



Trekové hole


ve sněhu se ohnuly, takže nejdou zcela zasunout


ulámané špičky o kameny (špatné pro stavění stanu 😫)



Vak na vodu

(prý nezničitelný 🤷‍♀️)


propíchnutý o jehličí - nejspíš

zlomené závěsné očko


Spacák


roztržený šev na obalu


Oblečení


mnoho ponožek podlehlo zkáze 

rozpárané švy na prádle

stále se rozšiřující oka na termoprádle


protržená látka na tričku

pláštěnka podlepená šedou páskou na všechno 🤣, aby v případě potřeby ještě posloužila - tato je už druhá



nepromokavé kalhoty mají podlepené trhliny a téměř amputován pas s gumou


Když to tady tak všechno vidím, tak si připadám dost DESTRUKTIVNÍ 😲😲😲🤷‍♀️🙈.


A to už je opravdu konec. Pokud jste dočetli až sem, prošli jste se mnou celou trasu 🤗👍. Budu zde vděčná za jakýkoliv komentář k tomuto blogu. Děkuji a brzy na čtenou 😄😍.



Neděle 13.8.

1135. - 1153. míle - 18 mil (celkem 1627,5 mil PCT)


I když se poslední ráno na trailu opravdu vydařilo a svítání nad Mount Shastou bylo okouzlující, je mi naprosto jasné, že dnešní den to bude peklo 🥵🥵🥵



Užívám si poslední východ slunce v horách... 🥰



... i s čertem 😄👍

Nesmí chybět tradiční vločková kaše 😋.


V noci jsem musela spát bez spacáku a už v šest hodin ráno jsem měla jen tílko a kraťasy!!! A to nejsem dole ve městě 😱. To se asi rozteču... 🫠😲

No nic, nemám na vybranou, musím to dneska dát, je to jen 18 mil a hlavně z kopce (což tedy nesnáším 🙈). V Dunsmuiru čeká Zuzka a v noci mi jede vlak do Sacramenta.

Jakmile člověk na trailu vylezl na otevřené místo, připadal si jak kuře na grilu... Dnes jsem byla poprvé ráda, že trail vedl většinou lesem a byl celkem dostatek vody, kde se člověk mohl osvěžit. 👍 Jen občas létaly ty šíleně dotěrné mušky - neštípou, ale pořád obtěžují před očima 😫. Výhledy už moc nebyly, nevadí, stejně všechno přesvětloval žár ze sluníčka.

Potkala jsem taky našeho dalšího známého z pouště. A toho jsem tentokrát poznala i já 🤣👍. Byl to ten Havajan, jen už nevím, jak se jmenoval 🤷‍♀️. Jde celou cestu v žabkách 🙈 - nechápu... Teda prý kromě High Seirry - to se divím 🤭. Moc rád mě viděl a trochu jsme pokecali. Milé zpestření 😍.


Vše je zahaleno slunečním oparem 🥵.








Voda a lesy mi zachraňují život 😄. Jinak by se místo mě dolů dokutálel už jenom keks... 😱🤭



Ještě, že tak 😳. To nevím, co bych dělala, kdyby ji zavřeli 🙀.




Dostala jsem se až dolu. Peklo se změnilo v superpeklo 🥵...

Naštěstí mi na stopu zastavilo první auto, takže jsem se neuškvařila na asfaltu 🤭. Zuzku jsem našla v kostele, kde byla zařízená místnost pro hikery. Nádhera. Bylo to ve sklepě a i dneska tam byla normálně zima!!! 

Jdeme slavit mé šťastné zakončení PCT. Mám rozpor, jestli ta oslava bude veselá nebo smutná. 🤷‍♀️ Od každého asi kousek. Ráda bych šlapala dál, ale zase už se těším na rodinku a kamarády domů... 

Aspoň se budu mít na co těšit příště - High Sierru a ještě kus severní Kalifornie určitě musím vidět 🤣🥰💗. Takže doufám, že do roka a do dne jsem zpět ve stopě a dokonám toto dílo...

Pozvala jsem na závěr Zuzku do zdejší vyhlášené burgrárny. Byla to pecka. Luxusní hamburgry 😋. Tolik hamburgerů jako tady na trailu jsem nesnědla za celý život... Nemám je vlastně vůbec ráda 🤭. Stejně jako různé buchty... No, a tady se toho můžu užrat 😄🤷‍♀️🙈...




Vytáhla jsem si krásnou cedulku na označení jídla pro nás 🤣👍😍.




To nevím co je, ale líbilo se mi to 🤣🙈.


Tomu nelze odolat 🥰😋.



Poseděly jsme na zahrádce a pořádně si užily poslední odpoledne.

Zuzka se nakonec rozhodla, že pojede nočním vlakem se mnou - potřebuje si v Chesteru vyzvednout boty a přejet zpět do Kennedy Meadows, odkud se vydá do High Sierry. A jinak se tam nedostane...






Čekaly tu na nás dvě židličky 😄👍🙈.


Naše společná cesta tak definitivně skončí v Chicu, ona vystoupí a já budu pokračovat do Sacramenta 😄👍, za pár dní do San Francisca a odtud letos nadobro z Ameriky ven 😢.

Game Over - tak a jsem zase sama 😥.



Sobota 12.8.

1106. - 1135. míle - 29 mil (celkem 1609,5 mil PCT)


Ráno Zuzce začalo stejně, jako skončil večer. U jejích věcí se povaloval chřestýš, bolí ji nateklá ruka a cítí se hrozně unavená a ospalá 😫🙈. Já jsem v pohodě 🤣👍.


Odchod za svítání 🤗

Je tam, potvora 🙀😣!!!



Zuzka dnešní cestu absolutně nedává. Je úplně vyřízená a nedokáže si ji tak vlastně ani užít. Já se kochám Mount Shastou... 💗 Cesta mi přijde vcelku pohodová, převýšení je pozvolné... Ale moc mě tedy nebaví to dlouhé čekání na Zuzku 😢😳. I to vedro je nakonec snesitelné, protože se vytváří dost milosrdných mráčků.









Mount Shasta 🥰💗








Každopádně, u oběda Zuzka prohlásí, že si potřebuje dát pauzu. Skončí zítra na nejbližším parkovišti a zkusí dostopovat do města.

Mně se to ale takhle utnout nechce, protože zítra mám poslední den na trailu 😢. Další část bych už do odletu nezvládla ujít 😣...

Naše cesty se tedy rozdělují. Budu končit stejně, jako jsem PCT začala = sama 🤷‍♀️.

Rozhodnu se, že do toho naopak šlápnu, půjdu co nejdéle a zítra to už bude na pohodu 👍💪. Jde se mi naprosto skvěle, mám nádherné výhledy 🥰. Hlavně na Mount Shastu.
















Za šera nepůsobil moc vlídně 🙀😳.


Cestou potkávám hikery, kteří si mě pamatují z pouště. Já jsem na tohle marná 😫. Nepoznám nikdy nikoho 🤷‍♀️. Ještě ke všemu jsou teď všichni zarostlí a tmaví 🙈 (já bych je tedy nepoznala ani oholený a bílý 🤣)... Ale dělám, že si je pamatuju a chvilku se s nimi bavím 🤭. Oni si dokonce pamatují, že jsem z Česka a jdu s jinou Češkou 😱😳. To nechápu... 🤷‍♀️

Jak se nikde nezdržuju čekáním, tak se mi podařilo pokořit naši výzvu z Oregonu - ujít v jeden den 50 kilometrů 💪. Dneska to tedy padlo!!! Sice ne se Zuzkou, ale je to tam!!!! 😍💗💪💪💪


Naprosto luxusní tentsite na poslední večer na PCT 🥰💗.


Je to tam!!! 💪💪💪😜


Můžu zítra s klidným srdcem zakončit svůj trail po PCT a oslavit to se Zuzkou na poslední večeři v Dunsmuiru ✌️🥰.

Pak už mě čeká jen pobyt ve městě a dlouhé cestování zpět. 🤷‍♀️



Pátek 11.8.

1094. - 1106. míle - 12 mil (celkem 1580,5 mil PCT)


Start na poslední část trailu máme velmi pozvolný. Zuzka má dnes svátek, tak si snad pořádně užije den. Koupila jsem jí k svátku jedno pivo na trail 🤣🤗.


Před hikem je potřeba se posilnit 😋🤗




Ještě jsme si užily v pekárně brunch a nechaly se trail angelkou Taylor odvézt o kousek dál, než jsme sešly, abych stihla dojít na vlak 🤣. Mám však o den míň, než jsem chtěla, protože zjišťuju, že jsem si koupila lístek o den dřív... 🙈 Ach jo, jsem to ale pako... 😫

No, nedá se nic dělat, budeme muset do toho šlápnout stejně jako jindy, vysněné poflakování a kochání se nekoná 😢😉.


To jsou vyhlídky 🥵🥵🥵




Kdo s koho 💪 ??? Vyhrála jsem ✌️🤗.






Cesta je tak pozvolná a snadná, že jsem se bála, že vlastně nebudu mít ani o čem psát. Ale to jsem se hluboce zmýlila. K večeru se vše zdramatizovalo 😳...

Nejprve Zuzku píchla včela (pěkný dáreček 😫)... Začala pozvolna otékat 😳. Tak snad zítra ráno bude v pohodě a nevykutálí se ze stanu jak koulička...

Pak si tak pozvolna jdeme k vyhlédnutému tentsidu a najednou se zarazím. Cítím kouř 😱!!! Čekám na Zuzku, zda to taky cítí. Ano, jsme na tom stejně. Jen co odbočíme za roh, vidíme zdroj toho smradu!!! Na jednom místě se kouří ze země a už jsou tam vypálené fleky!!!

No potěš koště 😳. Tohle nám tu ještě chybělo!!! A zrovna dneska jsme se bavily o tom, že bychom na trailu nechtěly zažít požár 🙈. To je neuvěřitelná intuice!!!

Každopádně je potřeba s tím něco udělat! Obětujeme všechnu vodu, co máme. Ale doutná to dál 😢😫🤷‍♀️. Nezbývá, než dojít pro další a poprosit o pomoc s vodou i ostatní hikery, kteří kousek od zdroje vody kempovali. Zuzka tedy hlídá potencionální oheň a já se vracím 2 míle pro vodu a hikery. 


Ještě, že nás tu mají 😳🙀👍.


Nakonec to nějak zvládneme zchladit, ale už nestíháme dojít na náš vybraný tentside 😱!!!

Musíme jít ale k nejbližší vodě, žádnou už u sebe nemáme... Scházíme tedy asi půl míle k jezeru mimo cestu. Nedá se nic dělat, moc jsme se zdržely a je skoro už tma.


Při západu slunce je to nádhera chodit... 💗








Při hledání místa pro stan se mi najednou před nohama proplazí chřestýš a začne chřestit 🙀!!! Tak to je pro dnešek ta třešnička na závěr... Ještě by v noci mohl přijít medvěd 🙈...

To dostala Zuzka dárečků k svátku, panečku. Jeden lepší, než druhý 🤣🙈.

A to to vypadalo na klidný půlden na trailu. Zdání klame... Budeme muset být ve střehu až do úplného závěru.

V těchto dnech budou podle předpovědi vedra kolem 38 stupňů 🥵, takže bacha na chřestýše, požáry, dostatek vody a tak 😉👍💪.



Čtvrtek 10.8.

1035,5. - 1054,5. míle - 19 mil (celkem 1568,5 mil PCT)


Vypadalo to, že to bude jednoduchý den, ale jako vždy zdání klame 🙈. Vyšly jsme opět brzy za svítání - to víte, městečko láká 🤣

Cesta vede už třetí den do kopce, to by nevadilo (aspoň tedy mně 🤣), kompenzují to ty stále nádhernější výhledy... To dokáže jen moje milovaná Kalifornie 🥰


😍😍😍




Jsou tu zase 🙈.









Poprvé se nám ukázala Mount Shasta 😍💗.





Co je ale špatný, je tady snad mnohem méně vody, než jsme měly v poušti!!! Za tu dlouhou dobu jsme si na to dost odvykly... A dnes se nám to málem vymstilo!!! Už nad námi pomalu začínali kroužit supi 😱🙈.

Měly jsme to vše nádherně vymyšlené, jediný háček byl, že jsme měly v plánu stopovat tam, kde nejezdí auta, není signál, v okolí není žádná voda a město je 10 mil po silnici 😳😱...

Fakt úžasné vyhlídky! Co teď? Jak říkám, situace vždycky nějak dopadnou... A dopadla... Jak??? 🤷‍♀️ Samozřejmě, že dobře 🤗...

Navrhla jsem vyrazit směrem k městu - myslím, že Zuzka mě za tuto větu v daný okamžik dost proklínala 🙈, ale přišlo mi to lepší, než čekat, zda něco vůbec pojede, a když pojede, zda zastaví... 

Byly jsme rozhodnuty případně stopovat na obě strany a řidiče přemluvit, aby se otočil. 👍

Nikdo nesměl projet za žádnou cenu 🤣🤭.

Asi máme víc štěstí než rozumu, ale asi za 2 minuty chůze jel ranger v opačném směru. Zastavily jsme ho, vysvětlily mu situaci a dal nám aspoň vodu. No, asi by nás tam ale nechal... 😢

To už ale přijížděl ranger v našem směru (asi měli konec směny 🤣), takže jsme rychle odchytly jeho 🤣. Prostě nikdo nesměl uniknout za žádnou cenu 🤣✌️. A neunikl. Protože tento nás vzal do Etny. Hurááá, i tuto předem prohranou bitvu jsme nakonec vyhrály 💪...


Zase na korbě 🙈.


Městečko Etna je krásné, malebné, všechny domy malované, ale jinak absolutně mrtvé 😱.










Dala jsem si tedy výbornou pizzu - Vašíkovu oblíbenou Havaj 🤣, nakoupily jsme jídlo na poslední část trailu a dokonce jsem si zvládla koupit jízdenku na vlak, který mě z trailu odveze do Sacramenta a přiblíží tak k letišti... 👍

Nedá se nic dělat, zítra startuji do finále... Snad šťastně proběhnu touto cílovou páskou 💪😉.




Středa 9.8.

1015,5. -  1035,5. míle - 20 mil (celkem 1549,5 mil PCT)


Zuzka se moc nevyspala 😃🙈. Celou noc ji obtěžovali elkové, já jen slyšela: "Já tě vidím..." 😀 Asi chtěli, aby se s nimi rozdělila o svačinu 🤣... Ale to neznají Zuzku, ta by pro záchranu jídla vraždila 🤣🙈. A to doslova... Prý měla i připravený nůž, kdyby přišlo něco většího, než srnka... Už ji vidím, jak bojuje s medvědem s tou o trochu větší rybičkou, než mám já 🤣🙈... Jak říkám: Zlatý stan 👍.

Vstáváme (nebo spíš: já vstávám a Zuzka vylézá ze spacáku 🤣) hodně brzo a už v 6 hodin vyrážíme došlápnout ten dlouhý načatý kopec 🥵... Tomu říkám ranní rozcvička... A nejen ranní - celý den jdeme nahoru a dolů (že mě to vůbec ještě překvapuje 🙈), převažuje stoupání, takže pěkně funíme...


Vycházíme za svitu Měsíce 😱


Dnes jsem teda taky ochutnala - hnusný 😣


Ale naši cestu doprovázejí nádherné výhledy 🥰💗. Takové dokáže jen moje oblíbená Kalifornie... Včera nebylo co fotit a dneska nevím, co fotit dřív... 🤷‍♀️🙈 Hned člověka do kopce nic nebolí, když tohle vidí 🤣👍.


Už mi z té chůze rostou nohy 🤣.






Nejde odejít 🥰






Miluju ty rozkvetlé cesty 🥰.





Jak na pláži 😍.








Do Etny ( ne, nespletla jsem se, nejsme na Sicílii...) nám zbývá 19 mil. Super, to zítra dáme 👍

A bude zase dlabanec a sprcha a městečko a všechno... Hurá 🤣🤭

Jdeme brzo spát, budeme zase vstávat brzo, ranní rozcvička bude totiž ještě brutálnější než dnes 😱... Snad ale zůstane jen u rozcvičky a zbytek dne už bude jednodušší 👍💪.



Úterý 8.8.

997,5. - 1015,5. míle - 18 mil (celkem 1529,5 mil PCT)


Je neuvěřitelné, jak se mi ten čas tady rychle krátí 😢. Nejraději bychom přejely rovnou do Etny, abychom stihly dojít až do Mount Shasty. Je to tam prý nádherné a tady nás teď čeká jen nepříjemné a dlouhé stoupání 🤷‍♀️😱...

Rozhodla za nás ale peněženka 🙈. Přejezd by nás stál 75 dolarů, takže si to raději pěkně odšlapeme a ušetřené penízky projíme 😋🤗. To za to nestojí...

Vyrážíme nejprve do obchodu v Seiad Valley doplnit zásoby. No, nic moc 😥😣. Obchod působí dost vyjedeně, asi tu před námi bylo už hodně hikerů 🙀🤷‍♀️. Ale nějak jsem to zvládla, hlady neumřu... Aspoň tedy ne teď hned 😄🙈.



Tomu říkám cedule na svém místě 🤣... Proto jezdí spíš zhulený 😳🤭...


Co čert nechtěl, asi po 5 mílích narážíme zase na trail magic 😄😄😄. Jeden Američan si koupil dřevěnou chalupu a když zjistil, že je přímo na PCT, tak hostí hikery limonádou, pivem, umožňuje sprchu, přespat... Prostě nás ten trail má asi rád 🥰🤗.


Tyhle cedule vás neomrzí 🤗.



S Čechem Denisem 👍


Dokonce jsme tu potkaly dalšího Čecha na trati... - Denise. Prošel i celou High Sierru 😱😳, ale teď zase moc nestíhá zbytek, protože se tam strašně zdržel. Ale byl moc fajn. Docela si užíval trávu - ostatně jako skoro všichni Američani tady 🙈. Přijde mi, že jediný, kdo tu není zhulený, jsem já se Zuzkou 🤷‍♀️. Pěstují to tu a užívají ve velkém... Kdo má kousek zahrádky, šup a už tam má trs travičky 🤣... Pak nemají být všichni takoví happy 🤭...

Každopádně nás ujistil, že cesta nahoru není tak strašně zasypaná stromy, jak líčila Slovenka ( Lucky).

No, takže zpátky na trail vyrážíme docela pozdě. Takhle by to tedy nešlo... 😫 Ale co naplat, musíme si taky přece užít něco krásného... 🥰

Ani nemám moc fotek, vlastně nebylo moc co fotit. Jdeme stále lesem kolem potoka, takže ta krajina se opravdu moc nemění... Jen ten sklon terénu se nějak mění ke stále drsnějšímu 🙈.





Je příšerné vedro, tipuji 35-40 stupňů 🥵. Naštěstí je dnes cestou dostatek vody, takže ji užívám venkovně i vnitřně... Jinak bych asi uschla. A to už je co říct, když já nevydržím na sluníčku!!! 😅

Moc jsme toho vzhledem k nabitému programu neušly, ale zítra už se polepšíme 🤣👍💪...

Jo, a taky už jsou dorostlé ty angrešty, co byly v poušti malinký - já si jich tedy nevšimla, ale Zuzka dva ochutnala a prý nic moc - tvrdý a hořký 🤷‍♀️😣. Tak to asi ani ochutnávat nebudu... Možná to ani nejsou angrešty 🤷‍♀️? Počkám, co to udělá se Zuzkou 😀...

Zato jsou tu skvělý maliny, jen jsou takový hodně chatrný, špatně se trhají...

A taky se nám vrátili medvědi!!! Zuzka vede 3 : 2, protože dnes viděla dalšího. Prý jen malinkého... Já zase nic 😢. Tak třeba zítra, uvidíme 😄🤭🤷‍♀️...

Zuzka dnes stan nestaví, spí na kovboje - jak tady říkají spaní pod širákem 👍. Hned si ji přišel prohlédnout elk, jestli to myslí vážně 😄

Já tedy rozhodně stan stavím a zalezu si do bezpečí své moskytiéry 🤭✌️. Jistota je jistota 😍.


Luxusní výhled ze stanu 🥰...


Ale dost blbě se do kamení zatloukají kolíky 🙈




Pondělí 7.8.

978,5. - 997,5. míle - 19 mil (celkem 1511,5 mil PCT)


Ráno to vypadalo, že nás čeká nenáročný den. Chceme se dostat do The Wildwood RV Parku, abychom zítra dokoupily jídlo v Seiad Valley a pokračovaly dál.

Zbývá 19 mil a většinou z kopce 👍.

Zuzka se na rozcestí rozhodne, že bude pokračovat variantou po silnici. Já chci jít po oficiálním trailu, takže se domlouváme, že se sejdeme v kempu.

Cesta byla nádherná s krásnými výhledy... Ale to bych to nesměla být já, abych špatně nezabočila na jednom rozcestí!!! To snad ne!!! 😱 Nadávám jako špaček 😳. Jsem takový blb!!! Rázem je z 19 mil rovných 22! Zuzka ne mě čeká skoro 3 hodiny v kempu!!!



Asi tu šli Češi 🤷‍♀️🙈.


Kalifornie začíná ukazovat své krásy 🥰💗

















Přišla jsem tak špinavá, jak snad ještě doposud ne. Myslím, že takhle špinavá jsem nebyla ani když jsem se plazila v tom prachu 😱🙈.




Naštěstí kemp má aspoň studenou sprchu. Dneska s ní rozhodně nepohrdnu! 🤣 Jsem zplavená - bylo strašné vedro, a jak jsem řekla, taky strašně špinavá 😱...

Zuzka mi koupila cestou limonády a broskve. Úžasné, to je fakt delikatesa po té cestě...

Platíme si v kempu večeři formou švédského stolu. Všechno je naprosto vynikající 😋. A nakonec přišla ještě zmrzlinka 💗. Hned se mi den zlepšil... 👍🤭




1. chod 😋


2. chod 😋




Potkaly jsme tu jednu Slovenku, co jsme se s ní bavily v Paradise Valley 😳👍. Skoro se prý utopila v High Sieře, takže z ní utekla (jako ostatně mnoho dalších...). Dává nám cenné rady na další dny. Radí teď 50 mil přeskočit (obrovské spáleniště...) a pokračovat z Etny do Mount Shasty. Tam je to prý nádherné 😍... 

Asi to tak uděláme, už mi zbývá jen pár dní, tak ať vidím ještě nějaké ty skvosty... 🤭

Zkouším také hledat nějaké autobusy a vlaky na cestu zpátky, ale zatím tedy nevím, nevím... 

To bude asi ještě oříšek 🤷‍♀️. Jestli se vůbec dokážu včas dostat na letadlo 🤷‍♀️😳??? Asi tu budu muset zůstat 🥰🤣🤷‍♀️.



Neděle 6.8.

956. - 978,5. míle - 22,5 mil (celkem 1491,5 mil PCT)


Ráno se nejprve zastavujeme na snídani, na kterou nás včera večer pozvala zdejší rodinka 😋. Je to naprostá pecka. Pomáháme s přípravou, učíme se všechno správně přichystat. Není toho málo, je to pro 50 lidí 😳🤭. Dělají se: slaninka, volská oka, francouzské toasty, pečené brambory a zapéká se zbytek špaget z večera.


U ohně se hřeje kafe 🥰







Myslím, že si přípravu užíváme nejen my, ale oni taky. Baví se tím, co nás všechno zajímá 🤭Nikoho ani nenapadne, že jsme tu navíc, je naprosto normální, že jsme se k nim přidaly... Docela by mě ale zajímalo, co si o nás vlastně myslí... Asi, že jsme spadly z Marsu... 🤷‍♀️

Každopádně, všichni se snažíme konverzovat, zábava rozhodně nevázne... Strašně se mi líbí poznávat lidi a život tady takovýmto způsobem... 👍

Dokonce jako hosti si musíme vzít jídlo první. Ještě, že jsem si předtím ve stanu udělala vločky, jinak bych jim to všechno snědla 🤣. Bylo to naprosto vynikající 😋💗.

Je na čase zvednout kotvy. Rozloučíme se a hurá na hranici Oregonu a Kalifornie.


Hlavní hostitelé 👍





Další milník naší cesty byl dnes dosažen 💪🥰. Na hranicích se bavíme natáčením a focením. Přitom je to jen zabodnutý klacek v zemi 🙈. Jak málo stačí ke štěstí... 😄





Jen takový patník... 🙈

Že jsme v Kalifornii poznáváme okamžitě. Vrátily se na svahy květiny a ještěrky, zmizely husté nekonečné lesy, stále fouká a cestu nám zarůstá křoví, které způsobuje na našich nohách mnoho škrábanců... Úplně se mi vybavila cesta pouští... Jak na to mohl člověk tak rychle zapomenout 😱🤷‍♀️???



Kalifornie se otevřela 😍




I hiker chce sr.. důstojně 🤣🙈.




Jde se ale krásně. Protože jsme se ráno zdržely snídaní, jdeme až do 20 hodin. 


Chodit dlouho se vyplácí 😍.



Podařilo se nám ujít celkem dost mil, takže to vypadá, že zítra stihneme bufetovou večeři v The Wildwood RV Parku. 👍 Potřebujeme se taky jednou pořádně najíst, ne??? 🤣🙈


Sobota 5.8.

Ashland - 935,5. - 956.  míle - 20,5 mil (celkem 1469 mil PCT)


Každá pohádka jednou končí 😢. Skončila i ta naše na ranči u Debbie...

Ještě nás ráno odvezla z Ashlandu na trail, loučení bylo smutné na obou stranách 😥...


Loučení s Debbie 😢


Co se dá dělat, zase na nás čekají nové zážitky 👍...

Myslela jsem, že dnes překročíme hranice Oregonu, ale je to až za 27 mil, takže nás čeká poslední oregonská noc.

Traily po městech bývají většinou dost namáhavé. Tady tomu není jinak. Opět celý den stoupáme do kopce 🥵. To ty města nemohli stavět na kopcích 🤷‍♀️🤭???

Jak si tak šlapeme nahoru, najednou, co naše oči nevidí!!! Je to tak, máme tu další TRAIL MAGIC 😍🤗. Tentokrát ve formě limonád 😋. Přišel hodně vhod. Je horko, vody je málo a stále se potíme do kopce... Jen tak dál Oregone 👍.







Rozhodneme se přespat na Campgroundu, asi 0,5 míle vedle trailu. Nic lepšího po cestě není...

Jakmile přicházíme k místu, zjišťujeme, že je plný lidí 😱. OMG, kde budeme spát!!!

Naše obavy byly brzo zažehnány. Byla tu jedna velmi početná rodina, asi 50 lidí, která se v tomto kempu schází už 48 let - vždy první srpnový víkend 😳😱🙈

Měli hrozně jídla a tak nás pozvali na večeři!!! Tak to je pecka - vlastně takový další trail magic 🤣🥰🤭. Jejich jídlo bylo naprosto vynikající - spousta salátů, zeleniny, špagety, pečený chleba... 

To už opravdu není možný, takové štěstí!!! Připadám si tu ne jako na celkem obtížném trailu, ale jako na nějakém gastro zájezdu 😄🙈. Pomalu co den, to nějaká nečekaná událost... 

Ale na druhou stranu, to je právě to, co činí tento trail tak nádherný (kromě přírody, samozřejmě) 🥰😍...



Máme zbytkovou vynikající večeři 😋.


Druhá večeře ze zásob od Debbie 😍🙈.




Každá potřebujeme jiný prostor na spaní 🤣.

Už se těším, co nám nabídne severní Kalifornie, do které vstoupíme zítra dopoledne. Bude také tak pohostinná??? Nebo bude drsná jako Washington??? 🤷‍♀️

Uvidíme, necháme se (snad příjemně) překvapit 💗🤗.



Pátek 4.8.

Ashland (celkem 1448,5 mil PCT)


Změna je život 😆🤭🤷‍♀️. Původně jsme si myslely, že si dopoledne prohlédneme Ashland a odpoledne načneme další část trailu ✌️. Omyl 🙈... Dostaly jsme pozvání na pravou americkou barbecue, a to se neodmítá 🤣👍💗.




Každý první pátek v měsíci se totiž v Ashlandu pořádají barbecue a ve městě je nějaký program. Program přeskočíme a užijeme si barbecue u Debbie 🤗 - i s její rodinou...

V Ashalndu jsme strávily nádherné dopoledne, jen mi došla baterka v telefonu, tak mám málo fotek 😢. Je to hrozně přátelské město, se spoustou galerií a hippies umění... Fakt super atmosféra 😆👍.







Léčivý pramen nepramení 😢


Tak se léčíme v čokoládovně 😋🥰



Inspirace z Čech 😍


Karavan v hospodě 😱🙈???





Kombucha 😋👍


Wattermelone lemonade 💗🤭


Nakoupily jsme něco na barbecue a malý dáreček pro Debbie.





Barbecue byla naprosto skvělá. Už si dokonce pokecám i s místními, tak se asi má angličtina lepší 😆🙈. Všechno jídlo bylo naprosto úžasné  náš salát a lilek (grilovaný ho vůbec neznali 😳) se také neztratil 👍💗. Chris je skvělý kuchař 😋.






Hostina začíná... 😋🤗




Snědly jsme toho se Zuzkou nejvíc ze všech, musely jsme jim připadat nenažrané 😆🤭.

Jsem ale strašně ráda, že jsme toto na PCT stihly zažít. 🥰 To už se opakovat nebude...




Čtvrtek 3.8.

přesun od Crater Lake do Ashlandu - stop + trail kolem Crater Lake - 8 mil (celkem 1448,5 mil PCT)


Sice jsme z lesíka vylezly trochu později, ale stop byl teda bída 😢. Asi ztrácíme formu...

Po hodině nám zastavilo auto s rybářem, který nás přiblížil ke Crater Lake. A pak tedy vše nanovo... Už mě to stopování ubíjí 😣...

Nakonec nám zastavil historický autobus, který vozí zdarma hikery PCT do Mazamy (kemp) nebo až ke kráteru. Byl krásný a jen pro nás 🤗


Je jen náš 😍



Původně jsme chtěly zůstat v kempu a jít trail kolem kráteru jen nalehko, ale když vidíme, jak to s námi jde ohledně stopování z kopce, měníme plán. 

Zkusíme se po trailu dostat alespoň trochu k Ashlandu - nejlépe tedy až tam, ale v to moc nevěříme, je to dost daleko. 🤭

Crater Lake je naprosto boží 🥰. Já snad nikdy neviděla takhle modrou vodu... 😳 A ty výhledy!!! Nevěděla jsem, na kterou stranu natočit foťák dřív 🙈.


Ranní káva zdarma 😋













Z Crater Lake jsme stop chytly celkem rychle. Aspoň, že tak 👍. A ještě nás prý vezmou až do Medfordu, který je od Ashlandu už jen kousek ✌️. Super, aspoň, že tohle nám vyšlo...

Cestou jsme ale píchli nebo něco - prostě syčelo a ucházelo kolo!!! To snad ne, to je pech 😫🙈. Snad nás nevysadí u pangejtu a nebudou čekat na pomoc 😱...

Naštěstí ne 😉. Byl to pán se svou paní (nebo přítelkyní), už značně v letech a hned začal vyměňovat pneumatiku sám. Rády jsme mu odborně asistovaly... To dáme 🤣💪.

Byla jsem ráda, že při tom nezkolaboval 🙈. Bylo to na něj už dost... Na mě by zas bylo dost být u auta bez kola a oživovat řidiče 🙈

Raději jsme spoustu věcí dělaly za něj - takže teď už umím dokonale vyměnit pneumatiku na autě 🤣. Další zkušenost dovezená ze světa 👍.

Byli moc rádi za pomoc, takže se nakonec rozhodli, že nás hodí až do Ashlandu... 😳😍 No, panečku, to byla skvělá zpráva. Vezli nás tedy asi 100 mil!!! 😳 Vůbec jsem nedoufala, že se dneska dostaneme až tak daleko...

A ještě nám domluvili ubytování u trail angelky Debbie 😍. Je to úplně zadarmo, na obrovské koňské (hlavně) farmě, v takovém krásném bungalovu. Máme tu k dispozici i pračku se sušičkou... Nádherné rozloučení s Oregonem. 🥰 Víc jsem si snad nemohla ani přát...


Charles a 🤷‍♀️ - milé taxi do Ashlandu 💗


Původně jsme měly bydlet tady 😍


Moje večeře 😋



Ale nakonec jsme v lepším 🤭🤗





A ty výhledy... 🥰💗




Zítra si ještě prohlédneme Ashland a pak už honem zpátky do trailu. Myslím, že nohy nám za poslední dny pořádně zlenivěly a žaludky se zvětšily 😱🙈. To zas bude dřina dostat se zpět do tempa!!!



Středa 2.8.

přesun od Elk Lake do Bendu a ke Crater Lake -  bus + 2x stop (celkem 1440,5 mil PCT)


Vyrazily jsme na stop v obvyklou dobu a to byla chyba 🤔. Co jsme si myslely??? Jaký magor by asi tak mohl jet kolem rekreačních rezortů v 7 ráno 🙈!!!

Naštěstí se jedna taková asi za půl hodiny našla 👍. Byla to vyhledávačka ohňů 🤭. Ti Američani fakt už neví, co vymyslet jako zaměstnání dřív... Taková blbost by nikoho u nás nemohla napadnout... 😆

Ale my za ni byly rády. Byla moc milá, odvezla nás až do Bendu a ještě nám ve své oblíbené kavárně zaplatila snídani 🙀🥰... 


Miluju takové kavárny 🥰




S vyhledávačkou ohňů 🤭




Kavárna to byla naprosto boží. Nádherné prostředí... Vydržela jsem tam přes dvě hodiny - dala dohromady blog a instagram a něco dobila 😆👍. Jsem nadšená - nádherný začátek dlouhého dne.

Všichni hikeři básnili o Bendu, ale když to srovnám se Sisters, tak to bylo o třídu horší město... 


Tržiště



Město pivovarů


To je teda umění 🙈


Zuzce se ale povedlo najít naprosto luxusní restauraci na oběd 😍. Byla to čínská restaurace All you can eat. To byla pecka!!! Já měla takový hlad, že jsem snědla 6 talířků 😳😋🤭 Ochutnala jsem opravdu úplně všechno (ovoce několikrát 🤭), kromě toustového chleba a polévek... To vám byla taková dobrota 😋😋😋... A vůbec jsem se necítila přejedená. Že by hiker hunger 🤷‍♀️🤭.


Levnější, než včerejší chudý salát 👍


Beru to postupně 😍



1. chod


2. chod





3. chod


4. chod



5. chod proběhl dvakrát 🙈


Po úžasném obědě si nakupujeme jídlo jen na další den, protože teď budeme přeskakovat jižní Oregon, ale ještě se na den zastavíme u Crater Lake, které je také takovým oregonským skvostem 🥰. Pak už jen zastávka v Ashlandu a hurá na pár dní zpět do Kalifornie...

Z Bendu se snažíme stopovat do Chemultu, ale marně 😢. Jsme uprostřed města a tady se stopuje fakt špatně 😣. Po půl hodině to vzdáváme a jdeme na první dnešní autobus směrem ke Crater Lake.



Nechápu, proč nejede až ke Crater Lake 🤷‍♀️


Z Chemultu ale dál už žádný bus neexistuje, musíme jedině stopovat... Tentokrát asi 45 minut nemáme štěstí - to jsme si nejspíš dostatečně vybraly dopoledne 🤷‍♀️ - vypadá to, že tu budeme muset zůstat a pokračovat zítra... Pokud ano, poprvé lituji, že nemám s sebou větší nůž, než tu mou skládací rybičku 😳. Nevypadá to tu zrovna bezpečně 😫...

Naštěstí nám nakonec jedno auto zastavilo a přiblížilo nás o 50 mil blíž vysněnému Crater Lake. Zbývá dostopovat posledních 20 mil, ale už je pozdě, to už dneska nedáme.

Protože v místním kempu nás nechtějí - asi jim připadáme moc bezdomovecky 🤷‍♀️ - nechápu, jsme zrovna čisté a voňavé - tak jdeme hledat místo do nedalekého lesíka a dostopujeme k jezeru ráno. Tentokrát trochu později 😆...




Máme v plánu jen asi 15 km nalehko se svačinkou a pitím, takže taková pohodička na závěr Oregonu 😍🤗👍.




Úterý 1.8.

683. - 701,5. míle + 1,5 míle k Elk Lake -  20 mil (celkem 1440,5 mil PCT)


Bylo to přesně, jak jsem myslela. Dneska nám to šlapalo jedna báseň 🤣👍.


Další nádherný den začíná 🥰🤗








Cesta jak dělaná pro tento parný den 🥵🙈







V poledne jsme daly pauzičku u Sisters Lake a já si stanovila novou výzvu 😆. Protože 50 kilometrů už určitě nedáme - nebude pro to vhodný terén (ten už byl 🤷‍♀️), tak se alespoň jednou vykoupu v oregonském jezeře 💪. A udělala jsem to hned dnes 👍. Bylo horko, jezero krásné, tak šup na to. 

A výzva to opravdu byla - nesnáším studenou vodu a bahýnko na dně 😫. A tady jsem měla hned obojí - prostě dva v jednom 🙈. Ale musím se pochválit - dala jsem to 😆✌️. Jsem na sebe hrdá a jsem spokojená...

Zuzka chce plnit pivní výzvu, ale nechtějí se jí tahat ta piva 😫. No, to se jí nedivím... Zkoušela, že bych polovinu piv nesla já, ale do toho tedy zásadně nejdu... Je mi líto, k tomu mě nepřemluví 😣. Buď výzva se vším všudy, nebo nic 🤷‍♀️...

Skončily jsme v rezortu Elk Lake. Není úplně nejlepší, ale jet na noc do Bendu nemá smysl, vyrazíme na stop brzy ráno. Zítra se potřebujeme dopravit do Crater Lake - přeskočíme zdejší dlouhé míle jen v lesích, čas se krátí, musím si vybírat 😢



Umí tu i lepší 🥰



Ale daly jsme sprchu a zašly na večeři. Nic moc, měla jsem salát, ale byl strašně slaný a moc mě tedy nezasytil. 😢

Zato je tu opravdu bohatý hikerbox 😋. Pořádně ho probereme a získáme bohaté zásoby na dojedení 👍. Užíváme si s nimi krásný večer na mole... 😍 To je taková romantika 🤗🙈...






 


Zeleninové brambůrky z hikerboxu - nebo marihuana 🤷‍♀️😆🙈???




Pondělí 31.7.

665. - 683. míle -  18 mil (celkem 1420,5 mil PCT)


Už těm postoregonským hikerům nebudu věřit ani slovo... Každý nám říkal, jak nás čeká hrozná láva a nakonec to vůbec tak strašné nebylo... To ještě nešli po washingtonských kamenech!!! 🤭 Tam teprve poznají, co to znamená, když se řekne "strašné" 😉... Měli by jet na Island, aby věděli, po jaké lávě se tam dá-musí chodit... 🙈

Mně se tu mnohem hůř chodí po hlubokém písku 😫. To opravdu spíš couvám, než se posouvám tím správným směrem!!! 🙈 To by jeden brečel... 😫

Každopádně, žádná lávová tragédie se nekonala, naopak - ta místa byla nádherná, pro film o Měsíci a tak... jako stvořená 🤣👍.


Lávový den začíná 💪






Celkově to dnes na výhledy bylo hodně bohaté... A to mám moc ráda. 🥰 Cesta mi pak utíká úplně sama... Zuzce to ale teď moc nešlape 😢. Mám podezření, že se kochá až moc 🤣🤷‍♀️. Unavená prý není a nic ji nebolí... Terén tu těžký není, dalo by se chodit fakt daleko... Asi ji budu muset domluvit 🤔🫦... Nebo jí pořídím lamu 😆... Ba ne, zítra už nám to pošlape dobře - cílem je Elk rezort a pak možná i přejezd do městečka Bend, kde je spousta pivovarů a hikeři PCT mají v každém z nich první pivo zdarma 🙈. No, to jsem zvědavá, jak tohle skončí... 🤭 Nebo tedy spíš, jak Zuzka skončí 🤣... Pro mě je to takový danajský dar... 🤷‍♀️


Pak už celý den krása střídala nádheru 🥰😍














Ale zase na nás Oregon myslel a seslal nám další Trail magic v podobě coly a piva. 🥰 Sice nebyl živý, ale i tak moc potěšil. Co jsem si asi dala já a co Zuzka 🤷‍♀️🤭??? To není těžká hádanka...



Miluji colu 🥰


Na konci dne se dostáváme do obsidiánového království. To je pecka, válí se všude kolem nás 😱. Jako správný Čech neodolám a sbírám si úlomky na památku... 😍 Snad mi to na letišti nevyhrabou... 🤔 Kdybyste ale viděli, jak se ty plochy obsidiánu na slunci třpytily... - to bohužel ani nejlepší foťák nezachytí 😢. Úplně se nám tajil dech 🥰.





Všude kolem obsidián 😱😍





Dokonce i tentsite jsme si vybraly na místě s krásným výhledem na severní Sestru. 😍 Její další dvě příbuzné uvidíme lépe asi až zítra... 👍 Ještě, že ten kouřový opar už zmizel... Bylo by opravdu škoda zrovna toto místo nevidět... Je to luxus 🥰. Jako bonbonek na závěr dne nám při západu slunce zrůžověla 😍👍.




Jak já odtud zvládnu odjet, to tedy nevím 😢🤷‍♀️...




Neděle 30.7.

653,5. - 665. míle -  11,5 mil (celkem 1402,5 mil PCT)


Je rozhodnuto. Dnes vyrážíme na Tři Sestry 🤣. Samozřejmě, že na ty zdejší - kamenné, sopečné...

Vítr kouřovou clonu trochu rozfoukal, takže to vypadá nadějně ✌️.

Ráno si pochutnám na melounu 😋, dokoupím potřebné jídlo na 3 další dny a vyrážíme stopem zpět na trail.


Loučíme se s krásným Sisters 💗


Nemusíme jít dlouho. V tomto ohledu je Oregon velmi štědrý 🤣👍. Asi po 5 mílích přicházíme do táborového rezortu Big Lake. Zrovna přijíždějí nové děti na tábor. No děti... Jsou asi stejně staré, jako ty vedoucí, co tu všude poletují 🤣. Dozvěděly jsme se, že na 250 dětí tu je 100 zaměstnanců 😳😱. Tomu říkám individuální přístup!!!


Rozcestník pro Hagrida 🤣









Každopádně, hikeři se mezi dětmi nemají moc ukazovat 🙈, proto zalézáme do hikerského zázemí a vaříme si oběd ze zásob. Pak zjišťujeme, že všichni hikeři tu mají zdarma veškeré jídlo (myslely jsme, že jen večeře a snídaně), proto zkoušíme zajít do jídelny. Přišly jsme pozdě 😢😫. Nechápu, proč nám to ostatní v místnosti hikerů neřekli 🤷‍♀️... Někteří lidé jsou prostě divní...

V jídelně už toho moc nebylo - zbyly nějaké plněné těstoviny nevalné chuti, tomatový sos, bramborová polévka a skořicoví šneci... Ten šnek ještě ušel, ale to ostatní teda nic moc 😫... Zuzce ale polévka a sos chutnaly - já neměla chuť to ani ochutnat...

Bylo dost vedro, tak Zuzka skočila ještě do jezera... Nic pro mě 🤣. Studená voda!!! Ale možná se taky jednou v Americe odhodlám vykoupat v jezeře... 🤷‍♀️ Uvidíme... Pár dnů ještě zbývá...

Hikeři tu mají opravdu vše zadarmo - mohly bychom si půjčit lodičku, vodní lyže, surf... Ale raději jdeme šlapat 🤣😍... Teda Zuzka byla dost nalomená zůstat, ale mě to neobměkčilo a přesvědčila jsem ji vyrazit 👍

Líbilo se mi tam, ale asi by mě už druhý den volna nebavil...

Po obědě už jsme nešly daleko. Skončily jsme u lávového pole, které budeme zítra přecházet 🙀.


Mount Washington


První pohled na Sestry






Výhled ze stanu 🙈


Polovina hikerů si po něm mění boty, tak doufám, že budu patřit do té druhé poloviny!!! Přece jen je nemám tak dlouho... Ale protože pořád chodíme v popelavém písku, tak už ani není poznat, jakou měly barvu 🤭. Jsou tak zaprášené, že kdybych s nimi zadupala na betonu, budou si lidi kolem mě myslet, že přiletěl čert... 🙈.

Tři Sestry už jsme dneska zahlédly, ale jen z dálky. Dokonce Zuzka z mapy zjistila, že se u nich nachází ještě Malý Bratr 😆. Vykutálená rodinka...

Uvidíme, jestli je zítra dobře uvidíme. Každopádně, jdu se psychicky přichystat na lávu 😉. To zas bude trail 🙈.




Sobota 29.7.

648. - 653,5. míle -  5,5 mil (celkem 1391 mil PCT)


Zuzka ráno vyskočila z karimatky jako čiperka 🤣🤭. Tak moc už se do Sisters těšila. Vůbec jsem ji nestíhala. 😳 Musím si udělat svoje kafíčko a tak... 👍 Ale taky se už moc těším 🤣...

Cesta byla kratičká, ale obzor zahalený do kouře, který přináší vítr ze vzdáleného požáru. Ještě, že nehoří na trailu... Doufám, že tato zkušenost mě opravdu mine.




Při sestupu na stop jsme dnes potkaly takový zvláštní trail magic 😍. Byl to pár s lamami a rozdávali hikerům pivo. 👍 To jsem si tedy nevzala, ale lamy byly naprosto boží 🤣👍🥰. Byla jsem z nich naprosto unešená. Další pravdivá událost podle filmu Divočina 🤣... Opravdu tu chodí...





Stop nebyl tak rychlý jako jindy, ale za 20 minut už jsme seděly v autě. Vzaly nás dvě paní, které jely na rodinný piknik. Abychom nemusely vše ve městě hledat, tak nás nejprve dovezly k obchodu a tam na nás počkaly, aby nás odvezly na druhý konec města do kempu. Tomu říkám luxus 😍.

Já toho zase nakoupila 🙈!!! Grilované kuře, salát Coleslav, banány, meruňky, víno, meloun a další dobroty na večer a snídani 😋. Luxusní jídlo...


Moje království 😋🥰






Čekala jsem malé městečko, ale bylo celkem velké a hlavně takové pravé americké...

Vzhledem k tomu, že je sobota, tak to večer pořádně žilo. I my jsme s jedním Němcem zavítali do takového venkovního Pubu 😍. Bylo to tam super. V kruhu obchůdky s jídlem a pivovar, uprostřed venkovní zahrádka na posezení...

Já byla přejedená veškerého jídla, tak jsem jen tak poseděla... Ochutnala jsem maso od Zuzky a bylo vynikající 😋.

Krásně jsme se s ním pobavily 👍.

















Zítra máme vyrážet na trail ke Three Sisters, ale nevím, nevím 🤷‍♀️... Všechny výhledy byly odpoledne zahalené kouřem 😫, tak snad se to do zítra zlepší...

Vede tam šílená cesta po lávovém poli (hodně hikerům to zničí boty 🙈), a když si představím, že bych ani nic neviděla, tak to je dost smutná představa... 😢

Budu ale doufat, protože zrovna tohle místo je takový skvost Oregonu...

Snad nám štěstí bude trochu přát 👍.



Pátek 28.7.

626. - 648. míle -  22 mil (celkem 1385,5 mil PCT)


Oregon si nás nějak podezřele předchází. 🤭

Nejprve nám po pár dnech pošle trail magic, pak potkáme známé Čechy, sešle nám Čechy do tensidu, takže prožijeme nádherný večer a dnes!!! Nic jiného jsem si už nepřála... 

Najednou se na lesní cestě proti mně objevil Moto 😱😍🙋‍♀️- jeden z mých největších kamarádů z pouště 🤗. To bylo radosti na obou stranách 🤣👍. Ani jeden jsme tomu nemohli uvěřit. Krásné setkání po tolika týdnech... Jsem ráda, že jsem měla šanci se s ním ještě rozloučit a popřát mu štěstí ve Washingtonu 👍.


Úžasný kamarád  🥰


Cesta nebyla výškově náročná, ale celé odpoledne jsme si hrály na spáleništi hry Přelez, přeskoč, nepodlez a Najdi svůj trail 😄🙈. Bylo to hrozný, moc nás tyhle hry už nebaví, ale Washington byl asi horší.


Ale no tak... 😫🙈



Některé výhledy byly dnes naprosto luxusní 🥰...




Ten žlutý pruh na nebi je kouř od ohně 😢.



Taky tu je rovina 🤣




Bály se mě 🤭


Zítra na nás čeká městečko Sisters, zbývá nám na stop už jen 5 mil, takže tam budeme brzy 👍😍. Pokud nás někdo vezme 🤷‍♀️...

Potřebujeme sprchu, pračku, dokoupit pár zásob a hlavně všechno nabít. Kvůli nedostatku baterií nemůžu zavěšovat blog a instagram 😫. Ale zítra dám vše dohromady. ✌️

Už se strašně těším na zmrzlinu a až v obchodě vykoupím všechno dobré ovoce 😋 Doufám, že něco budou mít... Sice mě tu v lese živí moc dobré borůvky a Huckleberry (stále nevím, jaký je mezi nimi rozdíl 🤷‍♀️), ale takový meloun, hruška nebo meruňky... to by bylo 🤗.

Musím rychle do spacáku, abych se dřív dočkala... 😍👍



Čtvrtek 27.7.

607. - 626. míle -  19 mil (celkem 1363,5 mil PCT)


Dneska jsem prožila nádherný den 🥰. Splnilo se mi snad všechno, co bych si přála... Bylo krásné počasí, ale ne úmorné vedro, měly jsme nádherné rozhledy na všechny strany a hlavně!!! - potkaly jsme první naše známé z pouště 🤣✌️. Konečně!!! 🥰 Všechno to zrovna byli Češi!!! Myslím, že letos se Chorvatsko trochu vylidnilo, protože na tomto trailu je Čechů hrozně moc!!! Prý po Američanech a Němcích úplně nejvíc ze všech národů!!! 😱 Je to znát. Když někomu řekneme, že jsme Češi, okamžitě odpoví, koho všeho od nás už potkal a že nás je tu hrozně moc... Jsem na to celkem hrdá 😍, že jsme tak aktivní národ 👍🥰...

První, koho jsme na cestě potkaly byla Darja, následoval Jakub (Color) a Tomáš (Joker). S každým jsme si celkem dlouho povídaly... Bylo zajímavé vyslechnout zkušenosti a zároveň vlastní zkušenosti předávat dál... 

Taky bylo pěkné porovnat, jak každý svou cestu prožívá jinak, jak třeba Jakub za ten měsíc zarostl a tak!!! Vypadal úplně jak Rumcajs 😄. Darja by mu klidně mohla dělat Manku 🤣🙈... 

Naopak Darja, ani Tomáš se nijak nezměnili. Holky se tu moc nemění a Tomáš to proložil týdenním Road tripem, takže se stihl zkulturnit 😆.

Bohužel jsme tím ale propovídaly dost času, takže jsme nestihly dojít, co jsme měly v plánu... Nevadí, tohle rozhodně za to stálo. Tak nebudeme v Sisters zítra večer, ale v sobotu ráno... Aspoň si to víc užijeme 😍😋👍... Já stejně do těch městeček raději docházím dopoledne...





Celý den nás provází Mount Jefferson 😍















Bílá voda - prý ji nemáme pít 🤭🙈

Brodíme... 🤷‍♀️


Měly jsme takové štěstí, že na konci dne jsme dokonce potkaly i dva Čechy na tensidu!!! Hanku a Martina z Prahy. Ty sice z pouště neznáme, startovali dřív, ale jsou strašně milí a sdílní. Jsou v mém věku, což mě těší dvojnásob 🤣.

Byl to strašně hezký večer, kdy jsme si stihli říct všechny možné důležité informace... A taky se normálně pobavit. Kéž by bylo takových více ✌️.


Martin s Hankou - správná dvojka 👍


A taky jsem zjistila, že nejsem jediný hiker, který své tělo udržuje stále čisté 🤗👍. To jsem ráda...

No, každý máme nějaké priority... 😍 Já třeba čisté tělo ve spacáku 😆. Včera jsme dokonce potkaly chlápka, který jde celou PCT s dřevěným kůlem na rameni 🙈. To mi přijde úplně postavený na hlavu... Tahal ho na rameni úplně všude, i když šel třeba jen na záchod. Zuzka tvrdí, že je to určitý druh výzvy, jak si ještě víc ten trail ztížit... 🤷‍♀️ No já nevím... Kdyby to byl nějaký malý klacík, ale tohle byla tak 1,5 metru dlouhá kláda, asi 15 cm v průměru. Škoda, že jsem si toho blázna nevyfotila...

Úplně mi ten dnešní den vlil nový elán do dalších dní... 👍 Koho asi potkáme zítra, co krásného nás čeká??? Vybraly jsme si to nejlepší z Oregonu a prý to bude stát za to 😍...

Už se nemůžu dočkat...




Středa 26.7.

588. - 607. míle -  19 mil (celkem 1344,5 mil PCT)


Vstáváme o hodinu dřív, abychom byly v rezortu co nejdříve a stihly si ho užít. No, užít, stejně je to celých 19 mil!!! 🤭 Ráno je ale tma a hrozná zima = nedobrý nápad... 😫 

Potřebujeme hlavně sprchu a všechno si nabít... Dochází nám šťáva 🤣... A to doslova!!! 

Dnes celý den se mi ta cesta zdá tak nějak nudná... Dokonce se ani nedokážu zabrat do svých myšlenek... Všude zase samý les, nebo spálený les, minimum výhledů a minimum signálu... Smutný pohled na to vše... Ale aspoň na jednom signálu jsem dala trochu do kupy svůj blog... 😢


Pro změnu les??? 🙈






Ještě, že nás na konci cesty varovali 🤣




Už abychom viděly něco pěkného... Mělo by to začít snad už zítra... 🤷‍♀️

Nakonec ještě ke všemu v rezortu není ani sprcha, ani pračka, ani elektřina!!! Hnaly jsme se zbytečně 🙀🙈. Ale je tu alespoň celkem dobře zásobený obchod. Dokupuji do zásob na cestu jen dva Rameny, dva balíčky lososa a fazole do kuskusu k večeři.

Po příchodu mám ale strašný hlad a žízeň. Kupuji si pro okamžitou spotřebu 2 nanuky (mražené limonády), kolu, jontový nápoj, 2 skořicové šneky, muffin a snikers 😱🤣🙈. Všechno to spořádám asi během půl hodiny... Bylo to hrozně dobrý a mě chytla žravost 🤭.



Rezort Olallie 🤗







Bohužel jsem pak už nezvládla dojíst večeři... A to byla tak dobrá... 😋 Udělala jsem si kuskus s tuňákem a fazolema, takže možná zítra získám na trail raketový pohon 🤣👍. Palivo doplním ještě snídaní, kdy dojím ten zbytek ✌️💪.

Poprvé na PCT se večer cítím hrozně ospale a tak nějak celkově unavená. Asi, že jsme vstávaly dřív, po ránu jsem si hned vylila dvě třetiny vloček 🙈, takže dopoledne jsem měla dost hlad..., a celkově to byla nezáživná cesta... 🤷‍♀️ Nebo mi docházejí síly??? Že by???

Zuzka se smála a pronesla větu: Tak po třech měsících na trailu ona řekne, že se cítí celkem unavená 🙈... To snad není možný... 😄

Já ale myslím, že se jen potřebuji pořádně vyspat. 

Zuzka měla z dneška úplně stejný pocit... A taky se potřebuje víc vyspat.

Koupíme si tedy na dobrou noc dohromady vínko, pokecáme a nakonec celkem brzy (jako každý večer) zalezeme chrupkat do stanů.

Je celkem chladno. Na to, jak je vedro ve dne... Dnes bylo úplně úmorně... Že by tu taky platilo: Svatá Anna, chladna zrána??? 🤷‍♀️ Ráno tedy zima byla řádná... Uvidíme. 

Budu se těšit, že zítřek bude lepší na trail, výhledy i fyzičku 💪✌️. Ale padesátku zítra určitě nedáme, bude velké převýšení 😫...




Úterý 25.7.

566. - 588. míle -  22 mil (celkem 1325,5 mil PCT)


Ráno jsme ještě netušily, že nás čeká šťastný den 😄.

Byly jsme nachystané na asi nejrovnější trasu celé PCT. Moc výhledů nebylo, převažoval pro změnu les... Pomalu se už ze mě stává lesní žínka...






Že bych si adptoptovala les??? 🤷‍♀️🙈





Siesta  🤣👍


Jdeme správně 👍

Zuzka stále spekuluje, že bychom si měly dát nějakou challenge 🙈. Pro mě je tedy výzva už samotná PCT, ale budiž, sranda musí být... Klasické trailové výzvy asi plnit nebudeme... Jít 24 hodin nechci, určitě by mi unikl nějaký pěkný výhled a v noci bych se přizabila..., výzva nahého dne mě tedy taky neláká 🤭 (prý ji někdo šel a aspoň měl tu soudnost, že když někoho míjel, tak smekl klobouk 🤣🙈), 24 hodin = 24 piv také není nic pro mě. To by lákalo Zuzku, ale nechce se jí tahat ta piva 😄 - no, a já bych zase pak nechtěla tahat Zuzku 🤣🤣... Takže jsme si vymyslely svoji. Dáme někde během jednoho dne 50 kilometrů... To jsme ještě neušly a budeme s tím mít co dělat... Nejlépe se k tomu hodil dnešek, měly jsme pěkně našlápnuto, ale nepředvídatelné události nám plán překazily 🙀... Jaké???

Budete se divit stejně jako my, ale po dlouhé době jsme měly na cestě živý TRAIL MAGIC 😍💗!!!

To bylo radosti!!! 🤣👍 Celý Washington nic a teď jsme chvilku v Oregonu a takové štěstí...

Určitě mi dáte za pravdu, že to je mnohem lepší, než splnit dnes challenge 🤭

Dostaly jsme jablka, toasty s vejcem, máslem, burákovým máslem, džemem, kolu a kafe. No já byla v sedmém nebi... Všeho podle chuti 😋🤗.


Máme různé kamarády 🤗


Bratři ze Slovenska ✌️



Poseděly jsme celkem dlouho, protože se tam objevili první Slováci na trailu... Konečně někdo, komu rozumím každé slovo 😄👍. Byli moc fajn... A ostatní také...

Challenge jsme tedy dnes nezvládly, snad se nám to podaří jiný den, ale jsme nad míru šťastné a spokojené 🥰.

Na tenside jsme se dostaly celkem pozdě, už jsme se skoro nevešly 😳. Jo, kdo si užívá...

Zítra nás čeká další rezort, takže zase bude možnost sprchy a nějakých dobrot 😋. V tomto ohledu je Oregon velice příznivý 🤣👍...

Musíme hlavně také všechno dobít. I když je to tu se signálem prý stejně špatné jako ve Washingtonu 😥 Ach jo, taková škoda...



Pondělí 24.7.

543,5. - 566. míle -  22,5 mil (celkem 1303,5 mil PCT)


Jen co se vydáme na trail, tak pořád přecházíme nějakou vodu 🙈. Nejprve po kládách, pak už musíme i do vody... Je ledovcová, takže řeže jako nože 🥶😫. Naštěstí jen jednou...


To je budíček 🙈




Ramona falls 🥰




A zase do vody... 😫🙈


Stoupáme prakticky celý den. Je to asi největší převýšení v Oregonu, které nás čeká...

Náš cíl je filmové místo Timberline lodge, kde se natáčel horor Osvícení. Tak ten jsem taky neviděla 🤣🙈. A je to horor, takže ani neuvidím 🤭... Každopádně, prý je dobrý - tvrdí Zuzka 🤷‍♀️.



Nesu si dům jako želva 🤣







Je to opravdu moc pěkná budova, uvnitř příjemně zařízená... Protože jsme na sjezdovkách, musí tu být nádherné lyžování s výhledem na Mount Hood 😍. Jak jsem zjistila, lanovka sem jezdí i teď v létě... Jenom my jako blbci šlapeme celý den nahoru po svých 😱🙈... Ale měly jsme tedy luxusní výhledy... 🥰


Oregonské filmové místo - Timberline lodge 👍









Točil se tu film Osvícení (The Shining) s Jackem Nikolsonem 👍


Za odměnu si tedy dávám horkou čokoládku 😋... A ta je tady naprosto luxusní... 👍



Když jsme uvnitř, strhne se venku velký liják... Tak aspoň jednou jsme na trailu měly opravdu štěstí a přečkaly ho pěkně v suchu...

Po dešti odjíždíme shuttlem do Government Campu, abychom doplnily sladkosti na další cestu. Současně si kupujeme i něco na večeři. Mám chuť na grilované kuře a salát. Není ani jedno 😥. Sehnala jsem kuřecí stripsy a americké brambory 😣 - vlastně taky kuře se zeleninou, jen trochu jiného typu...

Stop zpátky na trail se podařil rychle. Ještě jsme dostaly balíček suchého salámu 😋. Asi už vypadáme hodně zuboženě... Aby ne, ani jsme dnes nedělaly oběd, takže do večeře jsem měla jen dvě müsli tyčinky a balíček bonbonů... Jsem tedy hladová jak medvěd.

Kemp stojí za prd, není tu ani elektřina, takže asi za pár dní budu úplně bez proudu 🙀. Výborně, to je snad ještě horší, než nemít signál... Ještě že nás teď čeká prakticky rovina... Zuzka něco naznačila o 30 mílích, ale doufám, že to byla jen řečnická fráze 😳🤣.

Saskie se k nám už asi přidat nestihne, psala, že je zpět v Cascade Locks, noha ji bolí a je stále unavená... Já ale čekat nemůžu, bude si muset najít jinou partu... Bohužel 😥, tak to prostě chodí...



Neděle 23.7.

vedlejší trasa PCT - 543,5. míle -  22 mil (celkem 1281 mil PCT)


Je zajímavé sledovat, jaký má názor na trail hiker, který právě dokončil Oregon a hiker, který dokončil Washington. 

Byly jsme varovány českými hikery, co dokončili Oregon, že pokud se vydáme vedlejší trasou kolem vodopádů, tak budeme procházet zpět ke trailu z prudkého kopce plného suti a spáleništěm. Včera jsme to kvůli záchranné akci nestihly dojít, tak jsme byly připravené na otřesný zážitek dnes...

Ale ouha... Cesta z kopce vůbec nevedla!!! 🙀Naopak, byla celá do kopce, a to takového, že by se za ni místy nemusel stydět ani kamzík 🙈... Sem tam ležel popadaný strom, občas byla suť, občas prašná strmější cesta... Ale nic z toho nebylo takové, jak jsme čekaly... Bylo to tedy dobře, ale jestli tohle byla pro ně špatná cesta, tak si nedokážu představit, co budou říkat po Washingtonu 🤣🤭










Stejně jako ve Washingtonu i Kalifornii tu zdoláváme popadané stromy. To už je takový každodenní stereotyp... 😢 No, ale tady ke všemu mají špatnou velikost, jsou ve špatné výšce a nejsou oholené 😫. To znamená, že nejdou přelézt, ani obejít a podlézt jen ztěžka 🙈. Možná jsme tedy postoupily do dalšího levelu 😀 - už asi čtvrtého 🙈.

Tady jsem musela na všechny čtyři a normálně se cestou plnou popela proplazit na druhou stranu!!! A to nejen jednou... Batoh se mnou prolezl jen tak tak... 😳. Paráda... Z toho popela jsem za chvilku tak špinavá, že začínám dokonale splývat s okolním prostředím 😱🤷‍♀️. Takže je možné, že mě na fotkách ani neuvidíte... V Kalifornii jsem si myslela, že už víc zaprášená být nemohu. Omyl, tady jsem zjistila, že se v tom prachu mohu ještě dokonale válet 🤭. Myslím, že pohled na mě by se i dobře uplatnil v nějakém zábavném pořadu 🤣... Docela by mě zajímalo, jestli je možné tuto laťku posunout ještě dál 🤣🙈. Doufám, že ne. 


Dva čuníci jdou... 😳🙀


Naštěstí jsme si našly tenside, kde byla na cestě aspoň louže, tak jsme se v ní trochu omyly 👍...

Oregon má tu výhodu, že cesta PCT vede nedaleko resortů, kde si lze koupit zmrzlinu, pivo, osprchnout se a tak... Snad zítra jeden nebo dva navštívíme 🤣👍.

V jednom z nich by na nás měla čekat Saskie - už ji pustili a chce pokračovat s námi. Aby ne, s námi je každému dobře 😍... Já bych se k nám taky vrátila... Jsem zvědavá, co bude říkat o americkém zdravotnictví...

Jestli se mu věnují tolik, jako údržbě PCT, tak je dobře, že ji pustili tak rychle 🤭🙈.





Sobota 22.7.

asi 12 mil vedlejší variantou PCT (celkem 1259 mil PCT)


Dnes jsme se vrátily na trail a odstartovaly tak naši oregonskou cestu 🤣👍. Nezvolily jsme však variantu po PCT, ale variantu téměř souběžnou, jenže mnohem zajímavější 🤗. Vede totiž kolem kaskády několika vodopádů 😍. Nechápu, proč zrovna tudy PCT nevede,